Želva žíhaná

Jak číst taxoboxŽelva žíhaná
alternativní popis obrázku chybí
Želvička žíhaná
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Podkmen obratlovci (Vertebrata)
Třída plazi (Reptilia)
Řád želvy (Testudines)
Podřád skrytohrdlí (Cryptodira)
Nadčeleď Testudinoidea
Čeleď emydovití (Emydidae)
Rod želva (Pseudemys)
Binomické jméno
Pseudemys concinna
Le Conte, 1789
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Želva žíhaná (též želva královská[2], Pseudemys concinna) je druh vodní želvy z čeledi emydovitých, patřící do rodu Pseudemys. Přirozeně se vyskytuje ve středu a na východě Spojených států amerických, ale byla introdukována i do Kalifornie, Washingtonu a Britské Kolumbie.

V současnosti je želva žíhaná po zákazu dovozu želvy nádherné hojně rozšířena i v českých chovech.[3]

Popis

Želva žíhaná

Želva žíhaná je snadno zaměnitelná s želvou žlutolící, od které se liší tím, že postrádá široký žlutý pruh za okem a žluté proužky na hlavě jsou užší. Karapax je u mláďat světlejší a je výrazně žlutozeleně žíhaný, u dospělých želv je karapax tmavý a žíhání již není tak výrazné. Dosahuje velikosti 30 až 38 cm.[4]

Výskyt

Želva žíhaná se vyskytuje v území mezi Virginií a střední Georgií, v Texasu, Oklahomě a Indianě. Nachází se většinou v řekách s mírným proudem, ale také v jezerech a marších.

Poddruhy

Existují dva poddruhy želvy žíhané: Pseudemys concinna concinna a Pseudemys concinna suwanniensis.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku River cooter na anglické Wikipedii.

  1. Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03]
  2. Bezpečnostní kontrola. www.biolib.cz [online]. [cit. 2024-02-03]. Dostupné online. 
  3. WWW.CHOV-VODNICH-ZELV.ESTRANKY.CZ. Pozor na koupi želvy žíhané a dalších druhů pseudemys!. Chov vodních želv [online]. [cit. 2024-02-03]. Dostupné online. 
  4. Jak na chov želvy žíhané? | Škola Super zoo. Super zoo [online]. [cit. 2024-02-03]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Zdroj