Železniční trať Samuil–Silistra

Železniční trať Samuil–Silistra
Stanice Isperich
Stát	Bulharsko Bulharsko
Číslo	91
Provozovatel dráhy	Nacionalna kompanija Železopătna infrastruktura
Technické informace
Délka	113 km
Rozchod koleje	1 435 (normální) mm
Napájecí soustava	neelektrizovaná trať
Maximální sklon	15,0 ‰
Minimální poloměr oblouku	300 m
Počet kolejí	1
Maximální rychlost	65
Externí odkazy
multimediální obsah na Commons
Průběh trati
Legenda km trať č. 9 směr Ruse 0,000 Samuil trať č. 9 směr Kaspičan 7,610 Chărsovo 12,000 Goljama Voda 12,440 Bogdanci 19,035 Bărdokva 22,435 Goljam Porovec 27,358 Isperich keramička KAI 28,844 silnice III-702 12 m 33,778 Kitančevo 39,835 Todorovo 46,090 Bezimenna 53,340 Rujno 60,960 Černik 65,355 Dulovo silnice I-7 70,040 Mežden 78,520 Klimatično učilište 86,535 silnice III-207 20 m 87,200 Alfatar silnice I-7 96,530 Brăčma 104,254 silnice 10 m silnice II-21 106,665 silnice 8 m 107,060 Kalipetrovo přístav silnice III-213 112,920 Silistra
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Železniční trať Samuil–Silistra je jednokolejná neelektrizovaná železniční trať normálního rozchodu 1435 mm, která se nachází v severovýchodním Bulharsku. V síti bulharských železnic má číslo 91. Jde o jedinou funkční odbočku z trati Ruse–Kaspičan. Celková provozní délka trati činí 113,5 km.

Za stanicí Samuil se trať stáčí obloukem na sever a z nadmořské výšky necelých 470 m n. m. poměrně rychle klesá oblouky do výšky 300 m, kterou dosahuje za stanicí Bogdanci. Za stanicí Isperich se stáčí k severovýchodu a stále klesá, byť v menším sklonu. V členité Ludogorské plošině překonává údolí vesměs po náspech, protože jsou díky krasovým jevům suchá. Dostává se tak až do výšky okolo 150 m u stanice Rujno. V následujícím úseku až ke stanici Dulovo stoupá a za ní se stáčí na sever. Potom zhruba rovnoměrně klesá až do cílové stanice, kam se dostává ze západu obloukem míjejícím Kalipetrovo po jeho západní straně.

Maximální přípustný sklon podél celé trati je 15 ‰ a minimální poloměr vodorovných oblouků je 300 m. Maximální povolená rychlost byla stanovena na 65 km/h.

Následující tabulka udává maximální povolené rychlosti na uvedených úsecích ve stavu k 29. 05. 2022.

Na počátku roku 2025 jezdí mezi Samuilem a Silistrou tři páry osobních vlaků denně, z toho jeden InterCity ze Sofie.^[1]

Napojení Silistry na státní železniční síť upravil zákon o rozšíření sítě bulharských státních drah z roku 1897. Existovalo několik možností, odkud trať vést. Jednou z nich bylo propojit ji s Dobričí přes trať Varna–Dobrič. Také se nabízela možnost odbočení z trati Ruse–Varna. Trať byla stavěna a zprovozňována až po druhé světové válce, kdy byla Jižní Dobrudža natrvalo připojena k Bulharsku

První úsek trati ze Samuilu do Isperichu v délce 27,4 km byl otevřen 20. listopadu 1948. První vlak táhla lokomotiva řady 17, nicméně oficiálně šlo pouze o „dočasný“ provoz, který zajišťovalo depo v Ruse. Úsek byl otevřen pro pravidelný provoz v roce 1951 nařízením Bulharských státních železnic z května 1951. Další úsek v délce 12,8 km byl zprovozněn 16. srpna 1953 a končil ve stanici u vsi Todorovo. Kolejový svršek obou prvních dvou úseků byl tvořen ocelovými pražci a již použitými kolejnicemi typu „SVP-41“ o délce 15 m.

V roce 1959 byl k již postavené trati Samuil–Todorovo přidán úsek Todorovo–Rujno (12,9 km), aniž by byl oficiálně uveden do provozu. Stalo se tak až v 29. května 1960, kdy byla dokončena trať do Dulova. Zde byly použity kolejnice typu „RPŠ-31,2“ o délkách 9,55 a 12 m na železobetonových pražcích, zpočátku též kolejnice typu „SO-35“ o délce 11,55 m.

6. listopadu 1969 byl dokončen a otevřen nově vybudovaný předposlední úsek trati Dulovo–Alfatar (21,9 km) a 9. září 1974 po 26 letech výstavby byl otevřen poslední úsek Alfatar–Silistra (26 km). I zde se zpočátku používaly kolejnice typu „RPŠ-31,2“ a „SO-35“.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Железопътна линия Самуил – Силистра na bulharské Wikipedii.

• ДЕЯНОВ, Димитър. Железопътната мрежа в България – 1866 – 1975 година. Стара Загора: Булхаус, 2005. 311 s. ISBN 9549364054. (bulharsky) 
• СИМЕОНОВ, Начо. Железопътният транспорт в България – 1866 – 1983 година. София: Техника, 1987. 203 s. (bulharsky) 

• Obrázky, zvuky či videa k tématu železniční trať Samuil–Silistra na Wikimedia Commons
• 50 let trati č. 91 na YouTube (bulharsky)
• Průjezd tratí z pohledu strojvedoucího na YouTube

Zdroj