Žďárky

Žďárky
Znak obce ŽďárkyVlajka obce Žďárky
znakvlajka
Lokalita
Status obec
Pověřená obec Hronov
Obec s rozšířenou působností Náchod
(správní obvod)
Okres Náchod
Kraj Královéhradecký
Historická země Čechy
Stát ČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice 50°28′6″ s. š., 16°13′39″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel 576 (2023)[1]
Rozloha 4,60 km²[2]
Katastrální území Žďárky
Nadmořská výška 397 m n. m.
PSČ 549 37
Počet domů 259 (2021)[3]
Počet částí obce 1
Počet k. ú. 1
Počet ZSJ 1
Kontakt
Adresa obecního úřadu Žďárky 35
549 37 Žďárky
info@obeczdarky.cz
Starostka Zdeňka Horníková
Oficiální web: www.obeczdarky.cz
Žďárky
Žďárky
Další údaje
Kód obce 574694
Kód části obce 195529
Geodata (OSM) OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Žďárky (německy Klein Brand) se nachází v okrese Náchod, kraj Královéhradecký, zhruba 3,5 km VJV od Hronova. Rozkládá se na severním okraji Podorlické pahorkatiny, podél potoka Brlenky. Žije zde 576[1] obyvatel.

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1415. Žďárky jsou uvedeny v privilegiu majitele náchodského panství Albrechta Václava Smiřického z roku 1612 jako jedna ze vsí, v jejichž panské hospodě se smí čepovat náchodské pivo.[4] Pří úpravě hranice hradecké diecéze po ztrátě Kladska (1742) byly Žďárky roku 1780 vyčleněny z farnosti v Německé Čermné (od 1945 Czermna) a spolu s Malou Čermnou zařazeny pod správu náchodského děkanství. Když r. 1786 vznikla samostatná farnost v Hronově, přešly obě vsi pod její přímou správu.[5] Poté, co r. 1792 koupil náchodské panství Petr Biron, vévoda Kuronský a Zaháňský (poprvé v Náchodě 1796), podnikl řadu osvícených kroků, mj. založil školy v řadě vesnic včetně Žďárek.[6]

V letech 1800–1922 se při státní hranici pod vsí Stroužným (na kladské straně) těžilo uhlí zejména pro potřeby okolních obcí včetně Hronova; místní obyvatelé pokračovali v kutání načerno pro vlastní potřebu ještě kolem r. 1950.[7]

Exulanti

V době pobělohorské během slezských válek emigrovaly z náboženských důvodů celé rodiny, a to pod ochranou vojska pruského krále Fridricha II. Velikého. Hromadnou emigraci evangelíků organizoval v roce 1742 Jan Liberda a zprostředkoval ji generál Christoph Wilhelm von Kalckstein. Ze Žďárek pocházeli prokazatelně tito exulanti:[8]

  • Marie Kubečková (otec Jan, Žďárky). Vdávala se 17.1. 1773 v Husinci za Daniela Černého z Černilova. Zemřela 26.1.1814 v Husinci ve stáří 78 let.
  • Lidmila, vdova po Janu Vavřínovi ze Střelína, původem Malinová ze Žďárek, se ve věku 42 let dne 24.11.1773 v Husinci znovu vdala za Jana Jelínka, zakladatele české osady Nové Poděbrady.
  • Karel Holub (*1752 ve Žďárkách, syn Jiříkův) se 31.10.1777 v Husinci oženil s Dorotou Houšťkovou (otec Jakub, Stroužné). Karel Holub byl v r. 1799 konšelem v Poděbradech, kde žil s početnou rodinou (Prostřední Poděbrady), zemřel 10. 8. 1806, jeho manželka zemřela dva dny poté.

Vývoj obyvatelstva

V roce 1869 měla obec Žďárky 859 obyvatel;[9] v roce 1900 zde žilo 915 obyv. českých, 9 německých;[10] 577 obyv. v roce 1950, 462 v roce 1970 a 501 v roce 1980.[9]

Pamětihodnosti

Reference

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. ↑ Náchod. 1.. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2004. 326 s. ISBN 80-7106-674-5. S. 82. 
  5. ↑ Náchod. 1.. vyd. Praha: Nakladatelství Lidových novin, 2004. 326 s. ISBN 80-7106-674-5. S. 129. 
  6. ↑ Náchod. 1.. vyd. Praha: Nakladelství Lidové noviny, 2004. 326 s. ISBN 80-7106-674-5. S. 143. 
  7. ↑ JIRÁSEK, Václav. Ve znamení mlátku a želízka: o hornictví na Jestřebích horách a okolí. Liberec: Bor, 2003. 206 s. ISBN 80-902901-9-1. Kapitola O dolování uhlí ve Žďárkách, s. 91–114. 
  8. ↑ ŠTĚŘÍKOVÁ, EDITA. Pozváni do Slezska : vznik prvních českých emigrantských kolonií v 18. století v pruském Slezsku. [s.l.]: KALICH Dostupné online. ISBN 80-7017-553-2, ISBN 978-80-7017-553-8. OCLC 57324279 
  9. ↑ a b Zeměpisný lexikon ČR, Obce a sídla, N-Ž. 1.. vyd. Praha: Academia, 1991. 624 s. ISBN 80-200-0317-7. 
  10. ↑ Ottův slovník naučný, XXVII. díl. Praha - Litomyšl: Paseka/Argo, 2002. ISBN 80-7185-513-8. 

Externí odkazy

Zdroj