Štěpán Uroš V.

Štěpán Uroš V.
Narození 1336 nebo 1337
Úmrtí 4. prosince 1371
Místo pohřbení Crkva Uspenja Presvete Bogorodice u Nerodimlju (do 1705)
Monestir Jazak (od 1705; 45°6′17″ s. š., 19°46′14″ v. d.)
Povolání vládce
Nábož. vyznání Srbská pravoslavná církev
Choť Ana Besarab
Rodiče Štěpán Uroš IV. Dušan[1] a Helena Bulharská
Rod Nemanjićové
Funkce Emperor of the Serbs (1355–1371)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Štěpán Uroš V. (srbsky Стефан Урош V, Stefan Uroš V, asi 13361371) byl v letech 1355 až 1371 srbským králem a carem. Nedokázal navázat na úspěšného předchůdce Štěpána Dušana a za jeho vlády se Srbská říše postupně rozkládala.

Biografie

Vládcem se stal roku 1355 po nečekané smrti svého předchůdce a otce Štěpána Dušana, za jehož vlády Srbsko dosáhlo velkého rozvoje a největšího územního rozsahu, sám Štěpán Dušan se prohlásil carem. Štěpán Uroš V. byl slabým panovníkem a pouze formální hlavou státu, vliv v jednotlivých oblastech získaly regionální šlechtické rody, v Makedonii se dokonce šlechtic Vukašin Mrnjavčević prohlásil roku 1366 králem.

Období vlády poznamenaly výboje osmanských Turků vrcholící bitvou na Marici roku 1371, v níž Turci zvítězili nad srbským vojskem a upevnili tak svou pozici pro další expanzi. Krátce po bitvě, ještě v roce 1371, Štěpán Uroš V. zemřel. Nezanechal mužského potomka, a stal se tak posledním panovníkem dynastie Nemanjićů.[2]

V první polovině 17. století Štěpána Uroše V. svatořečil srbský patriarcha Pajsije[3].

Odkazy

Reference

  1. Darryl Roger Lundy: The Peerage.
  2. PELIKÁN, Jan, a kol. Dějiny Srbska. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2005. ISBN 80-7106-671-0. S. 90–93. Dále jen Dějiny Srbska. 
  3. Dějiny Srbska, s. 137

Související články

Externí odkazy

Zdroj