Štěměchy (tvrz)
| Tvrz Štěměchy | |
|---|---|
 Tvrz Štěměchy
| |
| Účel stavby | |
sídlo panství | |
| Základní informace | |
| Sloh | gotika |
| Výstavba | 13. století |
| Zánik | 16. století |
| Stavebník | Hechtové |
| Další majitelé | Adam ze Štěměch, Jošt Tluksa z Božejova, Petr Hecht z Rosic, Jošt Hecht z Rosic, Valdštejnové |
| Poloha | |
| Adresa |
Štěměchy,  Česko
|
| Souřadnice | 49°11′30,66″ s. š., 15°43′0,66″ v. d. |
  Štěměchy (tvrz), Česko
| |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 30339/7-3074 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
| multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Tvrz Štěměchy byla vodním sídlem nacházející se v obci Štěměchy v okrese Třebíč. První písemné zmínky o obci pocházejí z roku 1279.[1] Nejstarší zmínka o tvrzi pochází z roku 1378. Do dnešních dnů se z tvrze dochovaly zbytky gotických zdí a dvou vodních příkopů, nacházející se na východním okraji obce Štěměchy, u bývalého panského dvora. Tvrz byla využívána do konce 16. století, kdy ji koupili Valdštejnové z Brtnice a tvrz ztratila rezidenční funkci.[2] Tvrz ležela na Haberské stezce.[3]
Historie
Tvrz ve 13. století patrně založil rod Hechtů z Rosic.[2] Jako první z majitelů tvrze se v roce 1378 uvádí Adam ze Štěměch,[4][5] když na tvrzi zapsal své manželce Lunetě 100 kop věna. Následující majitel vsi a tvrze Jošt Tluksa z Božejova v roce 1386 majetek prodal tehdejšímu nejvyššímu purkrabímu hradu Vranov, Petru Hechtovi z Rosic, který sídlil v Heralticích. Tak se Štěměchy přiřadily k heraltickému panství. Po majiteli Joštovi Hechtovi z Rosic, o kterém jsou zmínky roku 1407, tvrz přešla do majetku Vzňata, který tvrz díky vrcholícím sporům mezi rodem Hechtů a rokštejnskými Valdštějny, vlastnil jen pár měsíců. Roku 1408 vpadl na tvrz Hynek z Valdštejna a pobořil ji. Po následujících soudních sporech byla tvrz vrácena Hechtům, kteří ji obnovili. Po vymření Hechtů roku 1453 se jejich veškerého majetku zmocnil král Jiří z Poděbrad, který jejich majetek věnoval těšínskému knížeti Přemkovi, který také vlastnil nedalekou ves Předín. Roku 1464 tvrz získal Oldřich z Miličína, který byl věrný králi Jiřímu z Poděbrad v pomoci proti Matyášovi Korvínovi.
Roku 1468 se střetla vojska Jiřího z Poděbrad s vojsky rakouského arcivévody Fridricha III. Na straně arcivévody stál i Matyáš Korvín. Na straně českého krále byl i tehdejší majitel tvrze Oldřich. Královská vojska bitvu prohrála a tak ves i tvrz Štěměchy připadla stoupenci Matyáše Korvína, Jindřichu Hradskému z Telče. Po smrti Matyáše Korvína byla tvrz i obec navrácena Oldřichovu synovi Přibíkovi z Miličína, který sídlil v Heralticích. Jeho nástupce, syn Oldřich II. z Miličína v roce 1505 prodal tvrz pánům z Valdštejna. Tím tvrz přešla k brtnickému panství, čímž ztratila svou sídelní funkci a zpustla.
Stavební podoba a situace
Díky dodnes dochovaným pozůstatkům je patrný kruhový půdorys o průměru přibližně 45–50 metrů, který je částečně ohraničen dvěma vodními příkopy. Oba příkopy byly 12 až 14 metrů široké a 8 metrů hluboké. Oba byly napuštěny vodou ze soustavy rybníků nad tvrzí. Poblíž tvrze se nacházela i vysoká hráz. Nad tvrzí se pak nacházely hospodářské budovy přilehlého dvora. Na hradby se napojuje věž s lichoběžníkovým půdorysem, nejdelší strana věže měří 7,1 metrů. Nejspíše šlo o vícepatrovou obytnou věž. V centru kruhových hradeb se nacházela druhá, obranná věž. Věž je obehnána širokým valem. Tvrz byla situována na nejnižším plochém místě obce na trase Haberské cesty, která byla jednou z hlavních cest spojující Čechy a Moravu. Cesta vedla z Kolína do Znojma.[3]
Zajímavosti
Jsou dochovány zbytky nadzemního zdiva, část strážní věže. Obytná věž byla nešetrně nahrazena přístřeškem. Konají se zde pravidelně různé kulturně-historické akce. Tvrz je volně přístupná a je památkově chráněna.
Odkazy
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu tvrz Štěměchy na Wikimedia Commons
Reference
- ↑ Tvrz Štěměchy. www.hrady-zriceniny.cz [online]. [cit. 2018-06-16]. Dostupné online.
- ↑ a b Tvrz, Štěměchy - Portál kulturního a přírodního dědictví Kraje Vysočina. www.dedictvivysociny.cz [online]. [cit. 2018-06-16]. Dostupné online.
- ↑ a b NOVOTNÁ, Iva. Vybraná opevněná sídla nižší šlechty na jihozápadní Moravě. Brno, 2007 [cit. 2021-05-15]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta. Vedoucí práce Bohuslav Klíma. s. 113–117. Dostupné online.
- ↑ Štěměchy. www.turistika.cz [online]. [cit. 2018-06-16]. Dostupné online.
- ↑ FABIÁN, Petr. Štěměchy [online]. Hrady-zriceniny.cz [cit. 2021-05-23]. Dostupné online.
Literatura
- PLAČEK, Miroslav. Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí : dodatky. Praha: Libri, 2007. ISBN 978-80-7277-339-8.
- PLAČEK, Miroslav. Hrady a zámky na Moravě a ve Slezsku. Praha: Nakl. Libri, 1996. ISBN 80-85983-08-7.
- NEKUDA, Vladimír. Hrádky a tvrze na Moravě. Brno: Blok, 1981.
