Vranov nad Dyjí (zámek)

Zámek Vranov nad Dyjí
pohled na ostroh se Sálem předků
pohled na ostroh se Sálem předků
Základní informace
Sloh Gotika, baroko
Výstavba od 10. století
Přestavba 17. a 18. století
Stavebník Přemyslovci
Další majitelé Lichtenburkové, Althannové, Ditrichštejnové, Štrejnové ze Švarcenavy, Čertorejští, Meziříčtí z Lomnice
Současný majitel Česká republika
Poloha
Adresa Vranov nad Dyjí, čp. 93, 94, ČeskoČesko Česko
Ulice Zámecká
Souřadnice 48°53′33,89″ s. š., 15°48′43,3″ v. d.
Vranov nad Dyjí
Vranov nad Dyjí
Další informace
Rejstříkové číslo památky 28917/7-6897 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Web Oficiální web
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Ukázka zobrazení hradu v malířství. Hrad v zimě - malba na plátně - L.Herc

Zámek Vranov nad Dyjí je hrad přestavěný na barokní zámek ve Vranově nad Dyjí. Je v majetku České republiky a jeho správu zajišťuje Národní památkový ústav; je přístupný veřejnosti.

Historie

vstup do zámku

Barokní zámek byl původně vybudovaný jako jeden z prvků podyjské obranné soustavy při jižní hranici země. První písemný doklad o jeho existenci najdeme už v Kosmově kronice (k roku 1100). Zpočátku to byl královský majetek. V 15. století ho získal bohatý a mocný rod Lichtenburků, v průběhu 16. století se tu střídali v krátkých intervalech různí majitelé jako například Ditrichštejnové, Štrejnové ze Švarcenavy, Čertorejští, Meziříčtí z Lomnice ap. Za třicetileté války hrad obléhali a poškodili Švédové a zkázu pak dovršil rozsáhlý požár v roce 1665.

Po částečném zničení hradu v roce 1665 zahájili tehdejší majitelé Althannové podle plánů Johanna Bernharda Fischera z Erlachu přestavbu na barokní zámek. Architektonickým těžištěm zámku se stal Sál předků o rozměrech 25 × 15 × 15 m se sochami předků pánů z Althannu a freskou v kupoli od Johanna Michaela Rottmayra. Další součástí zámku je barokní zámecká kaple Nejsvětější Trojice z přelomu 17. a 18. století. Z nejstaršího období se dochovala pouze hradební zeď a tři věže. Další stavební úpravy následovaly ještě v 18. století (po roce 1724) za spoluúčasti Antona Erharda Martinelliho.[1] V 18. stol. bylo upraveno i zámecké okolí na přírodní park s řadou drobných staveb.

V 19. století vlastnili vranovské dominium i se zámkem dva spřízněné rody polského původu: Mniszkové a Stadničtí, kteří se mimo jiné zaměřili na dovršení úprav krajinářského parku budovaného již za Althannů v druhé polovině 18. století. Za druhé světové války koupil zámek jako říšský konfiskát německý baron Gebhard von der Wense-Mörse. Po jejím skončení se zámek stal státním majetkem.

Současnost

Jako majetek státu je zámek přístupný veřejnosti a jeho správu zajišťuje Národní památkový ústav. Dnešní návštěvnická instalace této národní kulturní památky nabízí prohlídku původních barokních interiérů sálu předků a kaple a dále více než 20 místností naznačujících kulturu vranovského bydlení z konce 18. a z celého 19. století. Zvláštní důraz je v nich položen na produkci proslulé vranovské továrny na kameninu, která v prvních dvou třetinách umělecky i technologicky ovlivňovala výrobu kameniny v českých zemích i za jejich hranicemi.

Zámek ve filmu

Vranovský zámek se stal oblíbenou kulisou filmařů.

Nesmrtelná teta, ČR 1993, režie: Zdeněk Zelenka

Císařovy nové šaty, ČR/Německo 1994, režie: Juraj Herz

Andělská tvář, ČR 2002, režie: Zdeněk Troška


Vranovský zámek je také velmi oblíben filmaři, vznikly zde filmy a snímky např. Historické drama Zdeňka Trošky Andělská tvář, Zdeněk Zelenka zde natáčel pohádku s Filipem Blažkem a Jiřinou Bohdalovou Nesmrtelná teta, Juraj Herz zde natáčel pohádku Císařovy nové šaty nebo zde třeba vznikl Americký film XXX. České televize zde natáčela svoje pořady: Kde bydlely princezny, O pokladu Anežky České, Toulavá kamera, Kluci v akci.

Odkazy

Reference

  1. ↑ ŠANDA, Martin. Anton Erhard Martinelli (1684-1747) : vídeňský architekt ve schwarzenberských službách. Ceske Budejovice: [s.n.], 2020. 359 s. ISBN 978-80-85033-94-6, ISBN 80-85033-94-1. OCLC 1249757546 S. 30. 

Literatura

  • Sál předků na zámku ve Vranově nad Dyjí. Příprava vydání Bohumil Samek. Brno: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Brně, 2003. 143 s. ISBN 80-85032-89-9. 
  • Kacetl, Jiří - Lazárek, Petr - Molík, David: Hrady a zámky moravsko-rakouského Podyjí slovem / Burgen und Schlösser des österreichisch-mährischen Thayatals in Wort. Vyd. 1. Znojmo: Jihomoravské muzeum ve Znojmě ve spolupráci s Městským muzeem v Recu, 2013. ISBN 978-80-86974-12-5. Online zde: Hrady a zámky moravsko-rakouského Podyjí

Externí odkazy

Zdroj