Šanghajský masakr

Šanghajský masakr
Zatčení komunistů při jedné z čistek
Základní informace
Datum 12. – 15. duben 1927
Stát Čínská republika
Místo Šanghaj
Výsledek Rozchod Kuomintangu a KS Číny Povstání podzimní sklizně

Šanghajský masakr či Šanghajský puč (čínsky: 四一二事件 Sìyī'èr shìjiàn = Incident 12. dubna) byl násilný incident 12. dubna 1927 pod vedením Čankajška na potlačení organizací Komunistické strany Číny, odborářů a levicových článků Kuomintangu. Za pomoci Zeleného gangu ze šanghajského podsvětí bylo zabito od 12. dubna do konce roku 1927 odhadem 2 tisíce komunistů a dělnických militantů a tisíce dalších zatčeno nebo propuštěno ze zaměstnání (některé zdroje uvádí až 5000).[1] Dubnem 1927 skončila první komunisticko-kuomintangská koalice.[2]

Před incidentem

Na začátku dubna bylo vydáno prohlášení znovupotvrzující spolupráci mezi KMT a KS, a to i přes naléhání Čankajška o vyloučení komunistického vlivu. Wang Jingwei se v Šanghaji setkal s Chen Duxiuem a uvedli spolu prohlášení. Den poté odjel Wang do Wu-chanu a Čankajšek požádal vůdce Zeleného gangu (Tu Jüe-šeng), aby vytvořili konkurenční odbory, které se postaví šanghajským odborům ovládaným komunisty, a také aby provedli poslední přípravy na čistky členů komunistické strany.

Čankajšek vyhlásil v Šanghaji 9. dubna stanné právo a Ústřední kontrolní komise vydala prohlášení, ve kterém odsoudila politiku spolupráce wu-chanské nacionalistické vlády s komunistickou stranou. Dne 11. dubna vydal Čankajšek tajný rozkaz všem provinciím, které byly pod ním, aby očistily KMT od komunistů.

Incident

V pondělí 11. dubna byl zbit do bezvědomí a následně pohřben za živa šéf Šanghajské všeobecné odborové unie Wang Shouhua a následně se začaly jednotky rozmisťovat po městě.[3] Akce začala již ve 4 ráno, kdy se v Šanghaji ozval výstřel z děla poblíž stanu Národní revoluční armády.[4] V tu chvíli začal ve městě chaos a po Šanghaji začali řádit ozbrojení muži s bílými páskami kolem paží se znakem 工 (gōng, tj. práce).[4] Na podporu Čankajška vystoupili i někteří vojenští velitelé mimo Šanghaj (např. v Kantonu, v provincii Kuang-si, Fu-ťien, Če-ťiang, An-chuej).[2] Akce skončila odpoledne téhož dne, vojenské autority tvrdily, že mají město pod kontrolou, čemuž spousta lidí tehdy ještě věřila.[5]

Další den byla odbory zorganizována demonstrace a sepsána petice, kterou chtěli odbory předat vojenskému veliteli. Tato demonstrace však byla rozstřílena a pozatýkána nejen lidmi od Čankajška, ale také francouzskou koncesí nebo mezinárodním angloamerickým settlementem.[5]

Během dalšího měsíce KMT pokračoval v čistkách nejen v Šanghaji, ale také dalších významných místech komunistů.[6]

18. dubna 1927 sestavil Čankajšek v Nankingu novou vládu, do jejíhož čela nominoval sebe.[2]

Reference

  1. ↑ SMITH, S. A. A road is made : Communism in Shanghai, 1920-1927. Richmond: Curzon x, 315 pages s. Dostupné online. ISBN 0-7007-1207-0, ISBN 978-0-7007-1207-6. OCLC 42745738 S. 204. "Between 12 April and 31 December 1927, it is reckoned that up to 2,000 Communists and worker militants were killed in Shanghai, and thousands more arrested or fired from their jobs." "...Others, basing themselves on a report, put the number of victims as high as 5,000.". 
  2. ↑ a b c BAKEŠOVÁ, Ivana. Čína ve XX. století. 1. vyd. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého 3 sv. s. Dostupné online. ISBN 80-244-0251-3, ISBN 978-80-244-0251-2. OCLC 51191313 S. 46–47. 
  3. ↑ SMITH, S. A. A road is made : Communism in Shanghai, 1920-1927. Richmond: Curzon x, 315 pages s. Dostupné online. ISBN 0-7007-1207-0, ISBN 978-0-7007-1207-6. OCLC 42745738 "On the night of Monday, 11 April, the head of the GLU, Wang Shouhua, was invited to dine at the home of Du Yuesheng in rue Wagner in the French Concession. Upon arrival, four of his lieutenants trussed him in a sack and bundled him in a car; and after being severely beaten, he was buried alive in a remote wood.81 That evening Zhou Fengqi’s troops began to post sentries around the city.". 
  4. ↑ a b BAKEŠOVÁ, Ivana; KUČERA, Ondřej; LAVIČKA, Martin. Dějiny Čínské lidové republiky: (1949-2018). Vydání první. vyd. Praha: [s.n.] 444 stran s. Dostupné online. ISBN 978-80-7422-596-3, ISBN 80-7422-596-8. OCLC 1143830633 S. 27. 
  5. ↑ a b BAKEŠOVÁ, Ivana; KUČERA, Ondřej; LAVIČKA, Martin. Dějiny Čínské lidové republiky: (1949-2018). Vydání první. vyd. Praha: NLN, 2019. 444 stran s. Dostupné online. ISBN 978-80-7422-596-3, ISBN 80-7422-596-8. OCLC 1143830633 S. 28. 
  6. ↑ KUCHA, Glenn; JENNIFER, Llewellyn. The Shanghai Massacre [online]. Alpha History, 2019-09-11 [cit. 2023-05-04]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Zdroj