Šafov

Šafov
Kostel svatého Bartoloměje v Šafově
Kostel svatého Bartoloměje v Šafově
Znak obce ŠafovVlajka obce Šafov
znakvlajka
Lokalita
Status obec
Pověřená obec Vranov nad Dyjí
Obec s rozšířenou působností Znojmo
(správní obvod)
Okres Znojmo
Kraj Jihomoravský
Historická země Morava
Stát ČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice 48°52′ s. š., 15°44′5″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel 143 (2023)[1]
Rozloha 9,50 km²[2]
Katastrální území Šafov
Nadmořská výška 439 m n. m.
PSČ 671 06
Počet domů 84 (2021)[3]
Počet částí obce 1
Počet k. ú. 1
Počet ZSJ 1
Kontakt
Adresa obecního úřadu Šafov 78
671 06 Šafov
ousafov@volny.cz
Starostka Radka Valášková
Oficiální web: www.safov.cz
Šafov
Šafov
Další údaje
Kód obce 594865
Kód části obce 161900
Geodata (OSM) OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Šafov (německy Schaffa[4]) je obec, jež se nachází v západní části okresu Znojmo v Jihomoravském kraji, asi 7 km jihozápadně od Vranova nad Dyjí, v těsné blízkosti státní hranice s Rakouskem. Žije zde 143[1] obyvatel. Ve vsi je velká obdélníková náves, v jejíž nejvyšší části se nachází prostorný kostel sv. Bartoloměje. Vedle kostela stojí objekt fary.

Název

Z nejstaršího zápisu (1323), který má německou podobu Schephow by se dalo usuzovat, že jméno vsi znělo zpočátku buď Ščěpov (od osobního jména Ščěp) nebo Čebov (od osobního jména Čeb). Jméno vesnice by v takovém případě označovalo podřízenost jmenované osobě. Podoba Šafov, poprvé doložená až z roku 1516, by pak vznikla zpětným počeštěním německé podoby jména. Pro období 1323-1516 však scházejí doklady, které by to potvrdily.[5]

Historie

Zdejší oblast byla zřejmě osídlena již v době raného středověku, jak napovídá nález slovanského žárového pohřebiště nedaleko hranic.[6] První písemná zmínka o obci pochází z 28. září 1323, kdy je uvedena v soupisu statků přináležejících k vranovskému panství na směnné listině krále Jana Lucemburského. Majitelem panství a tím i obce se tak stal Jindřich z Lipé.

V období husitských válek byl Šafov husity vypálen a postihla jej i morová epidemie. V 1. polovině 16. století došlo k obnově a rozkvětu vesnice a roku 1540 byl Šafov císařem Ferdinandem I. povýšen na městečko. Spolu s městskými právy obdržel také znak, stříbrnou pečeť a právo pořádat trh. Tato práva potvrdili i pozdější habsburští panovníci. V roce 1647 městečko dobyli a zničili Švédové.

Nejstarší zápisy ve zdejší farní kronice se vztahují k roku 1733. Za vlády Marie Terezie se v Šafově rozrostla židovská obec. Zdejší Židé si vybudovali i hřbitov, synagogu a v roce 1800 i školu. Roku 1899 byl v Šafově založen Sbor dobrovolných hasičů. Jedním ze zakládajících členů byl i Ludwig Kreisky, děd pozdějšího rakouského spolkového kancléře, Bruna Kreisky.

Vznik Československa rozvoji Šafova příliš neprospěl. Nastal odliv obyvatelstva a úpadek řemesel, což ještě zhoršila Velká hospodářská krize a poté i druhá světová válka. Stanice SNB měla být v roce 1947 přemístěna do St. Petřína. ONV ve Znojmě tento návrh zamítl a trval z bezpečnostních důvodů na ponechání stanice SNB v Šafově.[7]

V roce 2006 měla obec 88 domů a žilo zde 174 obyvatel.

Doprava

Obec má poměrně dobré silniční spojení s okolím. Prochází jí silnice II. třídy č. 398 z Vranova do rakouské Lanavy (Langau) a několik dalších silnic III. třídy. Pod vsí se k silnici č. 398 připojuje silnice II. třídy č. 409 z Vratěnína. Stará silnice do rakouského Riegersburgu je dnes sjízdná pouze pro cyklisty. Dne 14. července 2014 bylo obnoveno silniční spojení (silnice III/39819) do Riegersburgu pro motorová vozidla do 3,5 t.

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Šafově.

Galerie

  • Pohled z dálky
    Pohled z dálky
  • Socha sv. Jana Nepomuckého při silnici na Vranov nad Dyjí
    Socha sv. Jana Nepomuckého při silnici na Vranov nad Dyjí
  • Katolický hřbitov
    Katolický hřbitov
  • Židovský hřbitov
    Židovský hřbitov

Rodáci a osobnosti

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 180. 
  5. ↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 539.
  6. ↑ safov.cz: O Obci Šafov. www.safov.cz [online]. [cit. 2010-12-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-12-05. 
  7. ↑ Stráž na Dyji: krajinský týdeník československé sociální demokracie. Znojmo: Zemský výkonný výbor čs. sociální demokracie, 05.09.1947, 2(35). s. 5.

Související články

Externí odkazy

Zdroj