Šabina (tvrz)

Šabina
Pohled od severozápadu
Pohled od severozápadu
Základní informace
Sloh pozdně gotický
renesanční
Výstavba asi polovina 16. století
Přestavba druhá polovina 16. století
polovina 18. století
Materiál zdivo
Stavebník Perglerové z Perglasu
nebo Štolcové ze Simsdorfu
Další majitelé Nosticové
Současný majitel v soukromém vlastnictví
Poloha
Adresa Šabina, ČeskoČesko Česko
Ulice čp. 20
Souřadnice 50°8′4,77″ s. š., 12°34′50,15″ v. d.
Tvrz Šabina
Tvrz Šabina
Další informace
Rejstříkové číslo památky 23669/4-659 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Šabina je renesanční tvrz vzniklá přestavbou gotické tvrzi. Nachází se ve stejnojmenné obci v okrese Sokolov v Karlovarském kraji při pravém břehu Ohře, v blízkosti lávky pro pěší přes řeku, postavené na místě původního přívozu. Tvrz sloužila v 16. století jako panské sídlo Perglerům z Perglasu, později Štolcům ze Simsdorfu. V 50. letech 20. století sloužila místnímu státnímu statku jako sýpka a skladiště. Od roku 1963 je tvrz chráněna jako kulturní památka.[1]

Historie

Původně gotickou tvrz v Šabině vybudovali buď Perglerové nebo Štolcové. Historikové předpokládají, že dříve si tvrz za své správní sídlo vybrali spíše Perglerové a teprve později získali tvrz Stolzové ze Simsdorfu, neboť bohatí Štolcové by si jistě vybudovali honosnější sídlo.[2][3] Ves Šabinu vlastnil na počátku 16. století loketský hejtman Vilém Pergler z Perglasu (nyní Chlumek). V roce 1525 je jako vlastník vsi uváděn Václav Pergler.[4]

Erb Štolců na fasádě

Po porážce stavovského odboje propůjčil král Ferdinand I. v roce 1551 Šabinu loketskému soudci Mikuláši Štolcovi ze Simsdorfu. Po rozdělení majetku mezi tři syny Mikuláše Štolce získal roku 1567 ves spolu s tvrzí prostřední syn Jiří. Po zabavení majetků Štolců po bitvě na Bílé hoře získal Šabinu rada královského apelačního soudu v Praze Bartoloměj Brunner z Vildenavy. Po třicetileté válce ztratila tvrz význam jako opevněné sídlo, zůstávala však hospodářským a správním objektem. Roku 1651 se uvádí majitel šabinské tvrzi plukovník Jan Jakub Pirovano a v roce 1654 patřila ves s tvrzí ke kynšperskému panství Metternichů.[4][3]

Roku 1745 držela ves i s tvrzí Veronika Dorota svobodná paní z Becku, rozená Straková z Nedabylic. V roce 1765 získali ves Nosticové a připojili Šabinu ke svému falknovskému panství. V polovině 18. století provedli Nosticové úpravy v barokním stylu. Tvrz sloužila ke správě hospodářství. Asi do roku 1870 byla tvrz využívána jako zájezdní hostinec. Po adaptaci byla do tvrze umístěna roku 1891 jednotřídní obecná škola a byt učitele. Škola zde byla do roku 1904, kdy byla ve vsi v nové budově čp. 80 otevřena dvoutřídka. Ve tvrzi měl potom pekařství J. Jakob. Po roce 1948 využívaly tvrz státní statky jako skladiště a sýpku. Po sametové revoluci přešla tvrz při privatizaci do soukromého vlastnictví.[4][3] V památkovém katalogu Národního památkového ústavu je stav památky popsán jako havarijní.[1]

Stavební podoba

Původně pozdně gotická tvrz, výrazně stavitelsky upravena v 16. století v renesančním stylu, je větší jednopatrová zděná stavba. Volně stojící objekt má obdélný půdorys o rozměrech asi 19x13,8 metrů. Střecha je valbová, krytá plechem, okna v přízemí mají štukové ostění a kamennou podokenní římsu. Ostění v patře je zkosené. V patře je pět okenních os, z čehož dvě jsou se sešikmeným ostěním. Na severovýchodním průčelí je mezi okny umístěn reliéfní erb rodu Štolců s iniciálami G.S.V.S. (Georg Stolz von Simsdorf), prozrazující jeho nejspíš druhé majitele Jiřího Štolce. Reliéf byl vnější fasádu umístěn po roce 1567. Bohatě profilovaná hřebínková klenba v přízemních místnostech, skládaná do křížových a hvězdicových ornamentů je charakteristická pro období přechodu gotiky do rané renesance. Z doby, kdy tvrz vlastnili Nosticové, pochází barokní úpravy, zejména části ostění oken a dnes zabílená nástěnná malba ve velkém sále v prvním patře. Do současnosti se dochovaly dva hodnotné původní portály v přízemí tvrze.[5][2]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Tvrz Šabina [online]. Národní památkový ústav [cit. 2019-01-30]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b PROKOP, Vladimír ml.; SMOLA, Lukáš. Sokolovsko: umění, památky a umělci do roku 1945. 1. vyd. Svazek 2. Sokolov: AZUS Březová, 2014. 2 svazky (878 s.). ISBN 978-80-905485-2-7, ISBN 978-80-904960-7-1. S. 736. 
  3. ↑ a b c BERAN, Petr. Šabina. Příběh vesnice u řeky Ohře [online]. Obecní úřad Šabina, 2003 [cit. 2019-01-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-06-07. 
  4. ↑ a b c Tvrz Šabina [online]. Hrady.cz [cit. 2019-01-30]. Dostupné online. 
  5. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-01-30]. Identifikátor záznamu 134682 : Tvrz. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 

Externí odkazy

Zdroj