Řetůvka

Řetůvka
Řetůvka při pohledu z rozhledny Andrlův chlum
Řetůvka při pohledu z rozhledny Andrlův chlum
Znak obce ŘetůvkaVlajka obce Řetůvka
znakvlajka
Lokalita
Status obec
Pověřená obec Ústí nad Orlicí
Obec s rozšířenou působností Ústí nad Orlicí
(správní obvod)
Okres Ústí nad Orlicí
Kraj Pardubický
Historická země Čechy
Stát ČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 281 (2023)[1]
Rozloha 4,23 km²[2]
Katastrální území Řetůvka
Nadmořská výška 380 m n. m.
PSČ 561 41
Počet domů 124 (2021)[3]
Počet částí obce 1
Počet k. ú. 1
Počet ZSJ 1
Kontakt
Adresa obecního úřadu Řetůvka 53
561 41 Řetová
retuvka@tiscali.cz
Starosta Jindřich Sršeň
Oficiální web: www.obecretuvka.cz
Řetůvka
Řetůvka
Další údaje
Kód obce 580881
Kód části obce 145360
Geodata (OSM) OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Řetůvka (německy Klein Ritte) je obec ležící v okrese Ústí nad Orlicí v Pardubickém kraji. Obec leží na křižovatce silnice třetí třídy z Řetové a silnice druhé třídy (II/360) z Litomyšle přes Sloupnici do Ústí nad Orlicí. Z křižovatky odbočuje slepá ulice, patřící obci, která se táhne malebným údolím s potokem Řetůvka (někdy též Řetovka nebo Husí krk). Podél slepé ulice leží stěžejní část osídlení obce. Žije zde 281[1] obyvatel.

Leží asi 10 km na sever od Litomyšle, 9 km severozápadně od České Třebové a 3,5 km jihozápadně od Ústí nad Orlicí, ke kterému v minulosti po dva roky (1989–1990) patřila.

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1292. Název obce v minulosti byl Malá Řetová, který byl v roce 1924 změněn na Řetůvka.

V roce 1989 byla obec v souladu se strategií rušení malých obcí a jejich připojování k větším připojena k sousednímu okresnímu městu Ústí nad Orlicí. Hned po pádu komunistického režimu si ale občané obce zvolili cestu k opětovnému osamostatnění, ke kterému došlo k 23. listopadu 1990.[4]

V pěti volebních obdobích od roku 1990 se vystřídalo pět starostů obce:

  • 1990–1994 – Stanislav Hudec
  • 1994–1998 – Vojtěch Kodytek
  • 1998–2002 – Martin Kapoun
  • 2002–2006 – Jiří Chadraba
  • 2006–2010 – Ing. Pavel Bělovský
  • 2010–2018 – Radka Hudcová
  • od r. 2018 – Ing. Pavel Bělovský

Sport

Od roku 1990 pořádá místní TJ Sokol tradiční cykloturistickou akci Řetůvský pedál, která se koná vždy třetí červnovou sobotu. Jedná se o cyklistický výlet připravenými silničními trasami směrem na Českomoravskou vrchovinu a horskými trasami okolím Řetůvky. Od roku 1999 se zároveň koná cílová jízda „Hledej Řetůvku!“, při níž je smyslem dojet odkudkoliv do Řetůvky.

Památky

Kaple sv. Václava
Hřbitov s márnicí
  • Kaple sv. Václava
  • Hřbitov s márnicí
  • Boží muka
  • Kamenný kříž na hřbitově s nápisem: "Já jsem cesta / pravda i život / kdo věří ve mne / byť i zemřel / živ bude navěky"
  • Železný kříž s podstavcem a nápisem: " Postaveno L. P. 1859 / k / oslavení Boha / Spasitele Ježíše Krista / od obce / Malo Řetovské"
  • Pomník padlým vojákům v První světové válce
  • Bývalý škola, dnes obecní úřad
  • Hasičská zbrojnice se znakem a letopočtem 1886
  • Mlýn č. p. 33 a řada historických domů[5]

Okolí

Obec leží v údolí společně s obcemi Řetová a Přívrat, které se nacházejí jižněji.

Nedaleko Řetůvky se tyčí vrchol Andrlův chlum (560[6] m n. m.).

Doprava

Nachází se zde jedna autobusová zastávka:

  • Řetůvka, křižovatka

Galerie

Reference

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005, II. díl. Praha: Český statistický úřad, 2006. ISBN 80-250-1311-1. S. 461.
  5. LENOCH, Jaromír. Památky obce Řetůvka [online]. Dostupné online. 
  6. Základní mapa ČR 1 : 50 000 [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2022-03-01]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Zdroj