Řetězový most v Děčíně

Most císařovny Alžběty
Kaiserin-Elisabeth-Brücke
Základní údaje
Kontinent Evropa
Okres Děčín (Tetschen)
Pojmenován po Alžběta Bavorská
Řeka Labe
Architekt B. Grueher
Projektant Josef Schnirch / Werner
Náklady na výstavbu 300 000 zlatých
Začátek výstavby 1853
Otevřen 2. prosinec 1855
Uzavřen 1915 (dočasně), 1933
Parametry
Typ řetězový
Materiál ocel, dřevo
Délka 235 m
Šířka 8,5 m
Pilíře 2

Řetězový most v Děčíně byl most přes Labe nesoucí jméno císařovny Alžběty, známé jako Sissi.50°46′52″ s. š., 14°12′28″ v. d.

Situace

Dne 8. dubna 1851 byla otevřena trať Praha – Drážďany, která vedla po levém břehu Vltavy a Labe.[1] Podle smlouvy mezi císařskou vládou Rakouskou a královskou vládou Saskou, učiněné dne 31. prosince 1850 bylo vlakové nádraží v Podmoklech (Bodenbachu) určeno jako jediná a společná přestupní stanice pro železniční provoz železničních správ obou států na česko-saské dráze.[2] Severní státní dráha postavila v obci Podmokly na pozemcích hraběte Thun-Hohenstein pohraniční stanici mezi Rakouskem a Saskem. Hospodářský potenciál dráhy i nádraží mohl být plně využit jen v případě dobrého silničního spojení s okolím.[3] Město Děčín leželo na protilehlém břehu Labe, a proto musel být vystavěn most.

Tetschner Kettenbrücke-Gesellschaft

V roce 1849 vytvořili děčínští občané v čele s textilním továrníkem Johannem Josefem Münzbergem (1799-1878)[4] ze Starého Města) a hrabětem Franz Anton von Thun (Františkem Antonínem Thunem)[5]mostní stavební výbor. Ale až v roce 1851 bylo získáno povolení k založení akciové společnosti Tetschner Kettenbrücke-Gesellschaft[6] a městu Děčín byla udělena císařská výsada na stavbu řetězového mostu přes Labe.[7] Bylo vydáno 1300 (1500) akcií po 200 zlatých.[8][9][10] Hrabě Franz Anton von Thun projekt enormně podpořil, upsal 32 000 florinů akcií a daroval část svého krásného zámeckého parku jako stavební pozemek.[7] Později se společnost přejmenovala na K. k. priv. Kaiserin Elisabeth-Kettenbrücke-Gesellschaft (C. k. priv. společnost řetězového mostu císařovny Alžběty).

Společnost protestovala proti úpravám dna Labe, protože se obávala silného proudu řeky, který by mohl způsobit přetržení tažného řetězu řetězového parníku.[11][12][13]

Společnost držela privilegium dopravy přes Labe. Železniční společnost k. k. privilegierte Böhmische Nordbahn-Gesellschaft (BNB) měla záměr postavit v Děčíně železniční most se Schiffkornovými nosníky. Akcionáři děčínského řetězového mostu měli obavy o své investice, protože se obávali odlivu dopravců na železniční most.[14] Společnost požadovala odškodnění ve výši 80 000 florinů za stavbu mostu Severní železnice, zatímco Severní železnice nabídla pouze 45 000 florinů.[15] Došlo k jednání, kde bylo dohodnuto, že BNB zaplatí kompenzaci ve výši 45 000 florinů.[16] Před dostavbou železniční vlečky se objevily obavy o průjezdnost levého (podmokelského) nábřeží. Byly navrhovány úpravy schodišť mostu.[17]

Akciová společnost měla pravidelné valné hromady.[18] Dne 30. srpna 1916 se konala valná hromada č. 68, kde byla představena Zpráva o ústním jednání s c. k. ministerstvem ohledně další rekonstrukce mostu.[19] Alternativní název společnosti byl Actienverein der Kaiserin Elisabeth-Kettenbrücke in Tetschen am Elbe (Akcijní spolek řetězového mostu císařovny Alžběty v Děčíně).[10]

Stavba mostu

Původní projekt vyhotovil Josef Emanuel Schnirch.[20] Na podzim roku 1852 bylo rozhodnuto o přesné poloze opěr mostu. Začala jednání o výkupech domů, které stály v cestě. Majitelé požadovali vyšší částky, a tak se jednání protáhla.[3] Stavbu mostu zahájila stavební firma Schertz z Pirny v roce 1953. Stavěla podle projektu inženýra Wernera, který pozměnil původní projekt. Změna se týkala zmenšení rozpětí mezi pilíři. Architektonickou úpravu mostu navrhl B. Grueher.

Stavba začala 1. května 1853, ale nedostatek finančních prostředků způsobil změnu stavitele. Most dokončil stavitel loketského řetězového mostu Jelínek.[7][21]

  • pohled ze severu
    pohled ze severu
  • pohled z jihu
    pohled z jihu
  • pohled na pylony
    pohled na pylony

Most císařovny Alžběty

Dne 9. června 1854 odpoledne přijela jejich veličenstva císař František Josef I. a císařovna Alžběta Bavorská z Prahy a odjeli na zámek hraběte Thuna v Děčíně.[22][23] Důvodem cesty novomanželů bylo setkání s pruským králem.[24] U příležitosti jmenin Jejího Veličenstva císařovny byl slavnostně vysvěcen nově postavený Řetězový most v Děčíně a pojmenován „Most císařovny Alžběty“. Slavnostní inaugurace a otevření se uskutečnilo dne 2. prosince1855.[25] Po obřadu v kostele vytvořili účastníci slavnosti průvod, který po novém mostě přešel přes Labe. Po projevu Johanna Josefa Münzbergena byl odhalen pozlacený nápis na mostě: „Most císařovny Alžběty“. Následovalo několik salv děl.[26]

Most byl první z objektů v Děčíně, které byly pojmenovány po císařovně Sissi. Dalším byla Císařská vyhlídka na Kvádrberku pojmenována u příležitosti stříbrné svatby.[27][28]

Jméno Alžběty Bavorské nesly postupem času i jiné mosty:

V roce 1859 se objevily úvahy o osvětlení mostu.[45] Byl založen Výbor pro výstavbu a noční osvětlení chodníku mezi Děčínem a Podmokly.[46]

Dne 22. června 1866 se objevila zpráva, že se část řetězového mostu zřítila do koryta Labe;[47] V roce 1866, během Prusko-Rakouské války byl most poničen.[48] Přerušená mostovka byla provizorně překlenuta.[48]

Labe se často rozvodnilo a vzestup hladiny ohrožoval most. Nebezpečím pro most byly i ledové kry, které se vytvořily při jarním tání.[49][50]

Dne 9. července 1895 odpoledne[51][52] došlo ke vznícení dřevěných částí mostu od jisker z komína parníku, který plul pod mostem. Požár hasili hasiči z celého okolí a vojáci. Zůstala ocelová konstrukce a zděné pylony.[53]

Řetězový most v Děčíně byl obdivován i po 60ti letech.[54] Na mostě se vybíralo mostné.[55][56]

Sazebník na dobu 10 let od roku 1985

Na valné hromadě dne 13. srpna 1894 byl projednán nový návrh sazebníku poplatků (mýta). Dekretem z 21. listopadu 1894 byl sazebník schválen c. k. ministerstvem vnitra ve shodě s c. k. ministerstvem financí. Služebním postupem pak hejtmanství dne 17. ledna 1895 povolilo další vybírání mýta. Sazebník stanovil tarify ve výši od ½ krejcaru po 14 krejcarů:[57]

  • osoba starší 14 let: 2 kr., osoba mladší 14 let: 1 kr. (děti přepravované zdarma),
  • osoba s prázdným nebo naloženým trakařem, kočárkem nebo jízdním kolem: 4 kr.,
  • hospodářské zvíře jako husy, kachny, krůty atd. ½ kr.,
  • skot jako prasata, kozy, ovce, telata 1 kr.,
  • tažná zvířata jako koně, krávy, voli atd. s výjimkou hospodářských zvířat 6 kr.,
  • tažné hospodářské zvíře v zápřahu prázdného osobního vozu nebo saní 8 kr., obsazeného osobního vozu nebo saní10 kr.,
  • tažné hospodářské zvíře v zápřahu prázdného nákladního vozu nebo saní 10 kr., naloženého nákladního vozu nebo saní 14 kr.,
  • prázdný tažný vůz nebo saně bez zápřahu nebo vůz tažený lidmi nebo psy 6 kr.,
  • tažné naložené saně 14 kr.,

Nevyhovující parametry

V roce 1927 byl most ve špatném stavu. Spoje článků řetězového mostu měly vůli, která se projevovala při větru bočním houpáním.[58] V roce 1933 bylo přistoupeno k přestavbě mostu, protože most měl omezenou nosnost 6 tun.[59] Byly využity původní pilíře mostu.

Odkazy

Reference

  1. ↑ historie. peso.fsv.cvut.cz [online]. [cit. 2025-01-01]. Dostupné online. 
  2. ↑ Obecný zákonník říšský a Věstník vládní pro císařství rakouské. 1851-04-12, roč. 1851, čís. XXII., s. 251. Dostupné online. 
  3. ↑ a b Bodenbach. Wochenblatt. 1852-09-24, roč. 1852., čís. 39, s. 1. Dostupné online. 
  4. ↑ Münzberg, Johann Josef. web.archive.org [online]. 2019-07-22 [cit. 2025-01-02]. Dostupné online. 
  5. ↑ SLAVÍČKOVÁ, Hana; VESELÝ, Karel. Děčínská zastavení. Děčín: Amici Decini, 1997. 192 s. ISBN 80-238-1436-2. S. 54. 
  6. ↑ JOZA, Petr. Pohled do historie. Ústí nad Labem: Foto-Grafika-OHV, 1998. 100 s. ISBN 80-238-2630-1. S. 9. 
  7. ↑ a b c Dresdner Nachtrichten. Dresdner Journal. 1895-06-27, roč. 1895., čís. 147., s. 3. Dostupné online. 
  8. ↑ Kronländer. Die Presse. 1852-01-06, roč. 5., čís. 4., s. 2. Dostupné online. 
  9. ↑ Tetschner Anzeiger. 1860-09-29, roč. Fünfter (pátý), čís. 39., s. 5. Dostupné online. 
  10. ↑ a b Společnost řetězového mostu císařovny Alžběty Kaiserin Elisabeth-Kettenbrücke-Gesellschaft Tetschen labský děčínský řetězový most Děčín Tyršův most v Děčíně 1914 požitkový list. www.securityprinting.org [online]. [cit. 2025-05-05]. Dostupné online. 
  11. ↑ Locales. Tetschner Anzeiger. 1863-09-05, roč. 1863, čís. 36., s. 3. Dostupné online. 
  12. ↑ WWW.SPPRAHA.CZ. Řetězová paroplavba na Labi (1863 - 1948). www.sppraha.cz. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-04-24. 
  13. ↑ Princip řetězové paroplavby | Oblastní muzeum v Děčíně. www.muzeumdc.cz [online]. [cit. 2025-05-07]. Dostupné online. 
  14. ↑ Tetschner Anzeiger. 1867-05-25, roč. Zwölfter (dvanáctý), čís. 21., s. 4 (200). Dostupné online. 
  15. ↑ Tetschner Anzeiger. 1868-04-04, roč. Dreizehnter (třináctý), čís. 14., s. 12. Dostupné online. 
  16. ↑ Tetschner Anzeiger. 1868-04-18, roč. Dreizehnter (třináctý), čís. 16., s. 5. Dostupné online. 
  17. ↑ Tetschner Anzeiger. 1868-09-26, roč. Dreizehnter (třináctý), čís. 39., s. 3. Dostupné online. 
  18. ↑ Kundmachung. Tetschner Anzeiger. 1860-09-01, roč. 1860., čís. 35., s. 6 (304). Dostupné online. 
  19. ↑ Wiener Zeitung. 1916-07-27, roč. 1916., čís. 170., s. 14. Dostupné online. 
  20. ↑ Ing. Josef Schnirch. www.payne.cz [online]. [cit. 2025-01-01]. Dostupné online. 
  21. ↑ Řetězový most císaře Ferdinanda | Miniaturpark Boheminium Mariánské Lázně - Modely českých památek [online]. [cit. 2025-05-06]. Dostupné online. 
  22. ↑ Tagesgeschichte. Dresdner Journal. 1854-06-09, roč. 1854, čís. 130, s. 1. Dostupné online. 
  23. ↑ ALESO. Ples na zámku i noční prohlídky s císařem - Děčín [online]. 2014-01-30 [cit. 2025-05-02]. Dostupné online. 
  24. ↑ Zajímavosti o Zámku Děčín. www.zamekdecin.cz [online]. [cit. 2025-05-02]. Dostupné online. 
  25. ↑ Wienerstadtpost. Der Humorist. 1855-11-22, roč. 19., čís. 314., s. 4. Dostupné online. 
  26. ↑ Deutsche allgemeine Zeitung. 1955-12-05, čís. 284, s. 5. Dostupné online. 
  27. ↑ Děčín dostal dotaci na rekonstrukci historické vyhlídky na Kvádrberku | iUSTECKO.cz - Zprávy z Ústeckého kraje. www.iustecko.cz [online]. [cit. 2025-05-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  28. ↑ VEPŘOVSKÁ, Jitka. Vyhlídka na Kvádrberku se dočkala obnovy. Práce vyšly na více než půl milionu. Děčínský deník. 2024-08-19. Dostupné online [cit. 2025-05-02]. 
  29. ↑ Kleine Kronik. Neue Freie Presse. 1905-06-02, roč. 1905., čís. 14646., s. 8. Dostupné online. 
  30. ↑ PIETOŇ, Česlav. Slezská Ostrava v proměnách času. Ostrava: Statutární město Ostrava, 2017. 189 s. ISBN 978-80-906618-5-1. S. 131. 
  31. ↑ Der Umbau die Reichbrücke. Neues Wiener Tagblatt. 1932-12-06, roč. 66., čís. 337, s. 5. Dostupné online. 
  32. ↑ LELÉPŐ. 8 érdekesség az idén 60 éves Erzsébet-hídról [online]. 2024-11-06 [cit. 2025-05-05]. Dostupné online. (maďarsky) 
  33. ↑ Budapest elvesztett sínei - Villamosok az Erzsébet hídon. hampage.hu [online]. [cit. 2025-05-05]. Dostupné online. 
  34. ↑ Tagesneuigkeiten. Klagenfurter Zeitung. 1899-07-28, roč. 123., čís. 171, s. 2. Dostupné online. 
  35. ↑ Ischl. Linzer Volksblatt. 1900-06-12, roč. XXXII., čís. 133., s. 3. Dostupné online. 
  36. ↑ Weltchronik des vierten Vierteljahres 1895. Klagenfurter Zeitung. 1895-12-28, roč. 119., čís. 298, s. 2. Dostupné online. 
  37. ↑ Grazer Tagblatt. 1895-12-07, roč. V., čís. 338., s. 10. Dostupné online. 
  38. ↑ GRÖGER, Hugo. Kaiserin Elisabeth-Brücke in Baden.. Der Civiltechniker. 1901-03-01, roč. XXIII., čís. 3., s. 2. Dostupné online. 
  39. ↑ Erfreulich es.. Badener Zeitung. 1906-06-02, roč. 27., čís. 44., s. 3. Dostupné online. 
  40. ↑ Nordböhmisches Volks-Blatt. 1905-08-22, roč. 33., čís. 34, s. 6. Dostupné online. 
  41. ↑ Losenstein. Linzer Volksblatt. 1891-11-19, roč. XXIII., čís. 266., s. 3. Dostupné online. 
  42. ↑ Salzburger Volksblatt. 1906-12-28, roč. 36., čís. 295., s. 3. Dostupné online. 
  43. ↑ Vom k. k. Fabriksprodukten-Kabinett zum Wiener Technischen Museum von heute.. Blätter für Geschichte der Technik. 1947, s. 5. Dostupné online. 
  44. ↑ Zur Verlählungg deß Kronprinzen Rudolph von Oesterreich mit der belgischen Prinzessin Stephanie.. Hamburgischer Correspondent. 1881-05-11, roč. 151., čís. 130., s. 12. Dostupné online. 
  45. ↑ Lokales. Tetschner Anzeiger. 1859-10-01, roč. Viertner (čtvrté), čís. 39., s. 3. Dostupné online. 
  46. ↑ Tetschner Anzeiger. 1862-11-08, roč. Siebenter (sedmý), čís. 45., s. 9. Dostupné online. 
  47. ↑ Rundschau. Tetschner Anzeiger. 1866-06-30, roč. Eilfter (jedenácté), čís. 26, s. 3. Dostupné online. 
  48. ↑ a b Lokales: Kettenbrücke. Tetschner Anzeiger. 1866-08-18, roč. Eilfter (jedenácté), čís. 33., s. 4, 7. Dostupné online. 
  49. ↑ Lokales. Tetschner Anzeiger. 1871-02-25, roč. 16., čís. 15, s. 2. Dostupné online. 
  50. ↑ 11. März 1865 Tetschner Anzeiger. 1865-03-11, roč. Zehnter (desátý), čís. 10., s. 3. Dostupné online. 
  51. ↑ Brand einer Elbcbrücke. Die Zeit. 1915-07-09, roč. 14., čís. 4593, s. 8. Dostupné online. 
  52. ↑ Sächsische Dorfzeitung und Elbgaupresse. 1915-07-10, roč. 77., čís. 157., s. 6. Dostupné online. 
  53. ↑ Vernichtung einer großen Elbebrücke.. Grazer Volksblatt. 1915-06-10, čís. 467, s. 5. Dostupné online. 
  54. ↑ Aus der böhmisch - sächsischen Schweitz.. Vorarlberger Volksblatt. 1911-11-29, roč. 46., čís. 274., s. 1. Dostupné online. 
  55. ↑ Průboj. Roč. 37, čís. 93, s. 16. Dostupné online. 
  56. ↑ Prager und Provinzialnachrichten: Tetschner Kettenbrücke. Prager Abendblatt. 1870-03-05, roč. 1870, čís. 55., s. 2. Dostupné online. 
  57. ↑ Landesgesetzblatt. Prager Tagblatt. 1895-02-16, roč. XIX., čís. 47, s. 7. Dostupné online. 
  58. ↑ Aus der Tschechoslowakei.. Sächsische Elbzeitung. 1927-01-31, roč. 71., čís. 25, s. 7. Dostupné online. 
  59. ↑ Přestavba silničního mostu přes Labe mezi Podmokly a Děčínem. Národní listy. 1933-01-07, roč. 73, čís. 7, s. 3. 

Externí odkazy

https://www.boehmisches-erzgebirge.cz/pictures/Tetschen/

Zdroj