Řeholní provincie

Řeholní či řádovou, nebo také klášterní náboženskou provincií se rozumí regionální členění křesťanských řádů nebo kongregací.

Vývoj

Církevní provincie jako výsledek slučování jednotlivých diecézí existovaly již od raného středověku. V období vrcholného středověku se tento organizační princip rozšířil i na kláštery a řádové komunity.

Do územních řádových provincií se dělily zejména žebravé řády (dominikáni, františkáni ad.) a novější řády jako např. jezuité.

Některé provincie mohly být dále děleny, například na kustodie u františkánů. (Například františkáni v německých zemích byli rozděleni do provincií Bavorsko, Kolín nad Rýnem, Sasko a Durynsko, které se v roce 2010 spojily a vytvořily Německou františkánskou provincii sv. Alžběty).

U rytířských řádů jsou podobnými územními jednotkami baliváty, v premonstrátském řádu existovaly cirkarie.

Literatura

• Georg Schwaiger (Hrsg.): Mönchtum, Orden, Klöster. Von den Anfängen bis zur Gegenwart. Ein Lexikon (= Beck'sche Reihe. 1554). Beck, München 2003, ISBN 3-406-49483-8, S. 370 f.

Externí odkazy

• Františkánský slovníček (německy)

Zdroj