Římskokatolická farnost – děkanství Semily

Římskokatolická farnost – děkanství Semily
Děkanský kostel sv. Petra a Pavla v Semilech
Základní údaje
Církev římskokatolická
Vikariát turnovský
Diecéze litoměřická
Provincie česká
Farář R.D. Jaroslav Gajdošík, děkan
Lokalizace farnosti
Římskokatolická farnost – děkanství Semily
Římskokatolická
farnost – děkanství
Semily
Území farnosti
Benešov u Semil • Bítouchov • Bořkov • Hořensko • Chuchelna • Komárov • Lhota • Muchov • Nedvězí • Nouzov • Podmoklice • Proseč • Příkrý • Řeky • Semily • Slaná • Sutice • Světlá • Záhoří
Kontakt
Adresa sídla Komenského náměstí 125, Semily, 513 01, Česko
Souřadnice 50°36′9,72″ s. š., 15°20′13,56″ v. d.
Webové stránky www.farnost.semily.net
E-mail farnost.semily@dltm.cz
Datová schránka i8huxcy
IČO 15045463 (VR)
Externí odkazy
Databáze Ministerstva kultury České republiky
Údaje v infoboxu aktuální k 8/2023
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Římskokatolická farnost – děkanství Semily (lat. Semilium[1]) je církevní správní jednotka sdružující římské katolíky na území města Semily a v jeho okolí. Organizačně spadá do turnovského vikariátu, který je jedním z 10 vikariátů litoměřické diecéze.

Historie farnosti

Jedná se o starou farnost, jejíž datum založení není známo. Původní středověká farnost (plebánie) zanikla za husitských válek. K obnově farnosti dochází až na konci 16. století. Matriky jsou pro místo zachovány od roku 1794. Od roku 1911 byla farnost povýšena na děkanství.[2]

Duchovní správcové vedoucí farnost

Začátek působnosti jmenovaného v duchovní správě farnosti od:[p 1]

  • Joannes, † 1395
  • 1395 Martinus
  • 1406 Benedictus z Ostromíře
  • 1407 Vitus
  • 1409 Procopius
  • 1425 Mathias z Jeseníka
  • 1439 Paulus
  • 1594 Bartholomaeus
  • do 1614 Joannes Chotětovský
  • 1619 Paulus Černovický
  • 1640 Joannes Heřman
  • 1651 Jacobus Causalis
  • 1652 Benedictus z Hesek
  • 1664 Joannes Adalbertus Kaplánek
  • 1670 August. Kamínko
  • 1676 Joannes Aug. Chlumský
  • 1681 Guilelmus Leop. Janousch
  • 1712 Gabriel Alex. Langer
  • 1722 Wenceslaus Valentinus Welmovský
  • 1725 Carolus Jos. Hájek
  • 1738 Joannes Rubrici
  • 1748 Andreas Exel
  • 1779 Math. Skrabalek
  • 1795 Ioann. Machek, † 11. 1. 1819
  • 1819 Jos. Jaksch, n. 16. 3. 1770 Třebnice, o. 19. 12. 1795, † 8. 4. 1823
  • 1823 par. vacat, cap. Jos. Strnad
  • 1823 Jos. Hrádecky, n. 28. 7. 1793 Loukov, o. 15. 8. 1817, † 26. 1. 1827
  • 1827 Joann. Nossek, n. 24. 8. 1789 Hochstatd., o. 15. 8. 1813, † 13. 4. 1837
  • 1837 Franc. Lustinetz, n. 9. 11. 1787 Neumausens., o. 9. 8. 1811, † 21. 12. 1866
  • 1848 Jos. Strnad, n. 24. 2. 1793 Boskov, o. 24. 3. 1816, † 16. 4. 1877
  • 1877 Josef Alois Kouble, n. 3. 8. 1825 Boskov, o. 25. 7. 1849, † 7. 7. 1886
  • 1882 Joann. Manžel, n. 25. 5. 1815 Řivnoens., o 1. 8. 1839, † 16. 4. 1884
  • 1884 Emmanuel Zdobinský, n. 24. 12. 1824 Bukovina, o. 4. 7. 1848, † 25. 2. 1905
  • 1894 Jan Křtitel Štajnygr, admin., n. 23. 8. 1844 Kly, o. 20. 7. 1869, † 25. 3. 1908
  • 1908 par. vacat, admin. interc. Jos. Filler
  • 1910 František Svoboda, 1. děkan, n. 21. 8. 1867 Lhotice, o. 24. 5. 1891, † 4. 4. 1944
  • 1934 dec. vacat, admin. interc. Wenc. Kvapil
  • 1. 2. 1934 Tomáš Hlaváč, 2. děkan, n. 9. 2. 1893 Stražovice, o. 22. 6. 1919, † 8. 9. 1973
  • 1. 4. 1951 Rudolf Šustr, admin., n. 14. 12. 1910, † 25. 9. 1967
  • 1. 9. 1957 Alfréd Kostka, 3. děkan, n. 12. 6. 1910, † 6. 6. 1997
  • 1. 9. 1995 Štefan Pilarčík, admin., n. 1964
  • 1. 8. 1998 Jaroslav Gajdošík, 4. děkan, n. 8. 9. 1960

Kromě kněží stojících v čele farnosti, působili ve farnosti v průběhu její historie i jiní kněží. Většinou pracovali jako farní vikáři, kaplani, katecheté, výpomocní duchovní aj.

Kněží rodáci

Území farnosti

Do farnosti náleží území obce:[2][4]

Římskokatolické sakrální stavby a místa kultu na území farnosti

Fotografie Stavba Místo Bohoslužby Zeměpisné souřadnice Status Číslo kulturní památky
Kostely
1. Kostel sv. Petra a Pavla Semily bližší informace o bohoslužbách 50°36′10″ s. š., 15°20′13″ v. d. farní kostel[2][5] 12947/6-5746 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
(Q12030984)
2. Kostel sv. Jana Křtitele na vrchu Koštofranku Semily bližší informace o bohoslužbách 50°36′3″ s. š., 15°20′18″ v. d. filiální kostel, hřbitovní[2][6] 35385/6-2472 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
(Q18915438)
Kaple
3. Kaple sv. Antonína Paduánského Chuchelna bližší informace o bohoslužbách 50°22′30″ s. š., 15°15′39″ v. d. hřbitovní kaple[2][7] —
Některé drobné sakrální stavby a pamětihodnosti lze dohledat zde v databázi Drobné sakrální památky

Zaniklé sakrální stavby lze dohledat zde v databázi Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice

Ve farnosti se nacházely nebo nacházejí také další drobné sakrální stavby a pamětihodnosti, které neobsahuje tato tabulka. Patří mezi ně socha sv. Jana Nepomuckého na Farském poli z roku 1756, která původně stála na Bělidlech a později (po roce 1874) byla přemístěna na Farské pole na zámek. V revolučním roce 1918 jí byly zuráženy některé části a 6. dubna 1920 byla z rozhodnutí městského zastupitelstva převezena na hřbitov, kde došlo k jejímu rozbití. Ve fondu Děkanského úřadu Semily se zachovala kresba původního volutového podstavce s datací 1756. V srpnu roku 1919 popsal ředitel chlapeckých škol František Mizera ve svém dopise adresovaném Ministerstvu národní osvěty tuto sochu slovy: „Barokní statue z bílého tatobitského pískovce s letopočtem 1756. Na podstavci s volutami zdobeném vytesaný drak a části girland. Socha domnělého světce v prohnuté nalevo pose s levou nohou dopředu vystupující, po pravé straně pachole podává světci nějakou korunu (snad mučednickou – zbyl jí jenom kousíček).“
K dalším zničeným památkám patřil Misijní kříž u kostela sv. Petra a Pavla. Byl opatřen klekátkem. Jednalo se o památku na Svaté misie. Ta se konala v Semilech od 7. do 16. října 1900. Kříž nechal pořídít místní administrátor farnosti Jan Křtitel Štajnygr. Při bourání starého kostela byl tento kříž sejmut a přenesen na Koštofrank, kde později došlo k jeho zničení.
U semilského kostela sv. Petra a Pavla se nacházela také kaple sv. Anny. Ta sloužila také jako hřbitovní kostnice a nacházela se na hořením (Komenského) náměstí, za hostincem U Lípy, který se zde nachází ve 21. století. K jejímu zrušení došlo v souvislosti s ukončením provozu zdejšího hřbitova okolo roku 1800.
V ulici Mikoláše Alše v Semilech se nacházela Kaple Matky (za koštofranským hřbitovem). Tato mariánská kaple opatřená soškou sv. Jana Křtitele, která byla umístěna zřejmě na hřebeni střechy, byla u vozové cesty k Vinici postavena v roce 1815. Při úpravách ulice, které byly prováděny v letech 1976-1977 byla kaple zbořena a odstraněna byla i dvojice lip, které byly vysázeny v roce 1812.[8]

Farní obvod

Z důvodu efektivity duchovní správy byl vytvořen farní obvod (kolatura) sestávající z přidružených farností spravovaných excurrendo ze Semil.[9] Jsou jimi farnosti (řazeno abecedně):

  1. Římskokatolická farnost Loukov u Semil
  2. Římskokatolická farnost Roprachtice
  3. Římskokatolická farnost Tatobity

Galerie

  • Pohled na semilskou radnici a kostel sv. Petra a Pavla
    Pohled na semilskou radnici a kostel sv. Petra a Pavla
  • Portál kostel sv. Petra a Pavla v Semilech (1911)
    Portál kostel sv. Petra a Pavla v Semilech (1911)
  • Socha sv. Anny s Pannou Marií z r. 1756 u kostela sv. Petra a Pavla v Semilech
    Socha sv. Anny s Pannou Marií z r. 1756 u kostela sv. Petra a Pavla v Semilech
  • Socha sv. Václava z r. 1864 u kostela sv. Petra a Pavla v Semilech
    Socha sv. Václava z r. 1864 u kostela sv. Petra a Pavla v Semilech
  • Socha sv. Jana Nepomuckého v Semilech (1756)
    Socha sv. Jana Nepomuckého v Semilech (1756)
  • Sousoší Kalvárie v obci Chuchelna
    Sousoší Kalvárie v obci Chuchelna
  • Kříž v Komárově
    Kříž v Komárově
  • Kaplička v Komárově
    Kaplička v Komárově
  • Kalvárie v obci Přikrý
    Kalvárie v obci Přikrý
  • Kříž v obci Přikrý
    Kříž v obci Přikrý

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Některá jména jsou v latinském nebo německém zkráceném tvaru, tak jak je zaznamenávaly diecézní katalogy do poloviny 20. století.
  2. ↑ a b c d e f g h i j k l m n Německý název lokality ve farnosti do roku 1945.

Reference

  1. ↑ MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. Kapitola Latinsko-český rejstřík farností, s. 414. 
  2. ↑ a b c d e f g h i j MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. Kapitola Přehled jednotlivých farností diecéze, s. 172. 
  3. ↑ Litoměřice: Archiv biskupství litoměřického, 2022. 
  4. ↑ a b c d e f g h i j k l m n Lexikon obcí severních a severozápadních Čech [online]. Litoměřice: Státní oblastní archiv v Litoměřicích [cit. 2013-10-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-02-23. 
  5. ↑ Katalog biskupství litoměřického, Kostel sv. Petra a Pavla, Semily [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2013-10-21]. Dostupné online. 
  6. ↑ Katalog biskupství litoměřického, Kostel sv. Jana Křtitele, Semily [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2013-10-21]. Dostupné online. 
  7. ↑ Katalog biskupství litoměřického, Kaple sv. Antonína Paduánského, Chuchelna [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2013-10-21]. Dostupné online. 
  8. ↑ KESNER, Tomáš; HEDVIČÁK, Roman. Památníky minulých časů. Semily: Muzeum a Pojizerská galerie Semily, 2016. 100 s. ISBN 978-80-905890-4-9. S. 20. 
  9. ↑ Katalog biskupství litoměřického, R.D. Jaroslav GAJDOŠÍK [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2022-08-25]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Zdroj