Římskokatolická církev v Irsku

Římskokatolická církev je na ostrově Irsko organizována společně pro Irskou republiku a Severní Irsko.

V Irské republice se k římskokatolickému vyznání hlásí velká většina obyvatel (cca 87 % roku 2006). Současně je zde i vysoká míra pravidelné návštěvnosti bohoslužeb (téměř 50 %), která ovšem vykazuje klesající tendenci (před rokem 1973 byla dvojnásobná). Charakteristickým rysem je, že starobylé středověké katedrály jsou v držení anglikánské církve (Church of Ireland: 3 % obyvatel roku 2006), která byla od reformace do 2. poloviny 19. století církví státní, zatímco katolíci si museli po odstranění diskriminačních opatření (začátek 19. století) stavět nové. Například v Dublinu existují dvě stavby označené jako katedrála (Christ Church Cathedral – vlastní katedrála dublinského arcibiskupa – a St. Patrick's Cathedral), obě ovšem náleží irským anglikánům; katolický arcibiskup, primas Irska užívá tzv. „prozatímní katedrálu“ (pro-cathedral) z 1. čtvrtiny 19. století. V letech 1937–1973 bylo katolické církvi ústavou zaručeno zvláštní postavení.

V Severním Irsku, součásti Spojeného království, se k římskokatolickému vyznání hlásí 40 % obyvatel (2001; 1961: 35 %), k hlavním protestantským denominacím – anglikánům a presbyteriánům – dohromady 36 % (1961: 53 %). Konfesní příslušnost hraje významnou identifikační roli ve sporu unionistů a republikánů, který už desítky let činí Severní Irsko neklidnou oblastí.

Struktura

Irsko se člení na čtyři církevní provincie složené celkem z 26 diecézí. Pět z nich má sídlo v Severním Irsku; patří mezi ně i arcidiecéze Armagh, jejíž arcibiskup nese titul primas celého Irska (Primate of All Ireland), zatímco dublinský arcibiskup užívá titulu primas Irska (Primate of Ireland). Biskupové z celého Irska - tedy jak z Irské republiky, tak z britského Severního Irska - jsou sdruženi do jediné biskupské konference: Irská konference katolických biskupů.

arcidiecéze Armagh (zal. 445, arcid. 1152) se sufragánnimi diecézemi:
- diecéze Clogher (zal. 454) – sídlo Monaghan
- diecéze Ardagh and Clonmacnois (zal. 5. stol.) – sídlo Longford
- diecéze Kilmore (zal. 5. stol.) – sídlo Cavan
- diecéze Raphoe (zal. 5. stol.) – sídlo Letterkenny
- diecéze Dromore (zal. 514) – sídlo Newry
- diecéze Meath (zal. 552) – sídlo Mullingar
- diecéze Derry (zal. 1158)
- diecéze Down and Connor (vzn. 1439 sjednocením dvou diecézí z 5. – 6. stol.) – sídlo Belfast

arcidiecéze Cashel and Emly (vzn. 1718 sjednocením arcid. Cashel z 10. stol./1152 s diec. Emly) – sídlo Thurles – se sufragánnimi diecézemi:
- diecéze Killaloe (zal. 5. stol.) – sídlo Ennis
- diecéze Cloyne (zal. 580) – sídlo Cobh
- diecéze Kerry (zal. 6. stol.) – sídlo Killarney
- diecéze Limerick (zal. 7. stol.)
- diecéze Waterford and Lismore (vzn. 1363 sjednocením dvou diecézí z 7. a 11. stol.) – sídlo Waterford
- diecéze Cork and Ross (vzn. 1958 sjednocením dvou diecézí z 6. - 7. stol.) – sídlo Cork

arcidiecéze Dublin (zal. 633, arcid. 1152) se sufragánnimi diecézemi:
- diecéze Ossory (zal. 549) – sídlo Kilkenny
- diecéze Ferns (zal. 7. stol.) – sídlo Wexford
- diecéze Kildare and Leighlin (vzn. 1678 sjednocením dvou diecézí z 6. a 12. stol.) – sídlo Carlow

arcidiecéze Tuam (zal. 550, arcid. 1150) se sufragánnimi diecézemi:
- diecéze Elphin (zal. 450) – sídlo Sligo
- diecéze Clonfert (zal. 550) – sídlo Loughrea
- diecéze Achonry (zal. 560) – sídlo Ballaghaderreen
- diecéze Killala (zal. 6. stol.) – sídlo Ballina
- diecéze Galway and Kilmacduagh (vzn. 1883 sjednocením dvou diecézí z 12. a 19. stol.) – sídlo Galway

Sdružení katolických kněží

V září 2010 bylo v Irsku založeno dobrovolné Sdružení katolických kněží (Association of Catholic Priests), které dva roky po svém vzniku zastupuje více než 850 irských kněží.^[1] Jeho cílem je být fórem pro svobodnou diskusi uvnitř církve na témata jako celibát, antikoncepce nebo svěcení žen na kněze. Přitom se ale otevřeně hlásí k následování myšlenek a ducha Druhého vatikánského koncilu.^[2]

Sdružení se v roce 2012 dostalo do sporu s Vatikánem. Kongregace pro nauku víry totiž přiměla jednu z jeho vůdčích osobností, otce Tonyho Flanneryho, k tomu, aby přestal v irském redemptoristickém periodiku sdílet své názory, které nejsou plně v souladu s oficiální linií vatikánské kurie.^[3]