Ľadový hrebeň

Ľadový hrebeň
Poloha
Stát Slovensko
Souřadnice 49°11′32″ s. š., 20°11′25″ v. d.
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Ľadový zub a část Ledového hřebene

Ľadový hrebeň ( polsky Lodowa Grań je vedlejší, poměrně dlouhý pozvolný hřeben, který se odpojuje od Hlavního hřebene Vysokých Tater v hlavním severozápadním vrcholu Malého Ľadového štítu, vybíhá do Malé Studené doliny a odděluje Kotlinu Pěti spišských ples od Dolinky pod Sedielkom ve Vysokých Tatrách. Jeho první elevací je jihovýchodní vedlejší vrchol Malého Ľadového štítu. [1]

Objekty na hřebeni

  • Ľadové vrátka (s objekty: Zadné Ľadové vrátka, Zadná ľadová jehla, Prostredné ľadové vrátka, Predná ľadová jehla, Predné ľadové vrátka)
  • Velká ľadová kopa
  • Ľadový zárez
  • Prostredná ľadová kopa
  • Malá ľadová štrbina
  • Malá ľadová kopa
  • Ľadový zub
  • Zadná ľadová škára
  • Ľadový hrb
  • Predná ľadová škára
  • Pfinnova kopa [1]

Prvovýstupy

Část hřebene od jeho ústí po Pfinnovu kopu první prošel Jozef Déry pravděpodobně v srpnu roku 1900. V zimě po téže cestě Jenő Serényi a Zoltán Votisky 13. května 1914. Celý hřeben první prošl Janusz Chmielowski, Karol Jordán, Jan Nowicki a horští vůdci Klemens Bachleda, Pavel Spitzkopf a nosič Stanisław Stopka 14. srpna 1903 . V zimním horolezeckém období byli první Valéria Kovárová, Edita Křenová, Manicová, Maňa Mičiková, Bárdoš a Alexander Houba 19. května 1946. [2]

Turistika

Na hřeben nevedou značené chodníky. Výstup je možný jen s horským vůdcem.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ľadový hrebeň na slovenské Wikipedii.

  1. ↑ a b Od A po Z o názvoch Vysokých Tatier. [s.l.]: [s.n.] ISBN 80-967522-7-8. S. 457. 
  2. ↑ Tatry słowackie. Przewodnik.. [s.l.]: [s.n.] ISBN 83-901580-8-6. (po poľsky) 

Externí odkazy

Zdroj