Čtyři jüanští mistři

Čtyři jüanští mistři (čínsky v českém přepisu Jüan s’-ťia, pchin-jinem Yuán sìjiā, znaky 元四家) je označení pro čtyři přední malíře jüanského období čínských dějin.

Čtyři jüanští mistři jsou:

  • Chuang Kung-wang (1269–1354),
  • Wu Čen (1280–1354),
  • Ni Can (1301–1374),
  • Wang Meng (asi 1308–1385).

Byli váženi v mingském období i později jako hlavní reprezentanti tradice literátské malby, zaměřující se více na individuální projev a hluboký smysl díla, než na bezprostřední vnější přitažlivost.[1]

Chuang Kung-wang a Wu Čen patřili ke starší generaci umělců jüanského období, vědomě napodobovali práce starých mistrů, zejména průkopnických umělců z období Pěti dynastií, jako byl Tung Jüan a Ťü-žan, malujících krajiny téměř impresionistickým způsobem, hrubými sytými tahy štětce. Mladší generace jüanských malířů Chuang Kung-wanga a Wu Čena respektovala a napodobovala, nicméně Ni Can a jeho přítel Wang Meng byli, přes následování svých vzorů, každý svým způsobem osobitý.[2]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Four Masters of the Yuan dynasty na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

  1. ↑ The British Museum Book of Chinese Art. Příprava vydání Jessica Rawson. 2. vyd. London: British Museum Press, 2007. ISBN 9780714124469. S. 115–116 a 339–340. (anglicky) [Dále jen Rawson]. 
  2. ↑ Rawson, s. 339–340.

Zdroj