Červený potok (přítok Litavky)
| Červený potok | |
|---|---|
 Červený potok ve Zdicích
| |
| Základní informace | |
| Délka toku | 29,1 km |
| Plocha povodí | 224 km² |
| Průměrný průtok | (Komárov) 0,39 m³/s |
| Světadíl | Evropa |
| Hydrologické pořadí | 1-11-04-030 |
| Pramen | |
| v Brdech, pod vrchem Houpák (794 m) (na „Jordánu“) 49°43′45″ s. š., 13°52′23″ v. d. 775 m n. m. | |
| Ústí | |
| ve Zdicích pod Knihovem do Litavky 49°54′53″ s. š., 13°59′43″ v. d. 247 m n. m. | |
| Protéká | |
 Česko (Středočeský kraj, Komárov, Hořovice, Zdice)
| |
| Úmoří, povodí | |
| Atlantský oceán, Severní moře, Labe, Vltava, Berounka, Litavka | |
| multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Červený potok je potok, který pramení na severní straně Brd. Je největším přítokem Litavky, do které se vlévá poblíž Zdic.
Průběh toku
Potok pramení v Brdech, v oblasti bývalého Vojenského újezdu Brdy, poblíž míst s pomístním názvem Na Jordánu. Poté teče na sever, přes rybník Pod Valdekem, směrem k hradu Valdek a k vesnici Neřežín, kde opouští chráněnou krajinnou oblast Brdy.
Pod Neřežínem napájí vodní nádrž Záskalská, protéká vsí Mrtník, rybníky Dráteníkem a Červeným a městysem Komárov, kde se do něj vlévají levobřežní přítoky Jalový potok a Rochlovský potok.
Za Komárovem se stáčí k severovýchodu a pokračuje Hořovickou brázdou přes obec Osek (umělý náhon zde napájí Žákův rybník), město Hořovice (zde jsou z levobřežního náhonu napájeny především rybníky Lázeňský a pod městem pak Valcverk) a obce Kotopeky, Praskolesy a Stašov. Před Zdicemi se do Červeného potoka zleva vlévá Stroupínský potok. Zdicemi, jejichž centrum se rozkládá na levém (severním) břehu, protéká v souběhu s dálnicí D5 (při pravém břehu), takže zdická lávka i most překonávají potok i dálnici najednou. Za městem, v úrovni kopce Knihov, se potok vlévá z levé strany do řeky Litavky.
Název
Název se odvozuje zpravidla od načervenalé barvy, kterou míval potok díky vysokému obsahu železa. Souviselo to patrně s těžbou železné rudy na Jedové hoře nad dnešní Záskalskou přehradou u Neřežína. Železná ruda s vysokým obsahem rtuti se zde získávala až do roku 1857. Na starších mapách se může rovněž vyskytovat název Hořovický potok.
Vodní režim
Průměrný průtok v Komárově činí 0,39 m³/s. Pod Komárovem je část vody odvedena levobřežním náhonem, který vodu plně vrací zpět až u rybníka Valcverk pod Hořovicemi. V Hořovicích, ačkoliv leží na toku níže než Komárov, tak průměrný průtok činí jen 0,325 m³/s.
N-leté průtoky jsou: 6,10 m³/s (jednoletá voda), 19,2 m³/s (pětiletá voda), 27,7 m³/s (desetiletá voda), 55,3 m³/s (padesátiletá voda) a 71 m³/s (stoletá voda).[1]
K rozsáhlé povodni, která byla později hodnocena jako tisíciletá voda, došlo v roce 1995, s kulminací ve dnech 25.–26. června 1995.
Odkazy
Reference
- ↑ Český hydrometeorologický ústav – hlásný profil. hydro.chmi.cz [online]. [cit. 2009-03-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-03-11.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Červený potok na Wikimedia Commons
- Hořovice – aktuální vodní stav Archivováno 11. 3. 2009 na Wayback Machine.
- Stránky milovníků brdských hvozdů – o vodě
- Vodní nádrž Záskalská na Červeném potoce na POZNEJBRDY.cz
