Čeněk Kramoliš

Čeněk Kramoliš
Rodné jméno Vincenc Ambros Kramolišch
Narození 7. prosince 1862
Rožnov pod Radhoštěm
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 16. června 1949 (ve věku 86 let)
Brno
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Národnost moravská[zdroj?]
Povolání pedagog
Choť Julie Kramolišová-Šmídová
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Čeněk Kramoliš (7. prosince 1862 Rožnov pod Radhoštěm[1] – 16. června 1949 Brno[1]) byl moravský pedagog a prozaik.

Život

Narodil se v Rožnově pod Radhoštěm v domě č. 67 v rodině domkaře a řezníka Michaela Kramoliše (1839–1878). Matka Anna Stužková (1843–1916) pocházela z rodiny Vincenta Stužky, učitele ve Viganticích.[1] Čeněk měl šest sourozenců: Emilii (1865–1866), Ottu (1867–1934), Bohumíra (1868–1947), Oldřicha (1871–1872), Marii (1873) a Michala (1876–1877).[2]

Vystudoval nižší gymnázium ve Valašském Meziříčí a učitelský ústav v Příboru. Učil postupně v Krásensku (1882–1886), Marefách (1886–1889), Kloboučkách (1889–1895), Vyškově.[3] Roku 1892 se oženil s Julií Šmídovou (1870–1942).[4] V letech 1911–1926 žil v Hranicích, kde byl, kromě funkce školního inspektora, ředitelem dívčí měšťanské školy.

Všude, kde pracoval, působil také osvětově (ochotnické divadlo, přednášky a besedy atd.) Byl spoluzakladatelem Valašského krúžku v Brně[3], členem Muzejní společnosti ve Valašském Meziříčí,[5] členem Moravského kola spisovatelů (1912–1948).

Vzhledem ke zhoršujícímu se zdraví se v roce 1930 odstěhoval do Brna k dceři Miladě Süsserové (1894–1982). V Brně-Stránicích bydlel na adrese Havlíčkova 35.[3]

Posmrtné ocenění

Zajímavost

Některé životopisné zdroje uvádějí, že Čeněk Kramoliš v roce 1938 částečně ohluchnul a oslepnul v důsledku rozrušení, které mu přinesl poslech rozhlasové zprávy o Mnichovské dohodě.[4] Je pochopitelné, že taková zpráva neproběhla denním tiskem; nepodařilo se dohledat prvotní zdroj této informace. Jiné zdroje hovoří o „stále slábnoucím zraku“.[7]

Dílo

Ve svém díle se Čeněk Kramoliš věnoval vesnické a historické tematice, především z Valašska.

Periodika

Jeho příspěvky byly uveřejňovány v regionálních periodikách pod pseudonymy Č. Šilomark a K. Čeněk. V Kroměřížských novinách, které vycházely dvakrát týdně, zveřejňoval již v roce 1884 svůj fejeton na pokračování Výlet na Pernštýn.[8]

Próza

  • Bratři Doliňáci (1894)
  • Tři valašské povídky (1897) [9]
  • Obrázky z Valašska (1893) [10]
  • Povídky o hoře svatoklimentské (1900)
  • Z potulného života (1900) [11]
  • Z manželského ráje (1903)
  • Z našeho venkova (1903) [12]
  • Vyzrál na pána a jiné povídky (1904) [13]
  • Strážcové hor (1905) – román [14]
  • Drobty z Valašska na Moravě (1908) [15]
  • Ve stínu bitvy u Slavkova (1911) – román [16]
  • Ze zašlých dob na Valašsku (1920)
  • Čtyři páni (1926)
  • Moravská babička (1926)
  • Válečné vzpomínky školního inspektora (1926)
  • Gardisté (1927)
  • Písničkář Jurka (román, 1927)
  • Židovka Hilda (román, 1927)
  • Šli bez župice (1928)
  • Zababonky (1928)
  • Valašská vojna (1929) – román [17]
  • Na tvrdé roli (román, 1930)
  • Za bouře a blesků (román, 1931)
  • Vězením a vyhnanstvím (román, 1932)
  • Život na horách (1932) – román [18]
  • Mládí v horách a stráních (1934)
  • Soumrak (román, 1934)
  • Rychtář Šoman (1935) – román [19]
  • Oživení mrtvých (1936, součástí jsou Gardisté)
  • Za cizí hříchy (román, 1936)
  • Hraničářští hrdinové (román, 1937)
  • Javornické hody (1944, kapitola z románu Písničkář Jurka)
  • Za přelomu (román, 1945)
  • Dvě královny vdovy (román, 1946)
  • Dva dějepisné čtyřlístky (1947)
  • Z pěti století (1947)
  • Vzpomínky z učitelského a spisovatelského života (1948)
  • Konec chleba, počátek kamení: příběhy z Valašska (1949)

Vlastivědné příručky

  • Bučovský okres (1900)
  • Rožnovský okres (1907)
  • Vlastivědný sborník střední a severní Moravy: pro mládež župy olomoucké: ročník V. (1926–1927)

Redakce

Jiné

  • Do boje volebního – pojednání (1897)
  • Sbírka přísloví, pořekadel a hospodářských průpovědí pro školy obecné a měšťanské (1900) – napsal předmluvu [21]
  • Příručka pro učitele, místní a c. k. okresní školní rady (1911) [22]
  • Z kroniky města Rožnova pod Radhoštěm (1920)
  • Kronika dívčí školy rodinné a živnostenské v Hranicích za školní roky 1912–1926 (1926)
  • Ročenka města Rožnov pod Radhoštěm a osad v okrese – napsal (1931)
  • Utrpení Páně a naše doba: sedm postních úvah (1932)
  • Panno Maria: májové promluvy (1939)

Jednoaktové hry

Jednoaktovky Čeňka Kramoliše byly uvedeny v Rožnově pod Radhoštěm a v dalších místech[23]

  • Luca
  • Portáši
  • Sezení městské rady

Zvukový záznam

  • Vězením a vyhnanstvím: valašská epopeje: román a historicko-národopisný obraz ve 3 dílech – Praha: Knihovna a tiskárna pro nevidomé K. E. Macana, 1985

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c Digitální archiv ZA v Opavě. digi.archives.cz [online]. [cit. 2021-06-12]. Dostupné online. 
  2. ↑ www.myheritage.cz [online]. [cit. 2021-06-12]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c Encyklopedie dějin města Brna. encyklopedie.brna.cz [online]. 2004 [cit. 2021-06-12]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b FORST, Vladimír. Lexikon české literatury, Osobnosti, díla, instituce, H–L. Praha: Academia, 1993. ISBN 80-200-0469-6. Kapitola Čeněk Kramoliš, s. 936–938. 
  5. ↑ Kulturní adresář ČSR. Biografický slovník žijících kulturních pracovníků a pracovnic. Příprava vydání Antonín Dolenský. Praha: Nakladatelství Josef Zeibrdlich, 1934. 587 s. S. 217–218. 
  6. ↑ Hřbitov Valašský Slavín-Lysá hora. www.lysahora.cz [online]. [cit. 2021-06-13]. Dostupné online. 
  7. ↑ Svobodné noviny, 7. 12. 1947, s. 5 (dostupné online v NK ČR)
  8. ↑ KRAMOLIŠ, Čeněk. Výlet na Perštýn [online]. Kroměříž: Antonín Koutský, 28. 10. 1884 [cit. 2021-06-13]. Dostupné online. 
  9. ↑ KRAMOLIŠ, Čeněk. Tři valašské povídky [online]. Opava: F. Sláma, 1897 [cit. 2021-07-19]. Dostupné online. 
  10. ↑ KRAMOLIŠ, Čeněk. Obrázky z Valašska [online]. Velké Meziříčí: Šašek a Frgal, 1898 [cit. 2021-07-19]. Dostupné online. 
  11. ↑ KRAMOLIŠ, Čeněk. Z potulného života [online]. Brno: Papežská knihtiskárna benediktinů rajhradských [cit. 2021-07-19]. Dostupné online. 
  12. ↑ KRAMOLIŠ, Čeněk. Z našeho venkova [online]. Vyškov: Hon, 1903 [cit. 2021-07-19]. Dostupné online. 
  13. ↑ KRAMOLIŠ, Čeněk. Vyzráli na pána a jiné povídky [online]. Velké Meziříčí: Alois Šašek, 1904 [cit. 2021-07-19]. Dostupné online. 
  14. ↑ KRAMOLIŠ, Čeněk. Strážcové hor [online]. Olomouc: R. Promberger, 1941 [cit. 2021-07-19]. Dostupné online. 
  15. ↑ KRAMOLIŠ, Čeněk. Drobty z Valašska na Moravě [online]. Moravská Ostrava: Moravsko-slezská revue, 1908 [cit. 2021-07-19]. Dostupné online. 
  16. ↑ KRAMOLIŠ, Čeněk. Ve stínu bitvy u Slavkova [online]. Olomouc: R. Promberger, 1911 [cit. 2021-07-19]. Dostupné online. 
  17. ↑ KRAMOLIŠ, Čeněk. Valašská vojna [online]. Praha: Lidová demokracie, 1962 [cit. 2021-07-19]. Dostupné online. 
  18. ↑ KRAMOLIŠ, Čeněk. Život na horách [online]. Brno: Družstvo Moravského kola spisovatelů, 1940 [cit. 2021-07-19]. Dostupné online. 
  19. ↑ KRAMOLIŠ, Čeněk. Rychtář Šoman [online]. Olomouc: R. Promberger, 1935 [cit. 2021-07-19]. Dostupné online. 
  20. ↑ KRAMOLIŠ, Čeněk. Sbírka předpisů, rad a poučení [online]. Ivančice: Otakar Sadovský, 1895 [cit. 2021-07-19]. Dostupné online. 
  21. ↑ KRAMOLIŠ, Čeněk. Sbírka přísloví, pořekadel a hospodářských průpovědí pro školy obecné a měšťanské [online]. Vyškov: Hon, 1900 [cit. 2021-07-19]. Dostupné online. 
  22. ↑ KRAMOLIŠ, Čeněk. Příručka pro učitele, místní a c. k. okresní školní rady [online]. Brno: Píša, 1911 [cit. 2021-07-19]. Dostupné online. 
  23. ↑ Národní listy, 9. 7. 1927, s. 2, Spisovatel Čeněk Kramoliš

Literatura

  • Čeněk Kramoliš: literárně-historická studie – Bedřich Slavík. Olomouc: R. Promberger, 1936
  • Sborník literárních úvah a vzpomínek k 75. narozeninám Čeňka Kramoliše – uspořádal Petr Hykel, Brno: Moravský legionář, 1937
  • Laskavec a rváč – Čeněk Kramoliš; sestavil, doslovem a poznámkami opatřil Jaroslav Pleskot; text a vysvětlivky Naděžda Bayerová. Ostrava: Krajské nakladatelství, 1963
  • Čeněk Kramoliš: spisovatel Valašska (1862–1949): personální bibliografie a metodický materiál s regionální tematikou – zpracovaly: Emilie Malíková, Gabriela Klabačková. Slavičín: Městská knihovna, 1999

Externí odkazy

Zdroj