Čechy 10 (volební obvod Říšské rady)

Volební obvod
Čechy 10 – Královské Vinohrady I
Stát Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Zákonodárný sbor Poslanecká sněmovna Říšské rady
Typ obvodu městský volební okres (de facto)
Národnostní složení (1910) Češi 90,6 %
Němci 9,1 %
ostatní 0,3 %[1]
Vytvořen 1907
Zrušen 1918
Poslanci Josef Fořt[p 1]
Václav Choc

Čechy 10 byl volební obvod pro volby do Poslanecké sněmovny Říšské rady. Volili v něm mužští občané východní části města Královské Vinohrady, které tehdy ještě nebylo součástí Prahy.[2] Volební obvod byl zřízen se zavedením všeobecného volebního práva v Předlitavsku v roce 1907 a zanikl s rozpadem Rakouska-Uherska roku 1918.

Obvod je známý satirickou kandidaturou spisovatele Jaroslava Haška za Stranu mírného pokroku v mezích zákona v roce 1911. V témže roce zde kandidoval také spisovatel Viktor Dyk.

Vymezení obvodu

Obvod byl ohraničen Žižkovou ulicí, Divišovou ulicí (dnes obě tvoří Italskou ulici), Purkyňovým náměstím (dnešní Náměstí Míru), Palackého třídou (dnešní Francouzská), Ruskou třídou a severovýchodní hranicí Vinohrad. Zbylá část obce tvořila obvod Čechy 11.[3][4]

Charakteristika obvodu

Vývoj počtu oprávněných voličů ve volebním obvodě[1][5]
Rok 1907 1911
Počet voličů 5 314 7 937

Volební obvod vznikl přeskupením obvodů, které v původním volebním systému náležely do kurie měst a průmyslových míst. Přestože již tedy volební právo nebylo omezeno daňovým cenzem, města stále volila odděleně od svého venkovského okolí.[6]

Etnicky s jednalo o obvod s velkou českou většinou, zisky německých kandidátů zhruba odpovídaly zastoupení německých obyvatel na Vinohradech (tj. cca 10 %). Politicky zde byla silná pravicová Národní strana svobodomyslná a levicově-nacionalistická Česká strana národně sociální. Výsledky sociálních demokratů nepřekročily hranici dvaceti procent hlasů.

Poslanci

Poslanec Strana Volby
Josef Fořt[p 1] mladočeši 1907
Václav Choc[p 2] ČSNS 1907 dopl.
1911

Volby

Volby 1907

Volby v roce 1907 byly první konané podle všeobecného volebního práva pro všechny muže. Mladočeská a staročeská strana vyslala do voleb mladočecha Josefa Fořta, který byl od roku 1906 ministrem obchodu Předlitavska. Spojené mladé strany státoprávní podpořily předsedu národně sociální strany Václava Klofáče. Za sociální demokracii kandidoval redaktor Josef Skalák. Katolická organizace na Vinohradech nominovala svého předsedu Jana Skokana. Dále se voleb zúčastnili němečtí sčítací kandidáti Alexander Richter za německou pokrokovou stranu a Rafael Pacher za německé lidovce.[4][7]

Vítězný kandidát Fořt nicméně vyhrál i v obvodu 28 – Kolín a na vinohradský mandát rezignoval; v září 1907 se tedy konala doplňovací volba.[2]

Parlamentní volby 1907[5][8]
Kandidát Strana První volba Užší volba
Hlasy % ±% Hlasy % ±%
Josef Fořt Mladočeši[p 3] 1 669 38,9 2 141 60,5
Václav Klofáč Národní sociálové[p 4] 1 256 29,3 1 399 39,5
Josef Skalák Sociální demokraté 807 18,8
Alexander Richter Něm. liberálové 375 8,7
Rafael Pacher Něm. lidovci 113 2,6
Jan Skokan Spojení katolíci 40 0,9
roztříštěné hlasy 33 0,8
neplatné hlasy 13 0,3 13 0,4
Celkem/účast 4 306 81,0 3 553 66,9
Mladočeši získali (nový obvod) ±

Doplňovací volby 1907

Po rezignaci zvoleného poslance Josefa Fořta nominovali mladočeši podnikatele Václava Karbuse. Za národně sociální stranu kandidoval právník Václav Choc a za sociální demokraty opět redaktor Josef Skalák.[9][10]

Doplňovací parlamentní volby 1907[9][11]
Kandidát Strana První volba Užší volba
Hlasy % ±% Hlasy % ±%
Václav Choc Národní sociálové 1 433 46,4 +17,1 1 844 54,7 +15,2
Václav Karbus Mladočeši 1 105 35,8 -3,1 1 530 45,3 -15,2
Josef Skalák Sociální demokraté 544 17,6 -1,2
roztříštěné hlasy 8 0,3 -0,5
neplatné hlasy 19 0,6 13 0,4
Celkem/účast 3 109 58,6 -22,4 3 387 63,8 -3,1
Národní sociálové získali od mladočechů ±

Volby 1911

Související informace naleznete také v článku Strana mírného pokroku v mezích zákona.
Volební plakát Strany mírného pokroku v mezích zákona

Roku 1911 poslanec Choc obhajoval mandát jako „národní kandidát“, tj. společný kandidát Národní strany svobodomyslné, Národní strany a České strany národně sociální. Proti němu se postavili redaktor Emanuel Škatula za sociální demokraty, spisovatel Viktor Dyk za Státoprávní pokrokovou stranu, knihtiskař Josef Vítek za křesťansko-sociální stranu a kandidát Německé pokrokové strany Alexander Richter.[2]

Kromě těchto oficiálních kandidátů se voleb zúčastnila ještě recesistická Strany mírného pokroku v mezích zákona, která vedla satirickou kampaň za volbu spisovatele Jaroslava Haška. Kampaň probíhala plakáty a voličskými schůzemi ve vinohradských hospodách a parodovala dobová demagogická hesla.[12][13][14] Podle výsledku volby bylo 15 hlasů roztříštěných, tj. byla na nich napsána jména různých kandidátů, kteří kandidaturu oficiálně neohlásili.[1] Na kolika z nich ale bylo Haškovo jméno nelze zjistit.[14]

Parlamentní volby 1911[1]
Kandidát Strana První volba
Hlasy % ±%
Václav Choc Národní sociálové[p 5] 3 215 64,9 +18,5
Emanuel Škatula Sociální demokraté 917 18,5 +0,9
Alexander Richter Něm. liberálové 474 9,6 +0,9
Viktor Dyk Stát. pokrokáři 205 4,1
Josef Vítek Křesťanští sociálové 126 2,5 +1,6
roztříštěné hlasy 15 0,3 ±0,0
neplatné hlasy 20 0,4
Celkem/účast 4 972 62,6 +4,0
Národní sociálové obhájili ±

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ a b Protože vyhrál ve dvou volebních obvodech, na vinohradský mandát rezignoval a oficiálně se poslancem za obvod č. 10 nestal.
  2. ↑ Roku 1917 byl na základě pravomocného rozsudku zbaven mandátu. Vzhledem k probíhající válce se nekonaly doplňovací volby a mandát tak zůstal až do zániku monarchie neobsazen.
  3. ↑ Společný kandidát mladočechů a staročechů.
  4. ↑ Společný kandidát národně sociální strany, radikálně pokrokové strany a státoprávně radikální strany.
  5. ↑ Společný kandidát mladočechů, staročechů a národních sociálů.

Reference

  1. ↑ a b c d Die Ergebnisse der Reichsratswahlen in den im Reichsrate vertretenen Königreichen und Ländern im Jahre 1911. Svazek VII. Vídeň: K. k. Statistischen Zentralkommission, 1912. Dostupné online. S. 54–55. (německy) 
  2. ↑ a b c Výsledky voleb do říšské rady | Městské volební okresy.. Národní listy. Červen 1911, roč. 51., čís. 162, s. 1. Dostupné online. 
  3. ↑ Názvosloví veřejných prostranství Královských Vinohrad (stav k 1. 2. 2010). [s.l.]: Historický atlas měst Dostupné online. 
  4. ↑ a b Výsledky včerejších voleb do říšské rady | Království české.. Národní listy. Květen 1907, roč. 47., čís. 133, s. 1. Dostupné online. 
  5. ↑ a b Die Ergebnisse der Reichsratswahlen in den im Reichsrate vertretenen Königreichen und Ländern im Jahre 1907. Svazek LXXXIV. Vídeň: K. k. Statistischen Zentralkommission, 1908. Dostupné online. S. 48. (německy) 
  6. ↑ URBAN, Otto. Česká společnost 1848-1918. Praha: Svoboda, 1982. S. 529–530. 
  7. ↑ Volební ruch | Katolická organisace na Král. Vinohradech. Čech. Květen 1907, roč. 32., čís. 127, s. 3. Dostupné online. 
  8. ↑ Výsledky voleb 14. května 1907 | Čechy. Čas. Květen 1907, roč. 21., čís. 133, s. 3. Dostupné online. 
  9. ↑ a b Denní zprávy | Vinohradská volba. Národní listy. Září 1907, roč. 47., čís. 262, s. 2. Dostupné online. 
  10. ↑ Domácí politika | Doplňovací volby v Praze. Rovnost. Září 1907, roč. 23., čís. 212, s. 2. Dostupné online. 
  11. ↑ Denní zprávy | Vinohradská volba. Národní listy. Září 1907, roč. 47., čís. 258, s. 2. Dostupné online. 
  12. ↑ HAŠEK, Jaroslav. Politické a sociální dějiny strany mírného pokroku v mezích zákona. 3. rozš. vyd. Praha: Československý spisovatel, 1982. 471 s. cnb000139545. S. 464.
  13. ↑ Denní zprávy. | Originelní kandidatura. Čech. Červen 1911, roč. 36., čís. 170, s. 3. Dostupné online. 
  14. ↑ a b Kronika denní. | Zapomenutá kandidatura. Čas. Červen 1911, roč. 25., čís. 163, s. 13. Dostupné online. 

Zdroj