Čáp pestrý
 Čáp pestrý | |
|---|---|
 Čáp pestrý
| |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 ohrožený druh[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše |
živočichové (Animalia) |
| Kmen |
strunatci (Chordata) |
| Podkmen |
obratlovci (Vertebrata) |
| Třída |
ptáci (Aves) |
| Podtřída |
letci (Neognathae) |
| Řád |
čápi (Ciconiiformes) |
| Čeleď |
čápovití (Ciconiidae) |
| Rod |
čáp (Ciconia) |
| Binomické jméno | |
|
Ciconia stormi (W. H. Blasius, 1896) | |
 Rozšíření čápa pestrého ve východní a jihovýchodní Asii (zeleně)
| |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Čáp pestrý (Ciconia stormi) je druh velkého ptáka z čeledi čápovití (Ciconiidae). Druh poprvé popsal německý vědec August Wilhelm Heinrich Blasius roku 1896 jako Melanopelargus episcopus stormi. Čáp pestrý byl často považován za populaci čápa bělokrkého (Ciconia episcopus), ale v současnosti jsou oba druhy považovány za samostatné, přičemž areály výskytu těchto druhů se kříží. Čáp pestrý se vyskytuje v Indonésii na ostrově Borneo a na jihovýchodní Sumatře, zřídka se objevuje také na Malajském poloostrově nebo v Thajsku. Co do počtu jedinců patří čáp pestrý mezi nejohroženější druhy čápů na světě.[2] Na Malajském poloostrově je populace odhadovaná na 150 ptáků, na Kalimantanu a Sumatře pod 250 jedinců. Celková velikost populace byla odhadnuta na 400–500 jedinců, z toho asi 260–330 dospělců. Trend celkové populace je klesající.[3] Hlavním důvodem tohoto poklesu je ztráta přirozeného prostředí. Jen mezi lety 1985–1997 došlo ke zničení jedné čtvrtiny lesů na Kalimantanu a od roku 1985 zmizelo téměř 30 % původních lesů na Sumatře. Důvodem je především těžba dřeva a uvolňování půdy pro pěstování palem olejných (Elaeis guineensis). V menší míře se objevuje také lov. Jako chráněný druh je čáp pestrý hodnocen v Indonésii, Thajsku a v Sarawaku, ale realizování ochranných opatření není vymáháno vážně. Čáp pestrý se ale vyskytuje ve více než deseti chráněných areálech. Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) druh hodnotí jako ohrožený.[2][3]
Čáp pestrý dosahuje výšky 75–91 cm. Zbarvení je na hrudníku, zádech, křídlech a koruně černé, na krku, šíji a břiše bílé. Kolem očí se rozprostírají výrazné žluté kruhy. Zobák je červený,[4] také končetiny mají matně červené zbarvení. Neobjevuje se výrazný pohlavní dimorfismus, i když samci bývají pravděpodobně o něco větší než samice. Čáp pestrý se vyskytuje v původních hustých bažinatých nebo říčních lesích. Žije převážně samotářsky. O rozmnožování existuje dosud jen málo informací. První hnízdo tohoto druhu bylo objeveno v Thajsku 27. září 1986. Mláďata se vyklubala asi 21. až 24. října, ale 22. listopadu bylo hnízdo zničeno a mláďata ukradena jedním vesničanem. Oblast byla následně zaplavena při stavbě přehrady. Druhé známé hnízdo bylo nalezeno na jihu Sumatry v oblasti Sembilang 26. dubna 1989, přičemž bylo získáno jedno vejce bílé barvy (které se dnes nachází v bogorském muzeu). Rodiče mláďata krmili několikrát denně rybami, žábami a červy.[2] Očekává se, že mláďata jsou schopna létat po asi 90 dnech.[4] Dříve tento druh chovala německá ptačí zoo WELTVOGELPARK, WALSRODE.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bocian okuliarnatý na slovenské Wikipedii.
- ↑ Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27]
- ↑ a b c HANCOCK, James; KUSHLAN, James A.; KAHL, M. Philip. Storks, Ibises and Spoonbills of the World. [s.l.]: A&C Black, 2010. 385 s. ISBN 978-1-4081-3499-3. Kapitola Storm's Stork. (anglicky)
- ↑ a b BirdLife International 2017. Ciconia Story (amended version of 2016 assessment). The IUCN Red List of Threatened Species 2017: e.T22697685A110066434. Http://dx.doi.org/10.2305/IUCN.UK.2017-1.RLTS.T22697685A110066434.en. Downloaded on 17 November 2019.
- ↑ a b Storm’s stork [online]. Arkive [cit. 2019-11-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-04-10. (anglicky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu čáp pestrý na Wikimedia Commons
- Taxon Ciconia stormi ve Wikidruzích
