Útvina

Útvina
	kostel sv. Víta
	znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Toužim
Obec s rozšířenou působností	Karlovy Vary; (správní obvod)
Okres	Karlovy Vary
Kraj	Karlovarský
Historická země	Čechy
Stát	Česko
Zeměpisné souřadnice	50°4′15″ s. š., 12°57′17″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	581 (2023)
Rozloha	37,82 km²
Nadmořská výška	595 m n. m.
PSČ	364 01
Počet domů	166 (2021)
Počet částí obce	6
Počet k. ú.	6
Počet ZSJ	6
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Útvina 80; 364 01 Toužim ; obecutvina@volny.cz
Starostka	Ing. Lenka Straková
	Oficiální web: www.utvina.cz
	Útvina
Další údaje
Kód obce	555681
Geodata (OSM)	OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
	Zdroje k infoboxu a českým sídlům.; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Útvina (německy Uitwa) se nachází v okrese Karlovy Vary, kraj Karlovarský, bývala městem. V obci včetně místních částí žije 581^[1] obyvatel.

Historie

První písemná zmínka o Útvině pochází z roku 1214, kdy se uvádí na falzu listiny pro pány z Rýzmburka jako celnice na cestě z Prahy do Chebu. V roce 1354 připomínán filiální kostel fary v Přílezích pod správou milevských premonstrátů a jejich proboštství v Toužimi. Rozvětvení obchodní stezky z Prahy přes Kynžvart a přes Loket do Chebu v Útvině podnítilo rozvoj kolonizační osady na trhovou ves, která někdy před rokem 1466 získala městské právo, což vedlo i k přenesení fary z Přílez do Útviny ke kostelu svatého Víta. Za husitských válek se toužimského proboštství a tím i Útviny zmocnila kališnická šlechta (1436–1488 rytíři z Vřesovic).^[zdroj?!] Za poděbradských válek v roce 1469 bylo město vypleněno bečovskými katolickými pány z Plavna. Jan z Vřesovic poté získal od krále Jiřího z Poděbrad povolení, aby přenesl privilegia Útviny na Toužim včetně práva nové městečko opevnit.^[4] Poté však byla Útvina obnovena a původní obec vedla do roku 1478 spory o městská práva (zejména o znak a trhy) s novou obcí v Toužimi. Útvina pak zůstala ve stínu nové obce a byla označována jen jako městys.

Útvina byla poddanským městem, toužimská vrchnost zde měla poplužní dvůr s panským domem. V roce 1553 měla Útvina kolem padesáti domů, obyvatelé byli převážně již německé národnosti. Do konce feudalismu sdílela osudy s toužimským panstvím. Od 17. století se zde začali usazovat Židé, vznikla židovská obec s vlastní synagogou a hřbitovem na Šibeničním vrchu. Židovská obec zanikla v 19. století.

Městečko roku vyhořelo 1784 a téměř celé pak v roce 1870. V roce 1939 zde žilo 600 obyvatel ve 156 domech. Po roce 1945 postihlo Útvinu vysídlení německého obyvatelstva. V minulosti se obyvatelé živili zejména zemědělstvím, ke kterému provozovali různá řemesla a obchod. V 18. století zde působil také cech zedníků a kameníků v čele se stavebním mistrem Johannem Schmiedem. V 19. století se řada obyvatel věnovala provozování hudby, zejména v okolních lázních.

Pamětihodnosti a zajímavosti

Historické jádro Útviny utvářela křižovatka starých cest a bývalé tržiště (náměstí) má tvar trojúhelníku. Většina historické hrázděné a roubené zástavby zanikla při požáru v roce 1870 a při demolicích po roce 1945.

V jádru gotický kostel kostel svatého Víta obnovený po požáru v roce 1469, barokně upravován v roce 1706 a obnoven po požáru 1870.
Bývalá radnice čp. 80, v jádru barokní, vybudovaná po roce 1656
Rozhledna Útvina

Zaniklé památky:

Poplužní dvůr čp. 42 s panským domem se saským sedátkovým portálkem z roku 1560, zbořen 1975.
Židovský hřbitov; náhrobky nacisté použili v roce 1944 do základů radarové stanice.
Pomník padlým na návsi noví osídlenci odstranili.^[5]

Významné osobnosti

Johann Schmied, barokní zednický mistr a architekt
Otto Zerlik (1907–1989), německý folklorista a spisovatel

Části obce

Reference

↑ ^a ^b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
↑ BOUKAL, Jan. Jan z Vřesovic († 1478) – ve stínu slavného otce. Památky, příroda, život. 2015, roč. 47, čís. 3, s. 14. ISSN 0231-5076.
↑ Lašťovka, Milan, Jedlička, František. Pomník Obětem 1. světové války [online]. Spolek pro vojenská pietní místa [cit. 2021-07-09]. Dostupné online.

Literatura

SCHIERL, Jiří. Útvina. Dějiny města a obce. Útvina: Obecní úřad v Útvině, 1997.
GNIRS, Anton. Topographie der historischen und kunstgeschichtlichen Denkmale in den Bezirken Tepl und Marienbad. Augsburg: [s.n.], 1932. (německy)