Ústavní zákon o československé federaci

Ústavní zákon o československé federaci
Předpis státu	Československo
Druh předpisu	ústavní zákon
Číslo předpisu	143/1968 Sb.
Údaje
Autor	Národní shromáždění
Schváleno	27. říjen 1968
Platnost	4. listopad 1968
Účinnost	1. leden 1969
Zrušeno	1. leden 1993
Související předpisy
	Ústava Československé socialistické republiky
Oblast úpravy
	Ústavní právo

Ústavní zákon o československé federaci byl přijat Národním shromážděním Československé socialistické republiky dne 27. října 1968 a vyhlášen ve Sbírce zákonů pod číslem 143/1968 Sb. Tímto ústavním zákonem byla dosud jednotná Československá socialistická republika transformována na federaci. Byla zásadně změněna struktura vlády. 1. ledna 1969 vznikly Česká socialistická republika a Slovenská socialistická republika, které byly součástí federace.

Ústavní zákon o československé federaci nahradil hlavu třetí, čtvrtou, pátou a šestou Ústavy ČSSR. Účinnosti nabyl (s výjimkou článků 146 odst. 2 a 3, čl. 149 a 150, které nabyly dnem vyhlášení) dnem 1. ledna 1969. Zrušen byl pro Českou republiku Ústavou České republiky dne 1. ledna 1993.

Obsah

Ústavní zákon o československé federaci tvoří osm hlav (153 článků) a úvodní preambule.

Úvodní prohlášení
Základní ustanovení
Rozdělení působnosti mezi federaci a republiky
Federální shromáždění
Prezident Československé socialistické republiky
Vláda Československé socialistické republiky
Ústavní soud Československé socialistické republiky
Státní orgány České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky
Přechodná, obecná a závěrečná ustanovení

Preambule

Znění preambule ústavního zákona:

My, národ český a slovenský, vycházejíce z poznání, že naše novodobé dějiny jsou prodchnuty oboustrannou vůlí žít ve společném státě,

oceňujíce skutečnost, že padesát let našeho společného státního života prohloubilo a upevnilo naše odvěké přátelské svazky, umožnilo rozvoj našich národů a uskutečňování jejich pokrokových demokratických a socialistických ideálů a spolehlivě dokázalo jejich bytostný zájem žít ve společném státě, zároveň však ukázalo, že náš vzájemný vztah je třeba vybudovat na nových a spravedlivějších základech,

uznávajíce nezadatelnost práva na sebeurčení až do oddělení a respektujíce suverenitu každého národa a jeho právo utvářet si svobodně způsob a formu svého národního a státního života,

přesvědčeni, že dobrovolné federativní státní spojení je odpovídajícím výrazem práva na sebeurčení a rovnoprávnost, avšak též nejlepší zárukou pro náš plný vnitřní národní rozvoj i pro ochranu naší národní svébytnosti a svrchovanosti,

rozhodnuti vytvářet ve společném federativním státě v duchu humanitních ideálů socialismu a proletářského internacionalismu podmínky pro všestranný rozvoj a blahobyt všech občanů a zaručovat jim rovná, demokratická práva a svobody bez rozdílu národnosti,

reprezentováni svými zástupci v České národní radě a ve Slovenské národní radě, jsme se dohodli na vytvoření československé federace.

Hlava první: Základní ustanovení

Obsahuje šest článků, týkajících se státní formy.

Článek 1 upravuje federativní zřízení (zřízení České socialistické republiky, Slovenské socialistické republiky).

Článek 3 upravuje státní území Československé socialistické republiky a obou republik.

Článek 5 upravuje občanství federace a republiky (ustavuje dvojí občanství: federální a republikové)

Hlava druhá: Rozdělení působnosti mezi federaci a republiky

Obsahuje 22 článků (v původním znění) upravujících působnost federace a republik. Nejčastěji měněná část ústavního zákona.^[zdroj?!]

Hlava třetí: Federální shromáždění

Federální shromáždění bylo zákonodárným sborem federace. Skládalo se ze dvou komor, Sněmovny lidu a Sněmovny národů. Zaveden byl zákaz majorizace. Předsednictvo Federálního shromáždění vydávalo zákonná opatření. Sněmovna lidu měla 200 poslanců a byla volena na 4 roky. Sněmovna národů měla 150 poslanců přičemž 75 bylo voleno v České republice a 75 ve Slovenské republice. Délka mandátu byla závislá na délce mandátu Sněmovny lidu. Konec mandátu Sněmovny lidu znamenal rovněž konec mandátu Sněmovny národů.

Hlava čtvrtá: Prezident republiky

Prezident republiky byl hlavou státu. Byl volen Federálním shromážděním.

Hlava pátá: Vláda

Federální vláda byla orgánem výkonné moci. Skládala se z předsedy, místopředsedy a federálních ministrů. Vládu jmenoval prezident republiky. Vláda byla odpovědna Federálnímu shromáždění.

Hlava šestá: Ústavní soud

Ústavní soud měl být zvolen Federálním shromážděním a měl být soudním orgánem ochrany ústavnosti. Hlava šestá nebyla realizována a v roce 1991 byla nahrazena ústavním zákonem o Ústavním soudu.

Hlava sedmá: Státní orgány republik

Oddíl první: Národní rady

Česká národní rada a Slovenská národní rada byly zákonodárnými sbory obou republik.

Oddíl druhý: Vlády

Obě republiky měly svou vládu, jež byla odpovědna národní radě.

Hlava osmá: Závěrečná ustanovení

V článku 143 byla zrušena hlava třetí, čtvrtá, pátá a šestá Ústavy Československé socialistické republiky, dále ustanovení článků čl. 1 odst. 2 a čl. 12, článků 107 až 109 a článku 111. V článku 151 byla určena účinnost ústavního zákona.

Novely

Ústavní zákon o československé federaci byl za dobu své platnosti obsáhle měněn a doplňován. Seznam změn a doplnění

Předpis Změna

203/1968 Sb. RS pro ČR a SR vydání
117/1969 Sb. ruší
125/1970 Sb. mění a doplňuje
43/1971 Sb. mění
50/1975 Sb. mění a doplňuje
161/1989 Sb. mění a doplňuje
182/1989 Sb. mění
46/1990 Sb. mění a doplňuje
100/1990 Sb. doplňuje
158/1990 Sb. doplňuje
159/1990 Sb. mění a doplňuje
46/1990 Sb. mění a doplňuje
294/1990 Sb. mění a doplňuje
295/1990 Sb. mění a doplňuje
294/1990 Sb. mění a doplňuje
556/1990 Sb. mění
23/1991 Sb. mění
91/1991 Sb. ruší
103/1991 Sb. Úplné znění
327/1991 Sb. doplňuje
206/1992 Sb. mění a doplňuje
205/1992 Sb. mění a doplňuje
237/1992 Sb. ruší
493/1992 Sb. mění a doplňuje
211/1992 Sb. mění a doplňuje

Literatura

SCHELLE, K. - TAUCHEN, J. Vývoj konstitucionalismu v českých zemích (2 svazky). Praha: Linde a.s., 2013, 2800 s. (ISBN 978-80-7201-927-4)