Úhošť (Kadaň)

Úhošť
Zbytky zdiva
Zbytky zdiva
Lokalita
Charakter zaniklá osada
Obec Kadaň
Okres Chomutov
Kraj Ústecký kraj
Historická země Čechy
Stát ČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice 50°21′46″ s. š., 13°14′29″ v. d.
Základní informace
Katastrální území Úhošť (1,89 km²)
Nadmořská výška 590 m n. m.
Úhošť
Úhošť
Další údaje
Zaniklé obce.cz 96
multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Úhošť (německy Burgberg) byla osada na vrcholové plošině čedičového vrchu Úhošť asi 2,5 kilometru jihozápadně od Kadaně. Katastrální území zaniklé osady má rozlohu 188,5 ha.[1]

Název

Název vesnice vznikl z osobního jména Ugost ve významu Uhostův hrad. Německá varianta Burgberg zase odkazuje na zdejší raně středověké hradiště. V historických pramenech se jméno vesnice vyskytuje ve tvarech: Purperk (1401), Purperk (1416), in Purpercze (1445), Purgperk (1543), Purbergk (1593), Burberg (1654) a Purberg nebo Burberg (1846).[2]

Historie

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1401, kdy ji koupil kadaňský měšťan Haiman Ordof. Když zemřel, zdědila jeho majetek vdova Eliška, která se podruhé provdala za Jana Žehrovského z Kolovrat. Roku 1445 její dědictví tvořené Úhoštěm, Dolany a Úhošťany převzal Mikuláš Žehrovský z Kolovrat. Vzápětí o ně vypukl spor s Kadaní, která jej vyhrála, a majetek připadl příbuzným Haimana Ordofa. Komu v dalších letech vesnice patřila není jasné. Podle Jaroslava Schallera byla v blíže neurčené části druhé poloviny patnáctého století příslušenstvím hradu Egerberk. Úhošť se objevuje také v rozhodnutí o pobělohorské konfiskaci majetku Matyáše mladšího Štampacha ze Štampachu. Zabavený majetek koupil roku 1623 Kryštof Šimon Thun a připojil jej ke kláštereckému panství, u kterého Úhošť zůstal až do zrušení poddanství.[3]

Podle berní ruly z roku 1654 v osadě žili tři sedláci a tři chalupníci (tj. 30–40 lidí). Hlavním zdrojem obživy bylo pěstování obilí a chov dobytka.[4] Sedláci měli sedm potahů a chovali sedm krav, devět jalovic jednu ovci a pět koz. Chudším chalupníkům patřily dva potahy, šest krav, jedna jalovice a tři kozy.[5]

Ve druhé polovině devatenáctého století se u vsi pěstoval především oves, ale také pšenice, žito, ječmen, vikev a brambory. Roku 1898 si 92. pěší pluk z Kadaně zřídil na úbočí Úhoště střelnici, která umožňovala dostřel až 450 metrů. Děti docházely do školy v Úhošťanech, příslušná pošta a četnická stanice byly v Kadani, ale lékaře měli obyvatelé vsi v Radnici.[6] K velkému poklesu počtu obyvatel došlo po druhé světové válce v důsledku vysídlení Němců. Úhošť poté zanikl postupným vysídlením, a osada byla úředně zrušena roku 1963.[7] V místech, kde stávala, se nacházejí zbytky zdí a základů zbořených domů.

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 45 obyvatel (z toho 21 mužů). K německé národnosti patřilo 39 lidí a šest k československé. Kromě dvou byli římskými katolíky.[8] Podle sčítání lidu z roku 1930 zde žilo 52 obyvatel. Všichni byli německé národnosti a hlásili se k římskokatolické církvi.[9]

Vývoj počtu obyvatel a domů[10]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Obyvatelé 50 44 48 34 27 45 35 6 . . . . . 2
Domy 10 8 11 10 6 6 6 1 . . . . . .

Obecní správa

Roku 1850 se Úhošť stal obcí, ke které patřily osady Meziříčí a Dubčany. Při sčítání lidu v roce 1869 však Úhošť patřil jako osada k Úhošťanům.[5] Při reformě územní správy v roce 1960 bylo katastrální území Úhoště převedeno z okresu Kadaň do okresu Chomutov, ale v té době už ve vsi nikdo nežil.[6]

Osada Dubčany stávala na západním úpatí Úhoště. Po svém zániku zůstala na místě vesnice pouze hájovna, jejíž objekt patřil na konci dvacátého století školnímu statku Střední zemědělské školy v Kadani.[5]

Galerie

  • Pozůstatky domů
    Pozůstatky domů
  • Pozůstatky domů
    Pozůstatky domů
  • Pozůstatky domů
    Pozůstatky domů
  • Pozůstatky domů
    Pozůstatky domů

Odkazy

Reference

  1. ↑ Územně identifikační registr ČR. Katastrální území Úhošť [online]. 2013-01-01 [cit. 2014-11-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-02-19. 
  2. ↑ PROFOUS, Antonín; SVOBODA, Jan. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek IV. S–Ž. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1957. 868 s. Heslo Úhošť, Burberg, s. 422–423. 
  3. ↑ BINTEROVÁ, Zdena. Úhošťany. Kadaň: Město Kadaň, 1998. 40 s. Kapitola Úhošť, s. 27. Dále jen Binterová (1998). 
  4. ↑ SMRŽ, Zdeněk. Archeologický výzkum na vrchu Úhošť u Kadaně. Památky, příroda, život. 1983, roč. 15, čís. 4, s. 97, 102. 
  5. ↑ a b c Binterová (1998), s. 28.
  6. ↑ a b Binterová (1998), s. 33.
  7. ↑ BINTEROVÁ, Zdena. Zaniklé obce okresu Chomutov. Památky, příroda, život. 1995, roč. 27, čís. 2, s. 45. ISSN 0231-5076. 
  8. ↑ Státní úřad statistický. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 248. 
  9. ↑ Státní úřad statistický. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 134. 
  10. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2016-12-11]. Kapitola Chomutov. Dostupné online. 

Literatura

  • BINTEROVÁ, Zdena. Úhošťany. Kadaň: Město Kadaň, 1998. 40 s. Kapitola Úhošť, s. 26–33. 
  • BINTEROVÁ, Zdena. Zaniklé obce Chomutovska a Kadaňska od A do Z. Chomutov: Oblastní muzeum Chomutov, 2006. 95 s. ISBN 80-239-7630-3. Kapitola Úhošť – Burberk, s. 79. 

Související články

Externí odkazy

Zdroj