Údrč

Údrč
Střední část vesnice (pohled z jihu)
Střední část vesnice (pohled z jihu)
Lokalita
Charakter malá vesnice
Obec Bochov
Okres Karlovy Vary
Kraj Karlovarský kraj
Historická země Čechy
Stát ČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice 50°8′3″ s. š., 13°5′15″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel 99 (2021)[1]
Katastrální území Údrč (6,23 km²)
PSČ 364 71
Počet domů 28 (2011)[2]
Údrč
Údrč
Další údaje
Kód části obce 172642
Kód k. ú. 772640
Geodata (OSM) OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Údrč (německy Udritsch) je malá vesnice, část města Bochov v okrese Karlovy Vary. Nachází se asi čtyři kilometry jihovýchodně na jihovýchod od Bochova. Údrč je také název katastrálního území o rozloze 6,23 km².[3]

Nachází se zde zámek Údrč a vodní tvrziště. V okolí obce je množství rybníků (Obecní udrčský, Velký udrčský, Velký a Malý Polom, Březový, Plochý, Horní kamenný, Arbes, Kopinský, Malý kopinský). Ve zdejší rybniční soustavě pramení Jesinecký potok.

Název

Název vesnice vznikl přivlastňovací příponou z osobního jména Udřec ve významu Udercův dvůr. V historických pramenech se jméno objevuje ve tvarech: Vdrche (1169), Vderche (1183), Vdercz (1369), Vdrzicz (1384–1399), Vdricz (okolo roku 1405), Vdrczie (1389), Vdrczie (1461), Audrez (1563), pod Audrczij (1563), w Audrczj (1563), Audrcž (1654), Udritsch a Audrž (1785) nebo Údrč a německy Udritsch (1854).[4]

Historie

Kostel svatého Linharta

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1169.[5] V 16. století za majitele panství Údrč, Sasko-laubenského knížete Julia Jindřicha, je k panství připojeno panství Dolní Záhoří, se stejnojmennou tvrzí středního vojenského významu, která je následně přebudována na velkostatek.

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 342 obyvatel (z toho 153 mužů), z nichž byl jeden Čechoslovák a 341 Němců. Kromě tří evangelíků a dvanácti židů se hlásili k římskokatolické církvi.[6] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 304 obyvatel: jednoho Čechoslováka a 303 Němců. Stále převládala římskokatolická většina, ale žili zde také tři evangelíci, devět židů, dva členové jiných nezjišťovaných církví a dva lidé bez vyznání.[7]

Vývoj počtu obyvatel a domů[8]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Obyvatelé 415 358 346 316 357 342 304 91 122 156 168 155 164 115
Domy 65 63 62 61 64 63 62 27 53 25 22 27 28 28
Počet domů z roku 1961 zahrnuje domy místních částí Herstošice a Polom.

Pamětihodnosti

  • V jižní části vesnice se zemědělském areálu dochovalo památkově chráněné tvrziště[9] ze čtrnáctého století a výrazně přestavěná budova údrčského zámku.[10]
  • Kostel svatého Linharta
  • Západně od vesnice se mezi Velkým údrčským rybníkem a Kopinským rybníkem nachází přírodní památka Za Údrčí vyhlášená v roce 2014.

Osobnosti

V Údrči se narodila československá politička německé národnosti Fanny (Franziska) Blatny, rozená Kleinová (1873–1949).

Galerie

  • Domy v severní části vesnice

    Domy v severní části vesnice

  • Kostel svatého Linharta

    Kostel svatého Linharta

  • Bytové domy

    Bytové domy

  • Smírčí kříž zazděný do zdi u kostela

    Smírčí kříž zazděný do zdi u kostela

  • Socha svatého Jana Nepomuckého

    Socha svatého Jana Nepomuckého

Odkazy

Reference

  1. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
  2. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-04-09. 
  4. ↑ PROFOUS, Antonín; SVOBODA, Jan. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek IV. S–Ž. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1957. 868 s. Heslo Údrč, s. 417–418. 
  5. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 348. 
  6. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 236. 
  7. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 405. 
  8. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-01-02]. Kapitola Karlovy Vary. Dostupné online. 
  9. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2016-12-18]. Identifikátor záznamu 148528 : Tvrz – tvrziště, archeologické stopy. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  10. ↑ ÚLOVEC, Jiří. Ohrožené hrady, zámky a tvrze Čech. N–Ž. Svazek 2. Praha: Libri, 2005. 768 s. ISBN 80-7277-208-2. Kapitola Údrč, s. 537–543. 

Související články

Externí odkazy

Zdroj