Óscar Carmona

Óscar Carmona
Prezident Portugalska
Ve funkci:
29. listopadu 1926 – 18. dubna 1951
Předchůdce Manuel de Oliveira Gomes da Costa
Nástupce Francisco Craveiro Lopes
Předseda vlády Portugalska
Ve funkci:
9. července 1926 – 18. dubna 1928
Předchůdce Manuel de Oliveira Gomes da Costa
Nástupce José Vicente de Freitas
Ministr zahraničních věcí Portugalska
Ve funkci:
4. září 1926 – 24. září 1926
Ve funkci:
3. června 1926 – 3. června 1926
Ministr války Portugalska
Ve funkci:
9. července 1926 – 16. listopadu 1926
Ve funkci:
15. listopadu 1923 – 18. prosince 1923
Stranická příslušnost
Členství União Nacional
Vojenská služba
Služba Portugalsko
Složka Armáda Portugalska
Doba služby 18891951
Hodnost maršál

Narození 24. listopadu 1869
Lisabon
Úmrtí 18. dubna 1951 (ve věku 81 let)
Lisabon, PortugalskoPortugalsko Portugalsko
Choť Maria do Carmo Ferreira da Silva Carmona
Alma mater Academia Militar (Portugalsko)
Profese politik, voják, spisovatel a revolucionář
Náboženství katolicismus
Ocenění Řád bílé orlice
velkokříž Řádu svatého Jakuba od meče
komandér Řádu svatého Jakuba od meče
Commander of the Military Order of Christ
velkokříž Stuhy tří řádů
… více na Wikidatech
Commons Óscar Carmona
Některá data mohou pocházet z datové položky.

António Óscar Fragoso Carmona ([ɐ̃ˈtɔniu ˈɔʃkaɾ fɾɐˈɡozu kaɾˈmonɐ]; 24. listopadu 186918. dubna 1951) byl portugalský generál a politik, 11. prezident své země v letech 1926 až 1951. Byl republikán, nebyl však přívržencem demokratické formy vlády. Sloužil také jako ministr války v letech 1923 a 1926, jako ministr zahraničí v roce 1926 a jako 96. premiér Portugalska v letech 1926 až 1928.

Carmona patřil k nejkonzervativnějšímu křídlu strůjců puče z 28. května 1926. 9. července provedl spolu s generálem de Cordesem další převrat, jmenoval se prezidentem a převzal diktátorské pravomoci. Formálně byl zvolen roku 1928 jako jediný kandidát.

Roku 1928 Carmona jmenoval ministrem financí Antónia Salazara, roku 1932 ho povýšil na premiéra a předal mu rozhodující moc. V novém Salazarově režimu Estado Novo si sice Carmona formálně zachoval diktátorskou roli, skutečná moc však již byla pevně v Salazarových rukou.

Vyznamenání

Stát Stuha Název Datum udělení
ItálieItálie Itálie velkokříž Řádu svatého Mauricia a svatého Lazara[1] 1930, 25. dubna
PolskoPolsko Polsko rytíř Řádu bílé orlice[2] 1931
PortugalskoPortugalsko Portugalsko[3] komtur Řádu avizských rytířů 1919, 15. února
vekokříž Řádu avizských rytířů 1925, 5. října
komandér Řádu svatého Jakuba od meče 1919, 28. února
komandér Řádu Kristova 1919, 28. června
ŠpanělskoŠpanělsko Španělsko velkokříž s řetězem Imperiálního řádu Rudých šípů[4] 1939

Odkazy

Externí odkazy

Reference

  1. ENTIDADES NACIONAIS AGRACIADAS COM ORDENS ESTRANGEIRAS - Página Oficial das Ordens Honoríficas Portuguesas. www.ordens.presidencia.pt [online]. [cit. 2019-06-30]. Dostupné online. 
  2. Kawalerowie i statuty orderu orła białego. Varšava: [s.n.], 2008. 362 s. ISBN 978-83-7022-178-2. 
  3. ENTIDADES NACIONAIS AGRACIADAS COM ORDENS PORTUGUESAS - Página Oficial das Ordens Honoríficas Portuguesas. www.ordens.presidencia.pt [online]. [cit. 2019-06-30]. Dostupné online. 
  4. Jefatura del estado. Boletin official del Estado. 1939, čís. 139, s. 2719. Dostupné online. 

Zdroj