Židovský hřbitov ve Slaném

Židovský hřbitov ve Slaném
Lokalita
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj středočeský
Okres Kladno
Obec Slaný
Zeměpisné souřadnice 50°14′7,62″ s. š., 14°5′37,77″ v. d.
Specifikace
Výstavba 1881
Užívání udržováno, nepohřbívá se
Odkazy
Kód památky 103977 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Židovský hřbitov ve Slaném je kulturní památka České republiky, která se nalézá v severovýchodní části města Slaný v sousedství hlavního městského hřbitova. Rozloha hřbitova je 3 188 m².[1] V roce 2010 byl prohlášen kulturní památkou České republiky číslo 103977 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD).

Historie hřbitova

Slánští Židé, kteří se mohli ve městě usazovat až po roce 1848, byli pohřbíváni na hřbitovech v Blevicích a ve Zlonicích. Dne 27. července 1881 Židovská náboženská obec zakoupila za 1 600 zlatých od manželů Mrzílkových pozemky parcelní číslo 1119, 1120 a 1121 v sousedství městského hřbitova, aby zde zřídila hřbitov přímo ve Slaném. Podmínkou bylo, že hřbitov musí být obehnán omítnutou zdí s korunou z pískovcových desek a stavba musí být dokončena do konce srpna 1881.[2] První zde pohřbenou osobou byla Berta Bondyová, která zemřela 23. srpna 1881.[3]

V letech 1931-1932 došlo k významné přestavbě hřbitova. Byla postavena funkcionalistická obřadní síň, kterou provedl stavitel Vilibald Hieke. V interiéru obřadní síně byla během rekonstrukce upevněna pamětní deska připomínající památku rodiny Taussigovy, která finančně přispěla na její výstavbu. Pamětní tabule obsahuje tento text: „V upomínku manželům Antonínu a Evě Taussigovým ze Slaného. Izraelitská obec náboženská Slaný. 20. září 1931.“[4] Nyní se nachází v soukromé části pozemku.

Funkcionalistický styl je pro budovy tohoto typu na území Čech a Moravy neobvyklý, patří sem jen přestavba synagogy v Praze na Smíchově z roku 1931 od architekta Leopolda Ehrmanna, synagoga ve Velvarech ze stejného roku podle projektu Františka Alberta Libry a Synagoga Agudas achim v Brně od architekta Otto Eislera z let 1935-1936. Po stranách obřadní síně se nacházejí další dva přízemní objekty, které sloužily správě hřbitova a přípravě pohřbů.

Ve dnech 22.–26. února 1942 bylo ze Slánska nacisty odvlečeno 1 632 osob, z nichž většina zahynula v koncentračních táborech. Po skončení 2. světové války se do Slaného vrátilo pouze 11 Židů.[5] Židovská náboženská obec nebyla ve Slaném obnovena a poslední pohřeb zde proběhl v roce 1949, kdy zemřel Hugo Kellner, mlynář z Klobuk. Jeho náhrobek je současně symbolickým náhrobkem jeho manželky a synů, kteří byli zavražděni nacisty. Další pohřeb se zde odehrál až v roce 2004.

Poté hřbitov po desetiletí chátral. Byl majetkem Židovské náboženské obce v Praze. Ta se rozhodla v roce 1982 odprodat část pozemku hřbitova, kde se nacházela obřadní síň a sad.

V roce 1998 byla Okresním úřadem v Kladně zahájena snaha o to, aby byl hřbitov zapsán mezi kulturní památky České republiky. Proti této snaze se ale postavili soukromí vlastníci části areálu. Podruhé požádaly o zapsání hřbitova mezi kulturní památky Židovská náboženská obec v Praze a Federace židovských obcí v České republice v roce 2008. Na základě této žádosti byl hřbitov dne 10. května 2010 prohlášen kulturní památkou.[6] Hřbitov je veřejnosti přístupný po předchozí domluvě.

Odkazy

Reference

  1. ↑ HEŘMAN, Jan. Židovské hřbitovy v Čechách a na Moravě. Praha: Rada židovských náboženských obcí v ČSR, 1980. 32 + 71 stran obrazové přílohy s. S. 25. 
  2. ↑ ROZKOŠNÁ, Blanka. Židovské obce na Kladensku a Slánsku. Kladno: Okresní muzeum Kladno, 2000. 133 s. ISBN 80-238-6130-1. S. 43. 
  3. ↑ VÍŠEK, Zdeněk. Židovský hřbitov ve Slaném v proměnách času. In: DVOŘÁKOVÁ, Zora. Slánský obzor. Slaný: Vlastivědné muzeum Slaný, 2014. ISBN 978-80-904657-7-0. S. 36.
  4. ↑ PEŠATA, Jáchym, Zdeněk Víšek, Irena Veverková. Historie slánských židů. Masarykův lid: čtvrtletník nezávislého diskusního Klubu Milady Horákové. Klub dr. Milady Horákové, 01. 05. 2020, roč. XXVI, čís. 1–2, s. 12–16. Poznámka: Předválečné Československo umožňovalo svým občanům svobodné určení vlastní národnostní identity. Při posledním sčítání obyvatel před druhou světovou válkou (v roce 1930) ve Slaném žilo 9 739 obyvatel. Z tohoto počtu občanů Slaného se 9 564 hlásilo k československé národnosti, 103 k německé a 8 k jiné. Takzvaných cizozemců ve Slaném žilo 64. K římským katolíkům se hlásilo 5 206, k Církvi československé husitské 1 771, k evangelíkům 341 a k israelskému vyznání 85 lidí. V textu se po editaci spolupracujících historiků používá slovo židé s malým písmenem, jelikož se většina občanů židovského náboženství hlásí k československé nebo německé národnosti. Dostupné online. 
  5. ↑ Víšek, str. 40
  6. ↑ PŘIBYL, Václav. Slánský židovský hřbitov kulturní památkou [online]. Městský úřad Slaný - odbor kultury, 2010-07-08 [cit. 2018-04-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-04-17. 

Literatura

  • BERÁNKOVÁ, Olga. Utrpení Židů ve Slaném. Slánský obzor. 1945. 
  • FANTA, Richard. Dějiny Židů v Slaném a okolí. In: GOLD, Hugo. Brno ; Praha: Židovské nakladatelství, 1934. (česky a německy)
  • HEŘMAN, Jan. Židovské hřbitovy v Čechách a na Moravě. Praha: Rada židovských náboženských obcí v ČSR, 1980. 32 + 71 stran obrazové přílohy s. S. 25. 
  • ROZKOŠNÁ, Blanka. Židovské obce na Kladensku a Slánsku. Kladno: Okresní muzeum Kladno, 2000. 133 s. ISBN 80-238-6130-1. 
  • VÍŠEK, Zdeněk. Židovský hřbitov ve Slaném v proměnách času. In: DVOŘÁKOVÁ, Zora. Slánský obzor. Slaný: Vlastivědné muzeum Slaný, 2014. ISBN 978-80-904657-7-0. S. 33–51.

Související články

Externí odkazy


Zdroj