Žebletín

Žebletín
Letecký snímek vesnice z 50. let 20. století
Letecký snímek vesnice z 50. let 20. století
Lokalita
Charakter zaniklá vesnice
Obec Vojenský újezd Hradiště
Okres Karlovy Vary
Kraj Karlovarský kraj
Historická země Čechy
Stát ČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Katastrální území Žďár u Hradiště
Žebletín
Žebletín
Další údaje
Zaniklé obce.cz 109
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Žebletín (německy Sebeltitz) je zaniklá vesnice ve vojenském újezdu Hradištěokrese Karlovy Vary. Ležela v Doupovských horách asi 2,5 kilometru západně od Kadaňského Rohozce v nadmořské výšce okolo 410 metrů.[1]

Název

Název vesnice je odvozen z osobního jména Zeblata, které vzniklo jazykovým vývojem ze slova žába. Je však také možné, že vzniklo ze slova Zablatici, tj. lidé, kteří žijí za močálem. V historických pramenech se objevuje ve tvarech: Schebletici (1196), vsi Žebletína… (1544), Sebedic (1623), Sebelticz (1654), Sebletitz (1784), Sebltitz (1785), Sebeltitz nebo Sebltitz (1847) a Žebletín nebo Sebeltitz (1848).[2]

Historie

První písemná zmínka o Žebletínu pochází z roku 1196, kdy Milhost z Mašťova vesnici daroval neúspěšně založenému mašťovskému klášteru cisterciáků. V roce 1544 Žebletín patřil ke žďárskému panství. Roku 1561 o vesnici vedl spor Albrecht Šlik s Annou ze Žďáru, protože Albrecht Žebletín zastavil společně s dalšími vesnicemi Mikešovi z Hrobčic, ale Anna ze Žďáru proti tomu namítala, že vesnice patří odedávna k jejímu panství. Výsledek sporu je nejasný, ale Žebletín zůstal u žďárského panství až do roku 1850.[3]

Po třicetileté válce ve vsi podle berní ruly žilo sedm sedláků a dva chalupníci. Obdělávali neúrodná pole, na kterých pěstovali žito, ale hlavním zdrojem jejich obživy byl chov dobytka. V roce 1785 ve vesnici stálo dvacet domů a během dalšího století přibyl pouze mlýnpilou zvaný Fussmühle, který stával asi 600 metrů jihozápadně od Žebletína na břehu Liboce.[3]

V roce 1914 byla většina služeb dostupná ve Žďáru. V samotném Žebletíně býval jen hostinec, trafika a pracoval v něm švec. Pila u mlýna zanikla, ale nahradila ji pekárna.[3] Jižně od bývalé vsi vyvěrá pramen uhličité kyselky. Stávala u něj restaurace, jejíž majitel vodu zachycoval, ale neúspěšný podnik roku 1908 koupil Heinrich Mattoni. U pramene postavil jímací budovu a domek správce. Podle údajů z roku 1935 měla voda podobné vlastnosti jako krondorfská kyselka nebo klášterecká Evženie, ale nehodila se pro dopravu na větší vzdálenosti.[4]

Po druhé světové válce došlo k vysídlení Němců z Československa a vesnici se nepodařilo zcela dosídlit. V roce 1947 v ní žilo jen 37 obyvatel. Na počátku padesátých let dvacátého století byl Žebletín zařazen do druhé etapy rušení sídel při zřizování vojenského újezdu Hradiště, a vesnice k 31. srpnu 1953 zanikla.[3]

Přírodní poměry

Žebletín stával v katastrálním území Žďár u Hradiště asi 6,5 kilometru severozápadně od Mašťova. Oblast se nachází ve východní části Doupovských hor, konkrétně v jejich okrsku Rohozecká vrchovina, v nadmořské výšce asi 410 metrů. Okolo vsi protékal Žďárský potok, který se jihovýchodně od ní vlévá do Liboce.[5] Půdní pokryv v širším okolí tvoří kambizem eutrofní vyvinutá na svahovinách čedičů.[6] V rámci Quittovy klasifikace podnebí Žebletín stojí v mírně teplé oblasti MT4,[5] pro kterou jsou typické průměrné teploty −2 až −3 °C v lednu a 16–17 °C v červenci. Roční úhrn srážek dosahuje 500–750 milimetrů, sníh zde leží 60–80 dní v roce. Mrazových dnů bývá 110–130, zatímco letních dnů jen 20–30.[7]

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 106 obyvatel (z toho 57 mužů) německé národnosti a římskokatolického vyznání.[8] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 85 obyvatel se stejnou národností a náboženskou strukturou.[9]

Vývoj počtu obyvatel a domů[10]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950
Obyvatelé 84 101 102 85 93 106 85 38
Domy 17 23 23 23 21 21 21 21

Obecní správa

Po zrušení patrimoniální správy se Žebletín stal roku 1850 obcí, ale při sčítání lidu v roce 1869 byl osadou Žďáru. Roku 1874 se stal znovu obcí, ke které patřily osady Maleš a Hluboká.[3]

Odkazy

Reference

  1. Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2016-03-27]. Dostupné online. 
  2. PROFOUS, Antonín; SVOBODA, Jan. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek IV. S–Ž. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1957. 868 s. S. 819. 
  3. a b c d e BINTEROVÁ, Zdena. Zaniklé obce Doupovska. Svazek V bývalém okrese Kadaň. Chomutov: Okresní muzeum v Chomutově, 1998. 94 s. ISBN 80-239-4566-1. Kapitola Žebletín, s. 44. Dále jen Binterová (1998). 
  4. Binterová (1998), s. 53.
  5. a b Přírodní poměry. Geomorfologie, klimatické oblasti [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2020-12-18]. Dostupné online. 
  6. CENIA. Katastrální mapy a půdní mapa ČR [online]. Praha: Národní geoportál INSPIRE [cit. 2020-12-18]. Dostupné online. 
  7. VONDRÁKOVÁ, Alena; VÁVRA, Aleš; VOŽENÍLEK, Vít. Climatic regions of the Czech Republic. Quitt's classification during years 1961–2000. S. 427. Journal of Maps [PDF online]. Katedra geoinformatiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého, 2013-05-13 [cit. 2020-07-22]. Čís. 3, s. 427. Dostupné online. DOI 10.1080/17445647.2013.800827. (anglicky) 
  8. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 237. 
  9. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 130. 
  10. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2016-12-30]. Kapitola Karlovy Vary. Dostupné online. 

Literatura

  • BINTEROVÁ, Zdena. Zaniklé obce Doupovska od A do Ž. Chomutov: Oblastní muzeum Chomutov, 2005. 96 s. ISBN 80-239-6124-1. Kapitola Žebletín – Sebeltitz, s. 91. 

Externí odkazy

Zdroj