Žarošice

Žarošice
Kostel sv. Anny
Kostel sv. Anny
Znak obce ŽarošiceVlajka obce Žarošice
znakvlajka
Lokalita
Status obec
Pověřená obec Ždánice
Obec s rozšířenou působností Kyjov
(správní obvod)
Okres Hodonín
Kraj Jihomoravský
Historická země Morava
Stát ČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice 49°2′26″ s. š., 16°58′2″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel 1 111 (2023)[1]
Rozloha 14,67 km²[2]
Katastrální území Žarošice
Nadmořská výška 212 m n. m.
PSČ 696 34
Počet domů 429 (2021)[3]
Počet částí obce 3
Počet k. ú. 1
Počet ZSJ 3
Kontakt
Adresa obecního úřadu Žarošice 14
696 34 Žarošice
starosta@zarosice.cz
Starosta Jiří Kacer
Oficiální web: www.zarosice.cz
Žarošice
Žarošice
Další údaje
Kód obce 586790
Geodata (OSM) OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Žarošice (německy Scharoschitz) jsou obec a poutní místo v okrese Hodonín v Jihomoravském kraji, v oblasti Ždánického lesa 12 km západně od Kyjova. Obcí protéká Zdravovodský potok. Žije zde přibližně 1 100[1] obyvatel. Je členem sdružení Mikroregion Ždánicko a Sdružení obcí Severovýchod. Jedná se o vinařskou obec ležící na Slovácku ve vinařské oblasti Morava, podoblasti Slovácké (Maliny, Syslůvky, Staré hory, Nové hory). Sousedními obcemi sídla jsou Archlebov, Dambořice, Heršpice, Mouřínov, Ždánice a Uhřice.

Název

V písemných dokladech ze 14. a 15. století má jméno podobu Žarušice. Jeho základem bylo zřejmě osobní jméno Žaruš totožné s obecným žaruš - "pryskyřník" nebo méně pravděpodobně jméno Žaruch (odvozené od obecného žár). Výchozí podoba jména byla Žarušici, bylo to pojmenování obyvatel vsi a znamenalo "Žarušovi (Žaruchovi) lidé". Změna samohlásky ve druhé slabice (poprvé doložena začátkem 16. století) je vliv jiných místních jmen zakončených na -ice, které měly ve druhé slabice o (Dambořice, Šitbořice, Bošovice apod.).[4]

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1322 (Saruschicz). V roce 1862 byly Žarošice povýšeny na městys. V roce 1952 byla založena budova nové školy. V roce 1962 bylo založeno muzeum obce.

Pamětihodnosti

  • Kostel sv. Anny byl postaven v roce 1801 na místě staršího kostela, který roku 1797 vyhořel. V sousední obci Silničná bylo od počátku 14. století významné poutní místo.[5][6] Roku 1785 byla ze Silničné do žarošského kostela přenesena socha Staré Matky Boží a poutníci začali přicházet sem. Socha vysoká 142 cm pochází z roku 1325 a je vyřezána z jednoho kusu dřeva. Při své návštěvě Svatého Kopečku u Olomouce 21. května 1995 sochu korunoval papež Jan Pavel II. V roce 1967 bylo u kostela vybudováno prostranství pro místní poutě. Události z dějin poutního místa jsou vyobrazeny ve výklencích obvodové zdi. Před kostelem jsou barokní sochy sv. Josefa, Pavla, Rocha a sousoší sv. Anny a Jana Nepomuckého. Novodobá je socha sv. Petra. Za kostelem na prostranství se nachází 14 kapliček s mozaikami křižové cesty od Antonína Kloudy z Prahy.[7][8]
  • Muzeum obce z roku 1960 s komunitním centrem.[9] V muzeu kromě stálé expozice, kterou tvoří např. výrobky a nástroje řemeslníků nebo archeologické nálezy, můžete v průběhu roku navštívit četné výstavy výtvarníků, nejenom těch, kteří mají kořeny v Žarošicích.
  • Pískovcový kříž u kostela (1844)
  • Vrchnostenský úřední dům, č. 76 (1699) – nejstarší budova v Žarošicích, po bitvě u Slavkova zde přenocoval císař František I. Rakouský

Galerie

  • Sousoší sv. Anny a Panny Marie
    Sousoší sv. Anny a Panny Marie
  • Fara
    Fara
  • Poutní areál
    Poutní areál
  • Zastavení křížové cesty
    Zastavení křížové cesty

Osobnosti

  • Karel Bělohoubek (1942–2016), hudební skladatel, dirigent Ústřední hudby Armády České republiky
  • Zdeněk Blažek (1905–1988), hudební skladatel a teoretik, ředitel brněnské konzervatoře, čestný občan obce Žarošice
  • Václav Broukal (1894–1972), kronikář, sběratel, čestný občan obce Žarošice
  • Josef Frydrych (1880–1966), správce statku Augusta Hemerky – šlechtice za Stanmíru ve Slaném u Kladna, statků Jana II. z Lichtenštejna[10] a velkostatkář
  • P. František Hanzl (1887–1961), farář, konsistorní rada, budovatel obce, čestný občan obce Žarošice
  • P. Marian Rudolf Kosík, O.Praem. (* 1951), farář, iniciátor korunovace Staré Matky Boží Žarošské papežem Janem Pavlem II. v roce 1995, autor publikace Papežská korunovace Staré Matky Boží Žarošské Divotvůrkyně Moravy (1999), čestný občan obce Žarošice
  • Rudolf Malík (1875–1969), český politik a poslanec, poslední žijící člen někdejší rakouské říšské rady.[11]
  • Theodor Martinů (1844–1907), rektor školy, varhaník, zakladatel pěvecko-čtenářského spolku Lumír
  • PhDr. Josef Maria Miroš Handlíř-Mouřínovský (1893–1959), farář, publicista
  • Josef Skulínek (1873–1948), nadučitel, varhaník, první kronikář Žarošic, čestný občan obce Žarošice
  • Jaroslav Vlach (1913–1995), publicista, archivář
  • Jiří Vlach (* 1946), sochař, medailér a pedagog
  • Tomáš Ždánský (1915–1998), arcikněz, děkan, publicista, čestný občan obce Žarošice
  • Akad. malíř Josef Konečný (1909–1989), autor opony Vlast v Žarošicích a mnoha obrazů s motivy rodné obce[12]
  • Josef Pohanka ( kněz v letech 2001-2022)

Části obce

Doprava

Vesnice leží na silnici první třídy I/54, začíná a končí zde silnice druhé třídy II/419. Obsluhují jí autobusové spoje linek 106, 655, 660 ty jsou zaintegrovány v IDS JMK.[13]

Těžba ropy

Žarošice jsou spolu s Uhřicemi a Dambořicemi jednou z lokalit v okrese Hodonín, kde po roce 2016 pokračovala těžba ropy.[14] Společnost Moravské naftové doly počátkem roku 2017 zahájila u Žarošic průzkumný vrt za použití nové mobilní ropné vrtné soustavy MD-150.[15]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. ↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 808.
  5. ↑ ŠMÝD, Zdeněk. Obrovský kříž připomíná původ žarošické pouti. Hodonínský deník.cz [online]. 2010-09-08 [cit. 2015-10-03]. Dostupné online. 
  6. ↑ PŮLKRÁBEK, Rudolf. Archeologové zkoumají na Silničné zaniklý chrám. Hodonínský deník.cz [online]. 2008-08-25 [cit. 2015-10-03]. Dostupné online. 
  7. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 1958-05-03]. Identifikátor záznamu 136424 : kostel sv. Anny. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  8. ↑ Římskokatolická farnost Žarošice: Historie poutních Žarošic. Archivováno 20. 2. 2015 na Wayback Machine.
  9. ↑ ŠMÝD, Zdeněk. Žarošice ukazují svou "Venuši". Hodonínský deník.cz [online]. 2012-07-17 [cit. 2015-10-03]. Dostupné online. 
  10. ↑ CHYTIL, Alois. Chytilův úplný adresář republiky československé. Sv. 1, Morava a Slezsko.. Praha: Alois Chytil, 1924. S. 1148. 
  11. ↑ STAŠA, Jan. Poslední říšský poslanec. Malovaný kraj. 1970, roč. 6, čís. 1, s. 4. 
  12. ↑ ŠMÝD, Zdeněk. Žarošice pojmenují sál po malíři Konečném. Hodonínský deník.cz [online]. 2012-12-25 [cit. 2015-10-03]. Dostupné online. 
  13. ↑ Plan-site-jihovychod. IDSJMK [online]. [cit. 2023-09-23]. Dostupné online. 
  14. ↑ ČTK. Těžba ropy na Kroměřížsku po půlstoletí končí, ložiska jsou vyčerpána. iDNES.cz [online]. 2016-12-13 [cit. 2017-10-10]. Dostupné online. 
  15. ↑ MND loni v ČR vytěžila meziročně méně ropy a plynu [online]. FINANCE.cz, 2017-04-04 [cit. 2017-10-10]. Dostupné online. 

Literatura

  • BĚLIČ, Jaromír. Ve službách lidu. 1946.
  • COLLEDANI, Věra. Zlatá sobota v Žarošicích. Kyjov: Regionální pracoviště pro tradiční lidovou kulturu, 2021. 64 s. ISBN 978-80-87375-19-8.
  • FROLEC, Václav. Žarošice. Brno 1986.
  • HANDLÍŘ-MOUŘÍNOVSKÝ, Josef, Maria, Miroš. Prastaré, památné poutní místo mariánské v Žarošicích. 1925.
  • HROUDNÝ, Jaroslav. Před věky zvolená...: Svaté poutní obrázky ze Žarošic. Žarošice 2018. ISBN 978-80-270-3740-7.
  • KÁŇA, Jan, Evangelista. Poutní místo Staré Matky Boží v Žarošicích. 1. vyd. Brno: Papežská knihtiskárna benediktinů rajhradských, 1904, 2. vyd. 1910.
  • KOLEK, Antonín. Historie kostela Staré Matky Boží a rezidence na nynější Silničné. Obec Žarošice 2005.
  • KOLEK, Antonín. Pouti k Staré Matce Boží v Žarošicích. Žarošice 1940.
  • KOLEK, Antonín. Radostná cesta k Staré Matce Boží Žarošské. Brno 1942, reedice: Brno 2013.
  • KOLEK, Antonín. Žarošská pouť. (nedatováno)
  • KOSÍK, Marian, Rudolf. Poutě k Staré Matce Boží Žarošské, Divotvůrkyni Moravy. Brno: Petr Sypták, 2018.
  • KOSÍK, Rudolf. Papežská korunovace Staré Matky Boží Žarošské Divotvůrkyně Moravy. Brno 1999.
  • NIKLAS, Osvald. Spisek podaný kajícím poutníkům svato-žarošickým. Brno: V. Burtgart, 1875.
  • SYPTÁK, Petr. Mariánské poutě v Žarošicích. Brno 2005.
  • VLACH, Jaroslav. Ochotnické divadlo, hudba a zpěv v Žarošicích 1747-1970. Brno 1977.
  • VLACH, Jaroslav - TOMEK, Josef. Od školy feudální ke škole socialistické. Žarošice 1982.
  • VRBAS, Jakub. Z dějin Žarošic. Žarošice 1940.
  • VRBAS, Jakub. Ždánsko. Ždánice 1930, reedice 2002.
  • ŽDÁNSKÝ, Tomáš. Historie a tradice starobylého mariánského poutního místa Staré Matky Boží Žarošické. Žarošice 1994, reed. 1998.
  • ŽDÁNSKÝ, Tomáš. Starobylé mariánské poutní místo Žarošice. (nedatováno)
  • Zmizelé a mizející staré Žarošice v kresbách, malbách a fotografiích. Historicko-vlastivědný kroužek Žarošice 2008.
  • 50. výročí otevření Základní školy v Žarošicích. Žarošice 2002.

Periodika

  • Náš domov, věstník farnosti žarošické (1946–1949)
  • Dopisy Od Hradské cesty (1949–1953)
  • Od Hradské cesty (1956–1995)
  • Organizační zprávy (1957–1976)
  • Zpravodaj (1978–1982)
  • Věstník Historicko-vlastivědného kroužku v Žarošicích (1990–2015)
  • Věstník Historicko-vlastivědného spolku Žarošice (2016–dosud)
  • Hlas od Panny Marie, farní občasník (1993–dosud)
  • Památníkový zpravodaj, občasník Žaruchu (2003–?)

Související články

Externí odkazy

Zdroj