Žahadlovití

Jak číst taxoboxŠtíhlopasí
alternativní popis obrázku chybí
Rhynchium brunneum z čeledi sršňovitých
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen členovci (Arthropoda)
Podkmen šestinozí (Hexapoda)
Třída hmyz (Insecta)
Podtřída křídlatí (Pterygota)
Řád blanokřídlí (Hymenoptera)
Podřád štíhlopasí (Apocrita)
Nadčeledi
  • chalcidky (Chalcidoidea)
  • plamčice (Ceraphronoidea)
  • lumci (Ichneumonoidea)
  • srpušky (Evanioidea)
  • včely (Apoidea)
  • vejřitky (Proctotrupoidea)
  • vosy (Vespoidea)
  • zlatěnky (Chrysidoidea)
  • žlabatky (Cynipoidea)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Štíhlopasí (Apocrita) [1][2] jsou jeden ze dvou podřádů blanokřídlých. Oproti druhému podřádu, širopasým mají zadeček spojen s hrudí úzkou stopkou a méně žilnatiny na křídlech.[3] Štíhlopasí zahrnují většinu druhů řádu blanokřídlých.[3]

Samice má kladélko (Terebrantes), které buď volně ční, nebo je zatažitelné, nebo se přeměňuje v žihadlo (Aculeata) sloužící k obraně a k omráčení kořisti. Larvy jsou beznohé.[4]

U četných skupin je vyhraněna v různém stupni dokonalosti péče o potomstvo. Některé druhy vytvářejí státy. Další druhy jsou například parazity jiného hmyzu. V Evropě žijí druhy řazené do 18 nadčeledí; systém je zatím nejednotný.[4]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Apocrita (štíhlopasí) [online]. BioLib [cit. 2015-08-20]. Dostupné online. 
  2. ↑ MACEK, Jan, a kol. Blanokřídlí České republiky I. Žahadloví. Praha: Academia, 2017. 
  3. ↑ a b PECHLÁT, Jakub. Blanokřídlí [online]. 2005 [cit. 2015-08-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-24. 
  4. ↑ a b ZÁHRADNÍK, Jiří. Blanokřídlí. Praha: ARTIA, 1987. 

Literatura

  • ZAHRADNÍK, Jiří. Blanokřídlí. Ilustrace František Severa. Praha: Artia, 1987. 182 s. (Barevný průvodce / Artia). Frontispis. 
  • MACEK, Jan, et al. Blanokřídlí České republiky. I., Žahadloví. Praha: Academia, 2010. 520 s. (Atlas). ISBN 978-80-200-1890-8. Obsahuje bibliografii a rejstříky. 

Externí odkazy

Zdroj