Šašemane

Šašemane ሻሸመኔ
Poloha
Souřadnice	7°12′1″ s. š., 38°36′20″ v. d.
Nadmořská výška	2 008 m n. m.
Stát	Etiopie Etiopie
svazový stát	Oromie
Šašemane
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	10,74[1] km²
Počet obyvatel	208 368[1] (2022)
Správa
Oficiální web	shashemenemunicipality.org
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Šašemane^[2][3] (oromsky Shaashamannee, amharsky ሻሸመኔ) je město v Etiopii. Nachází se v centrální části země, zhruba 200 km jižně od hlavního města Addis Abeby. Je známě především díky rastafariánské komunitě, která zde sídlí.

Šašemane bylo založeno v roce 1903. Díky své strategické poloze na křižovatce obchodních cest se rychle rozvíjelo a v roce 1936 získalo samostatnou městskou správu. V roce 2014 bylo město povýšeno na regionální metropoli a sloučeno s obcí Bishan Guracha, čímž vznikly čtyři sub-města a 12 městských čtvrtí.^[4]

Počet obyvatel Šašemane je rostoucí. Zatímco podle sčítání lidu provedeného v roce 2007 mělo město 100 454 obyvatel, v roce 2022 byl jejich počet odhadován na více než dvojnásobek, a to 208 368. Pohlavní struktura populace je vyvážená, k roku 2022 byla odhadována na 104 354 žen a 104 014 mužů.^[1]

V roce 1948 císař Haile Selassie I. daroval 500 akrů (2 km²) půdy v Šašemane černošským obyvatelům Západu jako uznání za jejich podporu během italské invaze a okupace Etiopie. Program, označovaný jako pozemkový grant (anglicky The Land Grant) byl původně zaměřen zejména na Afroameričany, kteří čelili rasové diskriminaci ve Spojených státech, a měl posílit historické vazby mezi Etiopií a africkou diasporou. Pozemek byl darován Etiopské světové federaci (anglicky Ethiopian World Federation, EWF) založené v Harlemu v New Yorku roku 1937, která o půdu pro přesídlení v roce 1942 císaře požádala a organizovala iniciativy na podporu přesídlení.^[5] Prvními osadníky byli James Piper a jeho manželka Helen, kteří v roce 1955 dorazili do Etiopie jako správci pozemkového grantu.

Informace o tomto daru se rozšířily i na Jamajku, kde vzbudily značný zájem, zejména mezi členy rostoucího rastafariánského hnutí, které v Selassiem vidělo božskou postavu. I když pozemkový grant nebyl původně určen pro ně, na konci 60. let se jich zde několik desítek usadilo a postupně vytvořili základnu pro budoucí komunitu.^[6][7] V roce 1964 do Šašemane přesídlil Gladstone Robinson, delegát EWF, který byl také rastafariánem.^[8] Robinson byl klíčovou postavou v raných letech komunity a jeho přítomnost podpořila zájem dalších rastafariánů o přesídlení do Etiopie. V komunitě také provozoval školu, kde zdarma učil asi 100 dětí.^[5] V roce 1967 byl jmenován správcem pozemkového grantu, čímž nahradil Pipera a jeho manželku. Dalším významným osadníkem byl Papa Noel Dyer, jamajský rastafarián, který podnikl cestu do Etiopie z Anglie stopem. Dorazil v roce 1965 a stal se jedním z prvních rastafariánů, kteří si v Šašemane vybudovali trvalý domov.^[9][10] V září 1969 navštívili Šašemane jamajský premiér Hugh Shearer a vůdce opozice Michael Manley. Po jejich návštěvě zavítal do komunity také císař Haile Selassie, který upozornil osadníky na nevhodnost přenášení jamajské politiky do Etiopie.^[11]

V roce 1975 vojenská junta Derg svrhla císaře Haile Selassieho a většina půdy v zemi byla během pozemkové reformy zestátněna. Tyto reformy výrazně zasáhly rastafariánskou komunitu, která ztratila velkou část půdy.^[12] Přestože byl jejich status v Etiopii nejistý, mnozí zůstali a snažili se udržet svou přítomnost v Šašemane. Část půdy byla později komunitě navrácena, a to pětina původní rozlohy (40 ha).^[3] Navzdory odporu nové vlády v roce 1978 Šašemane navštívil Bob Marley, nejznámější představitel rastafariánského hnutí a propagátor myšlenek návratu do Afriky, který zde vystoupil se svou kapelou.^[13] Marley údajně vyjádřil přání být po smrti pohřben právě v Šašemane, což se však nakonec nestalo – po jeho úmrtí v roce 1981 byl pohřben na Jamajce.^[14]

V 90. letech, po skončení etiopské občanské války, došlo k nové imigrační vlně rastafariánů, především z Karibiku. Komunita v Šašemane tehdy dosáhla svého vrcholu, kdy zde žilo přibližně 2000 osob.^[15] Přes rostoucí počet obyvatel však osadníci nezískali etiopské občanství; zákon císaře Selassieho z roku 1955 udělil občanství Etiopie pouze členům Etiopské světové federace.^[5] Etiopské zákony neposkytují automatické občanství ani těm, kteří se na jejím území narodili. Rastafariáni se tak stali osobami bez státní příslušnosti a bez dokumentů. Teprve v roce 2017 etiopská vláda vydala osadníkům osobní doklady, které jim garantovaly status rezidenta, nikoliv však občanství.^[16][17]

Rastafariánská komunita v Šašemane měla podle odhadů z roku 2017 zhruba 800 členů,^[18] představuje tak cca 0,4% obyvatel města. Území komunity s rozlohou 40 ha^[3] představuje cca 3,7% z rozlohy města.

• Falašové

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Šašemane na Wikimedia Commons

Zdroj