Šalanky
Šalanky | |
---|---|
![]() | |
![]() znak | |
Poloha | |
Souřadnice | 48°13′40″ s. š., 22°53′2″ v. d. |
Nadmořská výška | 118 m n. m. |
Časové pásmo | UTC+02:00 (standardní čas) |
Stát | ![]() |
![]() ![]() Šalanky
| |
Správa | |
Vznik | 1300 |
PSČ | 90311 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Šalanky (ukrajinsky Шала́нки, maďarsky Salánk) je vesnice ve Vylocké vesnické komunitě v beherovském okrese Zakarpatské oblasti Ukrajiny. Přes Šalanky vede železniční trať (úzkokolejka) – Boržavská hospodářská dráha. V roce 2001 zde žilo 3110 obyvatel, z toho 89,61 % obyvatel maďarské národnosti.
Historie
V 17. a 18. století měly Šalanky statut městečka a používaly vlastní erb: na červeném pozadí — stříbrná vlčí čelist se třemi zuby (erb rodu sedmihradských knížat Bathory (Batory), spjatých s historií Šalanek). Historie obce je úzce spjata s Františkem II. Rákóczim, který zde v roce 1711 uspořádal svůj poslední sněm, někde na vrchu Helmek. František II. Rákóczi ve dnech 17. a 18. února 1711 uspořádal v paláci Šalanky poslední setkání se svými poradci. V roce 1717 byl palác vydrancován a zničen krymskými Tatary, kteří vtrhli do vesnice.
Do Trianonské smlouvy byla obec součástí Uherska, poté byla součástí Československa. Za první československé republiky zde byl obecní notariát, četnická stanice a poštovní úřad.[1] V důsledku první vídeňské arbitráže byly Šalanky v letech 1938 až 1945 součástí Maďarska.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Шаланки na ukrajinské Wikipedii.
- ↑ Seznam obcí a úřadů na Podkarpatské Rusi. Užhorod: [s.n.], 1922. Dostupné online. S. 19.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Šalanky na Wikimedia Commons