Řídicí jednotka motoru
Řídicí jednotka motoru (ECU), také označována jako řídicí modul motoru (ECM), je typ řídicí jednotky, která řídí sérii akčních členů spalovacího motoru a zajišťuje tak optimální výkon motoru. Řídicí jednotka motoru sleduje a vyhodnocuje data z celé řady senzorů v motorovém prostoru a interpretuje tato data pomocí vícerozměrných výkonnostních map (nazývaných vyhledávací tabulky).[1]
Hlavním komponentem řídicí jednotky motoru je elektronický čip (mikroprocesor). Ten obsahuje software (firmware) pomocí kterého v reálném čase zpracovává a vyhodnocuje množství signálů z motoru. Kromě toho obsahuje také paměť pro ukládání specifických dat, například chybových záznamů.[1]
Vstupní parametry řídicí jednotky motoru
Na řídicí jednotku motoru jsou napojeny následující senzory:
- snímač tlaku v sacím potrubí
- snímač množstvý vzduchu
- lambda sonda
- čidlo teploty nasávaného vzduchu
- čidlo teploty oleje
- čidlo teploty chladicí kapaliny
- snímač volnoběžných otáček
- snímač polohy škrtící klapky
- snímač polohy klikové hřídele
- snímač polohy vačkové hřídele
- snímač variabilního časování ventilů
- elektronické řízení ventilů
- snímač napětí akumulátoru
- snímač detonačního spalování
Další parametry, které jsou často mapovány řídicí jednotkou motoru (seznam není úplný):
- Otáčky motoru
- Časování zapalování
- Teplota chladicí kapaliny
- Poloha škrtící klapky
- Tlak paliva
- Poloha ventilu wastegate
- Poloha vačkového hřídele
Řízené systémy
Řídicí jednotka motoru pro konkrétní typ motoru poskytuje některé, nebo i všechny z vyjmenovaných funkcí (seznam není úplný):
- řízení zapalování (u zážehových motorů)
- řízení přípravy směsi tj. vstřikování paliva
- řízení specifických režimů motoru:
- start
- studený motor
- stabilizaci volnoběžných otáček
- antidetonační regulaci
- řízení rozvodového mechanismu
- regulaci vypínáním válců
- recirkulaci výfukových plynů
- samodiagnostiku systému tzv. OBD
- korekce řízení na nadmořskou výšku
- regeneraci aktivního uhlí pro odvětrání palivové nádrže
- regeneraci filtru pevných částic
Historie řídicí jednotky motoru
Historie řídicí jednotky motoru:[2]
- 1970-1979 - Řídicí jednotka motoru začala zpočátku ovládat jen několik funkcí, jako například solenoidy na karburátorech. Později začaly některé řídicí jednotky motoru regulovat směs na volnoběžných otáčkách.
- 1980-1989 - Řídicí jednotky motoru se v zážehových motorech postupně staly zodpovědné za řízení a regulaci paliva, tedy přípravu směsi, jakož i zapalování paliva.
- 1990-1999 - Součástí řídicích jednotek se stalo i zabezpečení vozidla, přičemž se pomalu začaly objevovat i u vznětových motorů.
- 2000-2009 - Řídicí jednotka převzala hlavní roli nad řízením škrticí klapky, ovládáním turbodmychadla a mnoha emisními systémy.
- 2010 až současnost - Řídicí jednotka získala úplnou kontrolu nad mnoha systémy automobilu. V případě moderních aut může mít řídicí jednotka motoru více než sto vstupů a výstupů.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Riadiaca jednotka motora na slovenské Wikipedii.
- ↑ a b Ridiaca jednotka motora – MTE [online]. Dostupné online.
- ↑ MILO, Martin. Řídící jednotka motoru: Jaká je její funkce? [online]. MILOMEDIA OÜ, 2023-02-13 [cit. 2023-02-14]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Řídicí jednotka motoru na Wikimedia Commons
- Engine Control System
- SECU-3 Jednotka zapalování a vstřikování paliva
