Český svaz cyklistiky (ČSC, anglicky: Czech cycling federation) je organizace zastřešující profesionální i amatérskou cyklistiku v České republice a je to nejvyšší cyklistická instance v ČR. Jedná se o samostatnou nepolitickou organizaci/spolek založený na principu dobrovolnosti a demokratických zásadách. Svým založením v listopadu 1883 se řadí mezi nejstarší svazy v Českých zemích a zároveň je osmým nejstarším svazem cyklistiky na světě. První závod pořádaný Českým svazem cyklistiky se uskutečnil již 15. srpna 1869.
Mezi hlavní činnosti Českého svazu cyklistiky patří pořádání závodů, zajišťování státní reprezentace, výchova a vzdělávání dětí, mládeže i široké veřejnosti, komunikace a spolupráce s národními i mezinárodními cyklistickými organizacemi a kluby, správa členů a prosazování zájmů cyklistiky ve veřejném prostoru.
ČSC je členem mezinárodní cyklistické unie (UCI) a Evropské cyklistické unie (UEC), členem Českého olympijského výboru (ČOV) a České unie sportu (ČUS) se všemi z toho plynoucími právy a povinnostmi.
Čeští cyklisté získali v průběhu 135 let své existence 8 olympijských medailí, 261 světových drahých kovů (80 zlatých, 77 stříbrných, 104 bronzových), 240 evropských (50 zlatých, 79 stříbrných, 111 bronzových) a řadu dalších trofejí.[zdroj?]
Důstojně se ČSC zapsal i na půdě pořadatelské. V ČR se pořádalo mistrovství světa na silnici, dráze, horských kol, v cyklokrosu, v kolové i krasojízdě a v minulosti se u nás jezdil také slavný amatérský závodu Míru.
Historie
Český svaz cyklistiky byl založen jako Česká ústřední jednota velocipedistů v listopadu 1883 a je tak nejstarší národní sportovní organizací v České republice[1][2] a zároveň osmým nejstarším svazem cyklistiky na světě. Zakladateli byly čtyři kluby: Český klub velocipedistů Smíchov, Klub velocipedistů Praha, Klub velocipedistů západních Čech v Rokycanech a Klub bicyklistů Bučicko-Vrdovských; prvním předsedou byl František Kohout.[2] První závod pořádaný na území České republiky se uskutečnil 15. srpna 1869 v Brně (dva roky po údajně vůbec prvních cyklistických závodech při Světové výstavě v Paříži v roce 1867).[2] Protože čeští cyklisté z národnostních důvodů odmítali založení jednotného rakousko-uherského svazu, nebyli v roce 1900 přijati mezi zakládající členy Mezinárodní cyklistické unie UCI. Právoplatného členství v této organizaci dosáhla až v té době již československá cyklistika dva roky po vzniku samostatného státu v roce 1920, přesně 6. srpna 1920 na kongresu UCI v Antverpách[3].
Síň slávy ČSC, první část (uvedení 2014-2016). Portréty vyvěšené na velodromu v Praze-Motolečestné uznání
Odkazy
Reference
↑CÍCHA, Jaroslav; PRCHAL, Jaroslav. Encyklopedie cyklistiky. Praha: Český svaz cyklistiky, leden 2014. 216 s. ISBN978-80-260-5626-3. Kapitola Struktura a poslání Českého svazu cyklistiky, s. 143.
↑ abcCÍCHA, Jaroslav; PRCHAL, Jaroslav. Encyklopedie cyklistiky. Praha: Český svaz cyklistiky, leden 2014. 216 s. ISBN978-80-260-5626-3. Kapitola 1 Z Brejškovy restaurace až do Stockholmu 1880-1918, s. 17, 20, 25-26.
↑CÍCHA, Jaroslav; PRCHAL, Jaroslav. Encyklopedie cyklistiky. Praha: Český svaz cyklistiky, leden 2014. 216 s. ISBN978-80-260-5626-3. S. 21, 44.
Literatura
CÍCHA, Jaroslav; PRCHAL, Jaroslav. Encyklopedie cyklistiky. Úvod Marian Štetina, prezident ČSC. Praha: Český svaz cyklistiky, 2014. 216 s. ISBN978-80-260-5626-3. S množstvím fotografií od historie po současnost, přehledem závodníků a dalších osobností, klubů a významných výsledků a obsáhlým přehledem literatury.
Tento článek byl automaticky přejat z Wikipedie. Na obrázcích nebyly provedeny žádné změny. Obrázky se zobrazují ve zmenšené velikosti (jako miniatury). Kliknutím na obrázek získáte další informace o autorovi a licenci. Byly změněny prvky designu, odstraněny některé odkazy specifické pro Wikipedii (např. odkazy na Editaci a nebo na neexistující hesla) a provedena optimalizace pro rychlé načítání.
Česko
