Červnatci

Jak číst taxoboxČervnatci
alternativní popis obrázku chybí
Zástupce rodu Cerianthus
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen žahavci (Cnidaria)
Třída korálnatci (Anthozoa)
Podtřída červnatci (Ceriantharia)
Perrier, 1893
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Červnatci (Ceriantharia) jsou skupina korálnatců, jejíž zástupci vzhledem připomínají pravé sasanky. Polypi červnatců si vytvářejí obytnou rourku, kterou zapouštějí hluboko do substrátu dna: umožňují jim to specializované žahavé buňky zvané ptychocysty a vylučovaný hlen. Žijí solitérně, láčku mají rozdělenou šesti přepážkami a na okrajích ústního disku jim vyrůstají dlouhá, tenká chapadla (okolo samotného přijímacího otvoru pak chapadla krátká). Vodu z láčky vypuzují otvorem na svém spodním konci. Tělo, podobně jako u pravých sasanek, nevyztužuje vnější kostra. Červnatci mohou být různě zbarvení, například červnatec sasankový (Cerianthus membranaceus) se vyznačuje modrými, černými či bílými rameny.[1][2]

Jde o protandrické hermafrodity, nejprve tedy produkují samčí a teprve později samičí pohlavní buňky.[1]

Za popisnou autoritu červnatců je pokládán Perrier (1893). Skupina se dělí do dvou nižších taxonů, Penicillaria a Spirularia.[3] Byli pokládáni za blízké příbuzné šestičetných korálnatců trnatců (Antipatharia), společný taxon se označoval jako Ceriantipatharia. Molekulární fylogenetika však tuto hypotézu zavrhla.[4] Červnatci představují svébytnou linii korálnatců, mj. díky atypické rychlosti molekulární evoluce, a mohou představovat sesterskou skupinu všech ostatních šestičetných (genetické analýzy ale podpořily i jiné hypotézy).[5][6] V literatuře reflektující tyto analýzy tak mohou červnatci vystupovat jako samostatná podtřída.[1][7]

Reference

  1. a b c BRUSCA, R. C.; MOORE, Wendy; GIRIBET, G. Invertebrates. 4. vyd. New York: Oxford University Press, 2023. ISBN 9780197554418. S. 192. (anglicky) 
  2. SEDLÁK, Edmund. Zoologie bezobratlých. Brno: Přírodovědecká fakulta MU, 2002. ISBN 80-210-2892-0. S. 34. 
  3. WoRMS - World Register of Marine Species - Ceriantharia. www.marinespecies.org [online]. [cit. 2025-07-09]. Dostupné online. 
  4. HUTCHINS, Michael; THONEY, Dennis A.; SCHLAGE, Neil. Lower Metazoans And Lesser Deuterostomes. 2. vyd. Farmington Hills, MI: Gale, 2003. (Grzimek's Animal Life Encyclopedia; sv. 1). ISBN 0787657778, ISBN 9780787657772. S. 103. (anglicky) 
  5. S, McFadden, Catherine; M, Quattrini, Andrea; R, Brugler, Mercer. Phylogenomics, Origin, and Diversification of Anthozoans (Phylum Cnidaria). Systematic Biology. 2021-06-16, roč. 70, čís. 4. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2024-08-31. ISSN 1063-5157. doi:10.1093/. (anglicky) 
  6. STAMPAR, Sérgio N.; MARONNA, Maximiliano M.; KITAHARA, Marcelo V. Fast-Evolving Mitochondrial DNA in Ceriantharia: A Reflection of Hexacorallia Paraphyly?. PLOS ONE. 27. 1. 2014, roč. 9, čís. 1, s. e86612. Dostupné online [cit. 2025-07-09]. ISSN 1932-6203. doi:10.1371/journal.pone.0086612. (anglicky) 
  7. GIRIBET, Gonzalo; EDGECOMBE, Gregory. The Invertebrate Tree of Life. Princeton, NJ Oxford: Princeton University Press, 2020. ISBN 978-0-691-19706-7, ISBN 0-691-19706-7. OCLC 1129197548 S. 57. (anglicky) 

Literatura

Externí odkazy

Zdroj