Čeladná

Čeladná
	náměstí s obecním úřadem
	znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Frýdlant nad Ostravicí
Obec s rozšířenou působností	Frýdlant nad Ostravicí; (správní obvod)
Okres	Frýdek-Místek
Kraj	Moravskoslezský
Historická země	Morava
Stát	Česko
Zeměpisné souřadnice	49°32′55″ s. š., 18°20′15″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	2 901 (2023)
Rozloha	59,06 km²
Katastrální území	Čeladná
Nadmořská výška	430 m n. m.
PSČ	739 12
Počet domů	918 (2021)
Počet částí obce	1
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	4
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Čeladná 260; 739 12 Čeladná ; celadna@iol.cz
Starosta	Pavol Lukša (DV 2016)
	Oficiální web: www.celadna.cz
	Čeladná
Další údaje
Kód obce	598071
Kód části obce	19119
Geodata (OSM)	OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
	Zdroje k infoboxu a českým sídlům.; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Čeladná (německy Tscheladna) se nachází v okrese Frýdek-Místek v Moravskoslezském kraji. Žije zde přibližně 2 900^[1] obyvatel.

V Čeladné se mezi lety 1952 - 2000 nacházela významná lokální porodnice, a proto se u mnohých osobností chybně uvádí, že pocházejí z Čeladné.^[zdroj?]

Název

Jméno vesnice je přídavné jméno od obecného čelaď, což byla varianta slova čeleď. Význam jména byl „místo patřící čeledi“.^[4]

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1600, kdy je vesnice zapsána v urbáři hukvaldského panství. Až do počátku 18. století žili v obci především zemědělci. V roce 1796 byl na Čeladné postaven dřevouhelný hamr a vysoká pec. Zde byla zpracovávána ruda z Čeladné a Kunčic, protože se na území těchto obcí těžila železná ruda. Pro její zpracování zde byly vhodné podmínky, a to hlavně dostatek dříví, ze kterého se vyrábělo dřevěné uhlí. Postupně přibývaly další průmyslové provozy, jako tkalcovna, přádelna vlny, nebo výroba sirek. Za druhé světové války se stala Čeladná zázemím partyzánů. Poté, co Němci vypálili Lidice, poskytla obec nový domov lidickým ženám a dětem. Toto období v Čeladné připomíná pomník partyzánského odboje a památník obětem fašismu.

Na úpatí Ondřejníka, naproti vrcholů Velké Stolové a Kněhyně, u samotné hranice mezi Čeladnou a Kunčicemi pod Ondřejníkem, byl v roce 1899 postaven jednopatrový hotel s prostým názvem Skalka. Současně s tímto hotelem byla postavena budova koupelny a mezi těmito budovami vznikla parková zahrada. Roku 1902 koupil usedlost i s hotelem MUDr. Jan May se ženou. Byl to právě Jan May, který se rozhodl, že na tomto místě zřídí lázně a sanatorium pro ostravské horníky.^[5]

Doprava

Čeladná leží na silnici II//483, v úseku spojující Frýdlant nad Ostravicí a Frenštát pod Radhoštěm. Na této silnici je v budoucnu plánováno postavit obchvat obce.^[6] V současnosti obyvatelům obce slouží 13 autobusových zastávek, zajíždí zde dvě linky společností 3ČSAD a ČSAD Vsetín, a jedna mezikrajská linka z Havířova do Luhačovic. Dobrá dostupnost obce je také zajištěna železniční stanicí, která leží na železniční trati 323 Ostrava-Valašské Meziříčí.

Celým územím obce je vedeno mnoho značených turistických tras, jež společně s cyklotrasami přispívají v obci k rozvoji turismu. Pod úpatím Skalky (964 m n. m.) se zde nalézá lyžařský vlek na Opálené, v provozu je zde také bobová dráha.^[7]

Za první autobusovou linku v českých zemích je považována doprava, kterou v roce 1907 provozoval soukromník z Frýdlantu nad Ostravicí do Horní Čeladné.^[8]

Významní rodáci

František Heřmanský (1806–1885), starosta Čeladné, poslanec zemského sněmu
Marie Bernátková (1857–1969), lesní dělnice a pokojská. V období 16. června 1968 až 4. května 1969 byla nejstarší ověřenou žijící osobou na světě.^[9]
Josef Šigut (1910–1990), kovář a podkovář
Ivo Valenta (* 1956), majitel společnosti Synot
Mons. Mgr. Martin David (* 1970), římskokatolický duchovní, biskup ostravsko-opavské diecéze
Vladimír Tomšík (* 1974), viceguvernér ČNB
Ondřej Kratěna (* 1977), lední hokejista
Pavel Kubina (* 1977), lední hokejista
Jakub Janda (* 1978), bývalý skokan na lyžích, poslanec za ODS
Petr Suchoň (* 1984), televizní moderátor
Václav Lebeda (* 1992), zpěvák známý pod pseudonymem Voxel

Turistický ruch

Čeladná zažívá od přelomu tisíciletí rozmach v oblasti turistického ruchu a výstavby nových bytů. V roce 2001 bylo v obci otevřeno golfové hřiště.

Pamětihodnosti

Památník Josefa Kaluse – Čeladná 24
Lázně Skalka (dnes Beskydské rehabilitační centrum)
Altán nad pramenem Cyrilky
kaple svatých Cyrila a Metoděje
Hrob Jána Ušiaka a jeho tří druhů
Krucifix u kostela sv. Jana Nepomuckého
Krucifix u restaurace Kněhyně
Pomník obětem fašismu se sochou partyzána v parku
Pomník popravených partyzánů stojí napravo silnice směr Frýdlant n/O.
NPR Kněhyně - Čertův mlýn
PR Klíny
PR Smrk
PR Studenčany
PR V Podolánkách
PP Kněhyňská jeskyně

Fotografie

čeladenské náměstí
pošta
rehabilitační centrum
železniční zastávka
kaple sv. Cyrila a Metoděje
Věková struktura obce z roku 2011

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 157.
↑ Historie - Obec Čeladná. Čeladná.cz [online]. [cit. 2022-09-27]. Dostupné online.
↑ Beskydskou obec trápí hustá doprava, občané žádají semafory i přechody. iDNES.cz [online]. 2019-08-22 [cit. 2022-09-27]. Dostupné online.
↑ Boboffka – Bobová dráha Čeladná [online]. [cit. 2022-09-27]. Dostupné online.
↑ HARÁK, Martin. Encyklopedie československých autobusů a trolejbusů. Vyd. 1. vyd. Praha: Corona sv. s. Dostupné online. ISBN 80-86116-25-5, ISBN 978-80-86116-25-9. OCLC 228591769
↑ NĚMEJC, Rostislav. 50 let od úmrtí nejstarší občanky Československa, paní Marie Bernátkové roz. Macurové (1857-1969) [online]. Veselá-Zašová: http://historie.zasova.info/, 2019-04-16 [cit. 2023-11-07]. Dostupné online.