Zrno (fotografie)

Filmové zrno je efekt, který vzniká na fotografickém filmu a liší se podle typu, kvality a způsobu zpracování materiálu. Zrnitost je způsobena fyzikálním procesem, během kterého světlocitlivé halogenidy stříbra spolu reagují v emulzi. Tím se objevuje struktura viditelná na vyvolané fotografií.

Filmové zrno je lépe pozorováno pří větší citlivosti nebo pří zvětšení obrazu.^[1]

V současné době existují způsoby minimalizace zrnitosti, ale také naopak efekt může být přidán pro estetické účely v postprodukci, nebo simulován pomocí zvýšení digitálního šumu.^[2]

Rozdíl mezi filmovým zrnem a digitálním šumem

Vzhledem k tomu, že v digitální fotografií nejsou používány fotografické materiály, nelze považovat digitální šum za zrno. Zásadní rozdíl se objevuje pří skenování a zvětšení obrazu. Jednotlivé prvky zrnitosti digitalizovaného fotografického filmu se skládají z několika pixelů, ačkoliv každý prvek digitálního šumu je reprezentován jedním pixelem. Počet částic zrnitosti záleží na rozlišení digitalizace a samotném materiálu.^[3][4]

Vznik zrnitosti

Relativně velké množství halogenidů stříbra se náhodně vyskytuje po celém objemu emulze fotografického materiálu, která se skládá z několika vrstev.

Kvůli osvitu se jednotlivé krystalky shlukují a vytvářejí charakteristický vzor na obrazu.^[5]

Viditelný efekt granulity je způsoben zrakovým vjemem. Všechny vrstvy emulze jsou vnímány najednou, nikoliv jako jednotné krystalky.^[6]

Charakteristiky zrnitosti

Podle zdrojů:^[1][5]

Rozměr zrna je různý kvůli náhodnému rozmístění halogenidů stříbra. Několik faktorů má vliv na vzor zrnitosti: vlastnosti fotografického materiálu a vnější podmínky pří zachycení obrazu.

Vlastnosti fotografického materiálu

• Citlivost – pří větší citlivosti materiálu se zvyšuje velikost jednotlivých částic.
• Náhodnost rozmístění halogenidů v emulzi.
• Velikost materiálu.
• Technologie výroby materiálu.

Vnější podmínky

• Míra expozice – větší hustota zrnitosti se projevuje ve tmavších částech obrazu.
• Způsob a čas vyvolávání – pomocí nich je možné redukovat zrnitost fotografie.
• Větší teplota – způsobuje zvětšení intenzity zrnitosti.

Měření zrnitosti

Podle zdrojů:^[7][8]

Metoda Jonesa a Deischa

Tato Metoda sloužila za základ pro ostatní. Hlavním principem je měření granularity poměrně vzdálenosti, od které struktura se vzdává nerozeznatelnou.

Granularita RMS

Granularita RMS (kvadratický průměr) je jedním ze způsobu numerického měření hustoty granularity – zřetelného vnímání zrnitosti. Pro tento účel je používán denzitometr s clonou 0,048 mm a digitálními výstupními zařízeními. Pomocí něj provádějí počet hustoty v několika bodech a pak výpočet standardní odchylky podle vzorce:

${\displaystyle \sigma D=\surd {\frac {\Sigma (D_{i}-{\bar {D}})^{2}}{n-1}}}$

Selwynova granularita

Tento způsob je používán pro kvantifikace struktury zrnitosti v prostoře. Mikrofotometr zaznamenává kolísání hustoty exponovaného filmového materiálu, což je definované vzorcem distribuce:

${\displaystyle P(D,dD)=\surd {\frac {a}{\pi G^{2}}}\times e^{(D-Do)^{2}a/(G^{2})}dD}$

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Zrno (fotografie) na Wikimedia Commons

Zdroj