Zemská porodnice u Apolináře

Zemská porodnice u svatého Apolináře
Zemská porodnice u Apolináře
Zemská porodnice u Apolináře
Účel stavby

Porodnice, gynekologicko-porodnická klinika

Základní informace
Sloh Novogotika
Architekt Josef Hlávka
Výstavba 1865–1875
Materiál Červené cihly
Stavebník České království
Současný majitel Hlavní město Praha
Poloha
Adresa Apolinářská, Karlov, Praha 2–Nové Město, ČeskoČesko Česko
Ulice Apolinářská
Souřadnice 50°4′15,67″ s. š., 14°25′36,66″ v. d.
Porodnice u Apolináře
Porodnice u Apolináře
Porodnice u Apolináře, Praha
Další informace
Rejstříkové číslo památky 40134/1-1244 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Web www.apolinar.cz
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zemská porodnice u svatého Apolináře (známá jako Porodnice U Apolináře) je zdravotnické zařízení a budova na pražském Novém Městě, v Apolinářské ulici. Slouží především jako porodnice, dále jako Gynekologicko-porodnická klinika 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.[1][2] Narodí se zde přibližně 4 600 dětí ročně.[3] Porodnice byla otevřena v roce 1875 a patří mezi nejdéle nepřetržitě fungující porodnice na světě.[4]

Základními cíli činnosti gynekologicko-porodnické kliniky jsou léčebně-preventivní péče, pedagogická a vědecko-výzkumná činnost. V budově sídlí Perinatologické centrum pro Prahu a Středočeský kraj I. typu, které se zaměřuje na nejzávažnější těhotenské a novorozenecké patologie.

Pro svoji mimořádnou architektonickou hodnotu a význam v dějinách lékařství je budova chráněnou kulturní památkou. Součástí objektu je také kaple svatého Kříže. Majitelem budovy je Hlavní město Praha.

Historie

Hlavní vstup do porodnice

Stavbě předcházelo rozhodnutí místodržícího Království českého, Leopolda Lva hraběte z Thun-Hohenštejna, z roku 1862 o výstavbě nového porodnického zařízení nedaleko místa, kde do té doby stávala starší veřejná porodnice z roku 1789. Ta fungovala ve starém barokním kanovnickém domě při kostele svatého Apolináře. Výstavba probíhala mezi roky 1865 až 1875. Autorem je český architekt a stavitel Josef Hlávka, který se ve svém návrhu řídil moderními lékařskými poznatky i plány významných soudobých evropských porodnic. V průběhu stavby Hlávka částečně ochrnul a stavbu do jejího zdárného konce řídil konzultačně ze svého zámku v Lužanech prostřednictvím stavitele Čeňka Gregora. Její originální název byl Královská česká zemská porodnice u svatého Apolináře. Jmenuje se podle blízkého kostela svatého Apolináře.

Provoz

Zemská porodnice byla uvedena do provozu v roce 1875. Informace o prvním narozeném dítěti byla zveřejněna 28. dubna v Národních listech: Nová porodnice již odevzdána jest svému účelu. Předevčírem večer přijala prvého novorozence, holčičku. Matka její jest Barbora Koutná z Rožmitálu.[3] V budově nemocnice se nacházel i nalezinec.[5] Od té doby slouží budova nepřetržitě svému účelu a v jejích prostorách působily v různých organizačních uspořádáních vedle české porodnické kliniky i klinika německá a babicí (řízená porodními bábami). V budově pracovali významní představitelé českého i německého lékařství, například Jan Streng, Antonín Jan Jungmann, Gottfried Ritter von Rittershain, Karel Pawlík, Václav Rubeška a Josef Jerie.

Dne 14. února 1945 byla při bombardování Prahy částečně zasažena i budova porodnice.

Od 90. let 20. století probíhá postupná přestavba interiérů celé kliniky, která při zachování historického vzhledu budovy přináší nové lékařské vybavení a zařízení.

V roce 2020 se objevil návrh na rozšíření porodnice od české architektky Evy Jiřičné. Datum výstavby ale není jasné.[6]

Popis stavby

Stavba je postavena v severoněmeckém novogotickém slohu z červených cihel a je tvořena šesti pavilony s jedenácti trakty a vnitřním atriem. Částí budovy je kaple sv. Kříže, umístěná nad vstupním vestibulem v prvním patře. Součástí objektu je také kaple svatého Kříže.

  • Zemská porodnice u Apolináře
  • Čelo exteriéru kaple svatého Kříže u Apolináře
    Čelo exteriéru kaple svatého Kříže u Apolináře
  • Vnitřní schodiště v hlavní budově
    Vnitřní schodiště v hlavní budově
  • Pohled na vnitřní křídlo budovy z vnitřního dvora (zahrady)
    Pohled na vnitřní křídlo budovy z vnitřního dvora (zahrady)

Oddělení kliniky

V přízemí jsou umístěna oddělení:

v prvním patře:

  • porodnická oddělení
  • porodní sály
  • oddělení neonatologie
  • lůžková oddělení

Odkazy

Reference

  1. ↑ Gynekologicko - porodnická klinika. www.vfn.cz [online]. Všeobecná fakultní nemocnice v Praze [cit. 2017-08-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-08-22. 
  2. ↑ www.apolinar.cz – Gynekologicko-porodni klinika [online]. [cit. 2023-07-11]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b HISTORIE. www.apolinar.cz [online]. [cit. 2023-07-11]. Dostupné online. 
  4. ↑ ZIMMEROVÁ, Wendy. Porodnice U Apolináře patří mezi nejdéle nepřetržitě fungující porodnice na světě. Otevřena byla v roce 1875. Pražská Drbna [online]. 2021-04-16 [cit. 2021-04-16]. Dostupné online. 
  5. ↑ HRUBEŠOVÁ, Eva; HRUBEŠ, Josef. Toulky pražskou minulostí. 1. vyd. Praha: Petrklíč, 2003. 150 s. ISBN 80-7229-089-4. S. 138–9. 
  6. ↑ BARTONÍČEK, Radek. Dostavba porodnice U Apolináře bude stát dvě miliardy korun, navrhla ji Eva Jiřičná. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2020-05-21 [cit. 2020-05-21]. Dostupné online. 

Literatura

  • PETRASOVÁ, Taťána. Zemská porodnice. In: PLATOVSKÁ, Marie, ed. et al. Slavné stavby Prahy 2. V českém jazyce 1. vyd. Praha: Foibos Books ve spolupráci s Foibos, Foibos Bohemia a Městskou částí Praha 2, 2011. ISBN 978-80-87073-35-3. S. 113–116.

Externí odkazy

Zdroj