Zdeněk Pilous

Zdeněk Pilous
Narození 5. února 1912
Příbram VI-Březové Hory
Úmrtí 30. prosince 2000 (ve věku 88 let)
Hostinné
Povolání botanik, učitel a redaktor
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Zdeněk Pilous (5. února 1912 Březové Hory[1] – 23.[2] či 30. prosince 2000 Hostinné[3]) byl český botanik a bryolog, odborník na taxonomii a ekologii mechorostů. Během své kariéry objevil několik desítek nových druhů pro československou bryoflóru a přispěl k rozvoji tohoto vědního oboru.

Život a kariéra

Zdeněk Pilous absolvoval učitelský ústav v Příbrami. Po dokončení studií působil od roku 1934 jako učitel v Nezabudské Lúčke na Slovensku. Po roce 1938 se vrátil do Čech a učil na Libochovicku, kde zároveň složil zkoušky opravňující ho k výuce na druhém stupni. Po druhé světové válce se stal středoškolským pedagogem.[3][1]

V letech 1965–1972 pracoval jako vědecký pracovník Muzea v Podkrkonoší v Trutnově.[3] Během svého působení se intenzivně věnoval studiu taxonomie a ekologie mechorostů. Objevil a popsal desítky nových druhů bryoflóry na území Československa, čímž přispěl k poznání této skupiny rostlin.

Bryologická činnost

Za více než 60 let bryologické činnosti nashromáždil přes 80 000 položek mechorostů, čímž vytvořil sbírku srovnatelnou s botanickými institucemi. Tato kolekce zahrnula exempláře z již neexistujících lokalit. Objevil a popsal snad až 90 druhů mechů nových pro Československo, resp. Českou a Slovenskou republiku.[1]

Vydal exsikátové sbírky, které navázaly na práce Johanna Schiffnera a Karla Bauera. Sestavil velký exsikát obsahující 1 350 položek.[1]

Role v počátcích Krkonošského národního parku

Zdeněk Pilous, sehrál klíčovou roli v ochraně přírody Krkonoš před vznikem Krkonošského národního parku (KRNAP) v roce 1963. Spolu s Jindřichem Ambrožem a Josefem Šourkem působil jako konzervátor ochrany přírody podřízený Krajskému národnímu výboru v Hradci Králové. Jejich úkolem byl dohled nad chráněnými územími, jako byly státní přírodní rezervace vyhlášené v roce 1952, včetně Kotelních jam, Pančické louky a Labského dolu. Jeho práce a nadšení pro ochranu přírody položily základy pro vznik KRNAP a ovlivnily přístup k ochraně krkonošské krajiny.

Odborná činnost a publikace

Svou publikační činnost zahájil v roce 1931[zdroj?] a během svého života napsal řadu vědeckých prací. Mezi jeho nejvýznamnější publikace se zařadily:

  • Československé rašeliníky
  • Klíč k určování mechorostů[4]
  • Naše mechy[5]

Vybraná bibliografie

  • Pilous, Z. (1985): Mechy (Musei) státní přírodní rezervace Suchý v Malé Fatře. Ochrana přírody, Bratislava, 6: 67–77.
  • Pilous, Z. (1991): Výsledky bryologického výzkumu Československa (I). Časopis Národního muzea, Praha, 157(1988): 156–171.
  • Pilous, Z. (1993): Tři novinky v bryoflórách České a Slovenské republiky. Bryonora, 11: 6–7.
  • Pilous, Z. (1996): Mechy Súľovských vrchů a okolí. Časopis Slezského muzea, 45: 137–156.
  • Pilous, Z. & Duda, J. (1996): Mechorosty a lišejníky starých pískoven na Opavsku. Časopis Slezského muzea, 45: 223–230.

Reference

  1. ↑ a b c d Výročí. S. 19. botanika.prf.jcu.cz [online]. Bryonora, 1997 [cit. 2025-02-25]. S. 19. Dostupné online. 
  2. ↑ Bibliografický slovník českých zemí: Pilous Zdeněk [online]. Historický ústav AV ČR [cit. 2025-02-25]. Dostupné online. (cz) 
  3. ↑ a b c Pilous, Zdeněk, 1912-2000 [online]. Středočeská vědecká knihovna v Kladně, 2024-05-30 [cit. 2025-02-25]. Dostupné online. 
  4. ↑ PILOUS, Zdeněk. Klíč k určování mechorostů ČSR. Praha: ČSAV, 1960. Dostupné online. Dostupné online po registraci. 
  5. ↑ PILOUS, Zdeněk. Naše mechy. Praha: Československá botanická společnost, 1948. Dostupné online. Dostupné online po registraci. 

Zdroj