Zalavár

Zalavár
Základy románské baziliky sv. Hadriána
Základy románské baziliky sv. Hadriána
Zalavár – znak
znak
Zalavár – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice 46°40′2″ s. š., 17°9′34″ v. d.
Časové pásmo +1
Stát MaďarskoMaďarsko Maďarsko
Region Západní Zadunají
Župa Zala
Okres Keszthely
Zalavár
Zalavár
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 31,06 km²
Počet obyvatel 936 (2011)
Hustota zalidnění 30,1 obyv./km²
Správa
Starosta Berkenyés István
Telefonní předvolba 83
PSČ 8392
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zalavár (německy Mosaburg, česky Blatengrad (počeštěně také Blatnohrad[1]) je obec v Maďarsku v župě Zala. Nachází se 9 kilometrů jihozápadně od Balatonu.

Historie

Tzv. Hradní ostrov byl ve druhé čtvrtině 9. století opěrným bodem evangelizační činnosti salcburských arcibiskupů, a sídlem nového knížectví nitranského knížete Pribiny, který byl z Nitry vypuzen. Mezi lety 839–847 zde vybudoval hradiště Blatnohrad, které se stalo centrem Blatenského knížectví. Koncem 40. let 9. století byl v Pribinově opevněném sídle postaven první kostel Panny Marie, který roku 850 vysvětil salcburský arcibiskup Liupram. Ten zároveň vyslal zedníky a další řemeslníky, aby v Pribinově městě postavili druhý kostel, který byl zasvěcen sv. Hadriánovi a byly do něj ze Salzburgu přeneseny světcovy ostatky. V té době již stál také třetí kostel, zasvěcený sv. Janu Křtiteli. Pravděpodobně se uvažovalo o založení biskupství východní Pannonie, ke kterému však nedošlo.[2]

Za vlády Pribinova syna, Kocela, se v létě roku 867 na dvoře Blatnohradu krátce zdrželi Cyril a Metoděj, kteří byli na cestě z Velké Moravy k papeži do Říma. Po Kocelově smrti se hradiště dostalo do rukou Frankům. Okolo roku 900 dobyli místo Maďaři.

Benediktinský klášter

Roku 1019 zde byla postavená nová bazilika a benediktínský klášter, na kterou bylo přeneseno patrocinium svatého Hadriána ze staršího kostela, který byl počátkem 11. století již zřícený. Klášterní hrad se v polovině 16. století stal součástí okruhu pohraničních protitureckých pevností. Mniši jej z obav před útokem Turků roku 1575 opustili a stavby postupně zpustly. V roce 1702 nařídila vídeňská dvorní válečná rada demolici celého klášterního areálu, aby se v něm nemohli usadit rebelové. Majetek připadl benediktinům z dolnorakouského Göttweigu, kteří však svou doménu přenesli do Zalaapáti.[3]

Odkazy

Galerie

  • Ruiny klášterní baziliky
    Ruiny klášterní baziliky
  • Letecký pohled na památník v Zalaváru
    Letecký pohled na památník v Zalaváru
  • Pomník Cyrila a Metoděje
    Pomník Cyrila a Metoděje

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Zalavár na maďarské Wikipedii.

  1. ↑ Dušan FOLTÝN, Pavlína MAŠKOVÁ a Petr SOMMER (eds.): Benediktini a střed Evropy. Filozofický ústav AV ČR Praha 2016, s. 371
  2. ↑ FOLTÝN-MAŠKOVÁ-SOMMER, 2016, s. 371
  3. ↑ FOLTÝN-MAŠKOVÁ-SOMMER, 2016, s. 372.

Externí odkazy

Zdroj