Zahrada apatykáře Angela

Zahrada apatykáře Angela
Chybí zde svobodný obrázek
Lokalita Praha 1 - Nové Město
Zeměpisné souřadnice 50°4′59,74″ s. š., 14°25′41,64″ v. d.
Rozloha 1 hektar
Založeno před 1360
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zahrada apatykáře Angela (Andělská zahrada, Hortus Angelicus) je zaniklá botanická zahrada, která se nacházela v centru Prahy severně od ulice Jindřišská v místech Hlavní pošty a jejího okolí. Byla jednou ze dvou pražských botanických zahrad, nejstarších na území Čech; druhá zahrada, Augustinova, se rozkládala pod Vyšehradem v místech zvaných „Na Slupi“.[1]

Historie

První písemná zmínka o zahradě pochází z roku 1360, kdy byla osvobozena od berní daně. Založil ji apatykář Angelo z Florencie pro potřebu své lékárny, kterou měl na Malém náměstí v domě č.p. 144 U Anděla. Angelus byl lékárníkem císaře Karla IV., který přidělil zahradě pozemek o výměře více než 1 hektar a „nadal jej znamenitými výsadami“ - založil nadaci zajišťující její financování.[2]

V roce 1736 dal hrabě František Antonín Špork v místech zahrady postavit podle plánů Kiliána Ignáce Dientzenhofera klášter celestinek. V roce 1782 byl klášter zrušen a roku 1871 zbořen. V tom roce zanikl i zbytek zahrady a na jejím pozemku byla vystavěna novorenesanční budova pražské Hlavní pošty včetně technického a manipulačního zázemí.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Plán Prahy J. D. Hubera z roku 1769 (perspektivní). In: Historický atlas měst: Praha. Historický ústav Akademie věd ČR, v. v. i., 1994. Dostupné online.
  2. ↑ Zahrada, kterou zakládal Karel IV. Historická šlechta, 8.5.2016, Veronika Pincová. [cit. 2022-11-23]. Dostupné online.

Literatura

  • ČELAKOVSKÝ, Jaromír a ČELAKOVSKÝ, Jaromír, ed. Privilegia měst Pražských = Privilegia civitatum Pragensium. Praha: nákladem obce královského hlavního města Prahy, 1886. clxvi, 811 stran. Sbírka pramenů práva městského království Českého = Codex juris municipalis Regni Bohemiae; díl 1. S. 638–641. Dostupné online.
  • PALIVEC, Viktor. Staropražské lékařské památky = Monumenta medica vetero Pragae. 1. vyd. Praha: Libri, 2005. 174 s., [8] s. barev. obr. příl. ISBN 80-7277-220-1. S. 151–157.
  • POCHE, Emanuel. Prahou krok za krokem: uměleckohistorický průvodce městem. 2., přeprac. a dopl. vyd. Praha: Orbis, 1958. 261 s. Pragensia. S. 129.
  • RUTH, František. Kronika královské Prahy a obcí sousedních. Praha: Pavel Körber, 1903-1904. 1246 s. Dostupné online. Kapitola Bredovská, s. 75–77. 

Související články

Externí odkazy

Zdroj