Západní Sumatra

Západní Sumatra
Sumatera Barat
Západní Sumatra – znak
znak
Západní Sumatra – vlajka
vlajka
Motto: Tuah Sakato
Geografie
Hlavní město Padang
Souřadnice 1° j. š., 100°30′ v. d.
Rozloha 42 899 km²[1]
Nejvyšší bod Kerinci (3 805 m n. m.)
Časové pásmo UTC+7
Geodata (OSM) OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel 5 534 472 (2020)
Hustota zalidnění 129 obyv./km²
Jazyk indonéština, minangkabauština, mentavajština
Národnostní složení Minangkabauové (88 %), Batakové (4 %), Javánci (4 %), Mentavajci (1 %)[2]
Náboženství islám (98 %), křesťanství (1,6 %), též buddhismus, hinduismus
Správa regionu
Stát IndonésieIndonésie Indonésie
Nadřazený celek IndonésieIndonésie Indonésie
Druh celku provincie
Podřízené celky 12 krajů (kabupaten) a 7 měst (kota)
Vznik 1957
guvernér Gamawan Fauzi
Mezinárodní identifikace
Označení vozidel BA
Oficiální web www.sumbarprov.go.id
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Západní Sumatra (indonésky Sumatera Barat, zkráceně Sumbar) je jedna z provincií Indonésie. Na ploše 42 899 km² (lze najít i jiné údaje) zde žije asi 4,5 milionu lidí.

Hlavním a největším městem je Padang ležící na pobřeží Indického oceánu. Součástí provincie jsou i Mentavajské ostrovy. Větší část území je hornatá. Mezi místní vrcholy patří i Marapi, nejaktivnější sopka na Sumatře, a vulkán Kerinci, nejvyšší vrchol Sumatry a nejvyšší sopka celé Indonésie. Dvě největší jezera v provincii jsou Singkarak a Maninjau.

Sousedními provinciemi jsou Severní Sumatra na severu, Riau na východě, Jambi na jihovýchodě a Bengkulu na jihu.

Dějiny

Dějiny Západní Sumatry jsou úzce spjaté s minangkabauským etnikem. Ti se před staletími plavili přes Malacký průliv a Jihočínské moře na Sumatru. Mnoho z nich založilo vesnice kolem oblasti Limapuluh Koto.

Více informací přichází až s vládou Adityawarmana. Ten sice není považován za minangkabauského krále, ale stal se nejvýznamnější osobností v historii Minangkabauů. Zavedl vládní systém a rozšířil buddhismus. To silně ovlivnilo Minangkabauy.

Po smrti Adityawarmana se Minangkabauové více setkávali s vnějším světem, a to především se sousedním Acehem, pod jehož nadvládou se nakonec ocitli. Objevil se islám a rozšířil se po celé Západní Sumatře.

Geografie

Provincie Západní Sumatra leží ve středu západního pobřeží Sumatry. Nedaleko pobřeží leží Mentavajské ostrovy. Velká část území je hornatá. Nejvyššími vrcholy jsou vulkán Kerinci, nejvyšší hora Sumatry a Marapi, nejaktivnější sopka na Sumatře.

Demografie

Obyvatele Západní Sumatry tvoří především dvě etnické skupiny, a to Minangkabauové a Mentavajci. Minangkabauové jsou po celé Indonésii známí jako obchodníci. Mentavajci jsou v dnešní době už především křesťané. Žijí na ostrovech poblíž pobřeží Sumatry. Jejich jazyk je nesrozumitelný s ostatními indonéskými.

Náboženství

Minangkabauové, kteří tvoří většinu obyvatel jsou muslimové. Mentavajci byli dříve pohany, avšak přítomnost evropských kolonistů a misionářů je převrátila na křesťanskou víru. Hinduismus a buddhismus se tu objevuje v malé míře.

Administrativní dělení

Provincie v Indonésii se dále dělí na kabupaten (kraje, regentství) a kota (města).

mapa Západní Sumatry

Města Západní Sumatry:

Regentství Západní Sumatry:

  • Agamské regentství
  • Dharmasrayaské regentství
  • Mentavajské ostrovy
  • Limapuluh Koto
  • Padang Pariaman
  • Pasaman
  • Západní Pasaman
  • Jižní Pesisir
  • Sijunjung
  • Solok
  • Jižní Solok
  • Tanah Datar

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku West Sumatra na anglické Wikipedii.

  1. ↑ http://www.statoids.com/uid.html
  2. ↑ Indonesia's Population: Ethnicity and Religion in a Changing Political Landscape. [s.l.]: Institute of Southeast Asian Studies, 2003. 

Externí odkazy


Zdroj