Ve starší češtině se někdy „y“ psávalo v platnosti dnešního „i“ (tzv. bratrský pravopis; doklad z Šestidílky, Mt 23, 15 (Kral, ČEP), 1601, transkripce v detailu obrázku)
Y je 25. písmeno latinské abecedy. Jeho název v češtině je ypsilon nebo tvrdé y. Ve slovech českého původu vyznačuje tvrdou výslovnost předcházejících souhlásek d, t nebo n. V litevštině však neznamená tvrdé y, ale dlouhéi. Například v balkánskýchslovanských jazycích ale žádné tvrdé Y neexistuje. V češtině se zvukově neliší od I[1], užívá se tradičně a pravidla psaní Y a I jsou významnou částí pravidel českého pravopisu.
Dějiny Y v jazyce českém
Až do patnáctého století Češi vyslovovali Y tvrději. Jan Hus si všiml, že prostí venkované vyslovují Y jako I (takhle Češi přišli k tomu, že se musí učit, kde napíšou I a kde Y).
Tento článek byl automaticky přejat z Wikipedie. Na obrázcích nebyly provedeny žádné změny. Obrázky se zobrazují ve zmenšené velikosti (jako miniatury). Kliknutím na obrázek získáte další informace o autorovi a licenci. Byly změněny prvky designu, odstraněny některé odkazy specifické pro Wikipedii (např. odkazy na Editaci a nebo na neexistující hesla) a provedena optimalizace pro rychlé načítání.