Xantippa

Xantippa
Sokrates a Xantippa, z díla Emblemata Horatiana, Imaginibus In Aes Incisis Atque Latino, Germanico, Gallico Et Belgico Carmine Illustrata - Otho Vaenius, 1607.
Sokrates a Xantippa, z díla Emblemata Horatiana, Imaginibus In Aes Incisis Atque Latino, Germanico, Gallico Et Belgico Carmine Illustrata - Otho Vaenius, 1607.
Narození 5. století př. n. l.
Athény
Úmrtí 4. století př. n. l.
Bydliště Athény
Povolání aristokratka
Choť Sókratés
Děti Menexenus
Lamprocles
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Xantippa (řecky Ξανθίππη) byla manželkou filozofa Sókrata. Dle tradice šlo o hašteřivou ženu.

Xantippa měla se svým mužem tři syny. O této ženě existuje mnoho nedostatečně doložených příběhů a údajů. Jedním z nich je také to, že byla až o čtyřicet let mladší než Sókratés. Byla známá díky svému velmi ostrému jazyku. Říkalo se, že to je jediná bytost, která v diskusi zvítězí nad Sókratem. Když po jedné hádce vyprázdnila nočník na Sókratovu hlavu, filozof jen stroze poznamenal: „Po hromu se obvykle spustí déšť“. Její jméno s sebou nosí přídomek plísnění, hubování, nadávání, vadění, obzvlášť u hašteřivých žen. Stalo se synonymem pro zlou a hádavou ženu.[1] Podle Platóna[2] – dialog Faidón – se Xantippa loučila se Sókratem ve vězení před jeho smrtí, tedy jej přežila. (Sám Platón pak nikde neuvádí, že by Xantippa byla zlá.)[3]

Díogenés Laertios zmiňuje, že Sókratés během svého manželství s Xantyppou žil ještě s druhou ženou Myrto (podle v té době platného zákona, jež pro nedostatek mužů umožňoval athénským mužům být ženatý s jednou ženou a mít děti s jinou ženou). Plútarchos tvrdí, že se Sókratés chudé vdovy Myrto pouze ujal, protože byla vnučkou jím obdivovaného politika Aristida, a nechal ji žít ve svém domě. Ani Platón, ani Xenofón, Sókratovi žáci, se ve svých dílech o Myrto nezmiňují.

Sókratés se zmiňoval o tom, že když se naučil žít s Xantippou, dovedl by se vypořádat s kterýmkoli jiným člověkem právě tak, jako krotitel koní je po zkrocení opravdu divokých zvířat schopen jednoduše nakládat se zvířaty klidnými. Na její adresu rád vtipkoval. Například: Dostaneš-li dobrou ženu, budeš výjimkou, dostaneš-li zlou, staneš se filozofem. (V jiné verzi: Jenom se ožeň, beze všeho. Dostaneš-li dobrou ženu, budeš šťastný, dostaneš-li zlou, staneš se filozofem.)

Xanthippe znamená „plavý kůň“ (blond, světlý), ze starořeckého ξανθός „xanthos“ (blond) a ‘ιππος „íppos“ (kůň). Existuje celá řada jmen, s podobným základem: Filippos: „Milující koně“; Hippokratés: „krotitel koní“.

Výskyt v literatuře

William Shakespeare ji oživil ve hře Zkrocení zlé ženy (The Taming of the Shrew) roku 1594, kde Petruccio srovnává Kateřinu, že je „jako Sókratova Xantippa nebo horší“ v prvním aktu druhé scény.

Romanopisec Henry Fielding ji popsal jako madam Partridgeovou. Anglický Viktoriánský básník Amy Levy napsal dramatický monolog nazvaný „Xantippe“.[4]

V básni od Michella Cliffa „Zahrada“ si hrdina obléká tričko „Xantippa“.

Filozof Daniel Dennett pojmenoval svou námořní loď „Xanthippe“.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Xanthippe na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Pojem xantipa [online]. ABZ.cz: slovník cizích slov [cit. 2008-01-21]. Dostupné online. 
  2. ↑ Platónovy spisy Svazek I. 1.. vyd. Praha: OIKOYMENH, 2003. 558 s. ISBN 80-7298-062-9. S. 85. 
  3. ↑ Platónovy spisy Svazek I. Překlad František Novotný. 1.. vyd. Praha: OIKOYMENH, 2003. 558 s. ISBN 80-7298-062-9. S. 504. Poznámka překladatele k dialogu Faidón. 
  4. ↑ Xantippe and Other Verse (1881): a machine-readable transcription [online]. Victorian Women Writers Project [cit. 2008-01-21]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Zdroj