Wu Pchej-fu

Wu Pchej-fu
吴佩孚
Narození 22. dubna 1874
Pcheng-laj, Šan-tung
Úmrtí 4. prosince 1939 (ve věku 65 let)
Peking
Příčina úmrtí sepse
Alma mater Baoding Military Academy
Povolání vojenský velitel
Znám jako vůdčí člen č'lijské kliky
Politická strana Kuomintang
Rodiče Wu kche-čeng (otec)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Wu Pchej-fu, Wu Peifu (zjednodušené znaky: 吴佩孚, tradiční znaky: 吳佩孚, pchin-jin: Wú Pèifú) (22. dubna 1874, Pcheng-laj – 4. prosince 1939, Peking) byl severní militarista a velitel č'-lijské kliky.[1]

Život

Mládí

Wu Pchej-fu se narodil ve městě Pcheng-laj, nacházející se v provincii Šan-tung, do chudé rodiny živnostníka. Jeho otec, Wu Kche-čeng, vlastnil malý krámek, který byl pro rodinu jediným finančním příjmem. Ve svých čtrnácti letech se Wu měl oženit v předem domluveném sňatku, ale k samotné svatbě nedošlo z důvodu smrti dívky. V tom samém roce zemřel i jeho otec, což poznamenalo už tak špatnou finanční situaci rodiny. Od té doby se o něj a jeho bratra Wu Wen-fua starala matka sama.[2] V následujících letech Wu Pchej-fu získal klasické vzdělání, při kterém se seznámil se základními myšlenkami konfuciánstvím.[3]

Počátky vojenské kariéry

V roce 1898 se rozhodl započít vojenskou kariéru a zapsal se na Kchaj-pchingskou vojenskou přípravnou školu, nicméně jeho studium bylo přerušeno Boxerským povstáním.[4] V září roku 1901 politik a vojenský velitel Jüan Š’-kchaj, též někdy přezdívaný „otec militaristů“, dostal císařským ediktem příkaz vybudovat novou armádu (budoucí Pej-jangská armáda). V rámci toho Kchaj-pchingskou vojenskou přípravnou školu reorganizoval v novou Pao-ting vojenskou akademii. Wu Pchej-fu tuto akademii v roce 1903 absolvoval a poté byl rekrutován jako důstojník do Pej-jangské armády. Během rusko-japonské války sloužil jako zpravodajský důstojník pro japonskou armádu.[5]

Období severních militaristů (1916-1928)

Vznik klik

Po smrti Jüan Š’-kchaje v červnu roku 1916 došlo k rozštěpení Pej-jangské armády. To ve výsledku znamenalo kolaps centrální vlády v Pekingu a začátek éry severních militaristů. Jednotliví generálové pomocí svých armád kontrolovali jednu či více provincií a začali vést boje mezi sebou navzájem.[6] Už od počátku tohoto období rostlo napětí mezi dvěma klikami. Jednalo se o Č'-lijskou kliku, jejíž zakladatelem byl Feng Kuo-čang, a An-chuejskou kliku se zakladatelem Tuan Čchi-žuejem. Formálním prezidentem Čínské republiky v této době byl Li Jüan-chung, následovaný Feng Kuo-čanem, pravá moc ale sídlila díky velké vojenské podpoře v rukou Tuan Čchi-žueje. Wu Pchej-fu byl jedním z vysoko postavených vojenských velitelů č'-lijské kliky. V roce 1918 byl povýšen na velitele 3. divize a získal prestižní ocenění fu-wej ťiang-ťün, v překladu generál vzbuzující úctu. Poté měl Wu na základě požadavků Tuan Čchi-žueje dobýt jižní provincie a připojit je k severnímu území ovládaném militaristy. Wu ale tento požadavek odmítl a nakonec podepsal 15. června 1918 mírovou dohodu s jižními provinciemi Číny. Postupně tak začala vznikat aliance zaměřená proti an-chuejské klice.[7]

An-chuejsko-č'-lijská válka

V roce 1920 naplno vypukl konflikt mezi an-chuejskou a č'-lijskou klikou. Wu Pchej-fu se svými jednotkami obklíčil Peking ze severní strany, zatímco ostatní jednotky postupovaly z jižní strany. Samotné boje trvaly pouhých deset dní a 23. července roku 1920 Tuan Čchi-žuej abdikoval na veškeré své funkce. Po tomto úspěšném tažení č'-lijská klika začala ovládat pekingskou vládu. Z Wu Pchej-fa, nyní už jednoho z vůdčích členů kliky, se postupně začal stávat jeden z nejvlivnějších lidí v severní Číně. V srpnu stejného roku publikoval v novinách svůj plán na vybudování občanského shromáždění, které by se podílelo na formování státu. Tímto krokem si postupně získával popularitu mezi občany země, jeho plán ale nikdy nebyl realizován.[8]

První a druhá feng-č'-lijská válka

Během dubna roku 1922 došlo na vojenský konflikt mezi klikou Č'-li a Feng-tchien, jejíž vůdcem byl Čang Cuo-lin. V sérii válečných střetů, které probíhaly od dubna do června roku 1922, se Wu Pchej-fovi podařilo obhájit své pozice v Pekingu a zatlačit soupeřící armádu zpět na její základnu.   

Wu Pchej-fu začal připravovat kampaň na sjednocení celé Číny, ale napjaté vztahy s vojenskými spolupracovníky, způsobené jeho přísným postojem, a kruté potlačování dělnické stávky na železnici vedoucí Pekingu do Chan-kchou, postupně oslabily jeho popularitu a moc.[9] Během druhého konfliktu mezi klikami Č'-li a Feng-tchien, trvajícím od září do listopadu roku 1924, utrpěl Wu Pchej-fu porážku. Došlo k oslabení č'-lijské kliky a politickému úpadku Wua, který se stáhl na pohraniční území mezi Chu-nanem a Chu-pejem.[10] K definitivní porážce jeho vojska došlo v roce 1927 při severním pochodu, který organizovala Kuomintangská strana.[11]

Pozdní život a smrt

Po porážce při severního pochodu žil Wu Pchej-fu v Pekingu, do politiky se už ale nezapojoval. Během této doby byl několikrát kontaktován japonskou armádou, aby se vrátil z odpočinku a stal se součástí loutkové vlády v Mandžusku. Takový návrh byl pro něj ale nepřijatelný, a až do své smrti v roce 1939 tvrdohlavě odmítal jakoukoliv spolupráci s Japonskem.[12]

Odkazy

Reference

  1. ↑ BAKEŠOVÁ, IVANA, 1939-. Čína ve XX. století. 1. vyd. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého 3 sv. s. ISBN 8024402513, ISBN 9788024402512. OCLC 51191313 S. 23. 
  2. ↑ WOU, ODORIC Y. K., 1938-. Militarism in modern China : the career of Wu P'ei-Fu, 1916-39. Folkestone, Eng.: Dawson, 1978. 349 s. Dostupné online. ISBN 0712907661, ISBN 9780712907668. OCLC 4077068 S. 9–11. 
  3. ↑ WOU, ODORIC Y. K., 1938-. Militarism in modern China : the career of Wu P'ei-Fu, 1916-39. Folkestone, Eng.: Dawson, 1978. 349 s. Dostupné online. ISBN 0712907661, ISBN 9780712907668. OCLC 4077068 S. 16. 
  4. ↑ WALDRON, ARTHUR. From war to nationalism : China's turning point, 1924-1925. Cambridge: Cambridge University Press 388 s. ISBN 052152332X, ISBN 9780521523325. OCLC 49593851 S. 16–17. 
  5. ↑ WOU, ODORIC Y. K., 1938-. Militarism in modern China : the career of Wu P'ei-Fu, 1916-39. Folkestone, Eng.: Dawson, 1978. 349 s. Dostupné online. ISBN 0712907661, ISBN 9780712907668. OCLC 4077068 S. 15–16. 
  6. ↑ China at war : an encyclopedia. Santa Barbara, Calif.: ABC-CLIO 1 online resource (xxxiv, 605 pages) s. ISBN 9781598844160, ISBN 1598844164. OCLC 782907554 S. 481–482. 
  7. ↑ WOU, ODORIC Y. K., 1938-. Militarism in modern China : the career of Wu P'ei-Fu, 1916-39. Folkestone, Eng.: Dawson, 1978. 349 s. Dostupné online. ISBN 0712907661, ISBN 9780712907668. OCLC 4077068 S. 26–27. 
  8. ↑ WOU, ODORIC Y. K., 1938-. Militarism in modern China : the career of Wu P'ei-Fu, 1916-39. Folkestone, Eng.: Dawson, 1978. 349 s. Dostupné online. ISBN 0712907661, ISBN 9780712907668. OCLC 4077068 S. 32–37. 
  9. ↑ THE EDITORS OF ENCYCLOPAEDIA BRITANNICA. Wu Peifu: Chinese warlord. Encyclopædia Britannica [online]. 18.4.2019 [cit. 2019-05-22]. Dostupné z: https://www.britannica.com/biography/Wu-Peifu
  10. ↑ WOU, ODORIC Y. K., 1938-. Militarism in modern China : the career of Wu P'ei-Fu, 1916-39. Folkestone, Eng.: Dawson, 1978. 349 s. Dostupné online. ISBN 0712907661, ISBN 9780712907668. OCLC 4077068 S. 125–128. 
  11. ↑ WOU, ODORIC Y. K., 1938-. Militarism in modern China : the career of Wu P'ei-Fu, 1916-39. Folkestone, Eng.: Dawson, 1978. 349 s. Dostupné online. ISBN 0712907661, ISBN 9780712907668. OCLC 4077068 S. 143. 
  12. ↑ WOU, ODORIC Y. K., 1938-. Militarism in modern China : the career of Wu P'ei-Fu, 1916-39. Folkestone, Eng.: Dawson, 1978. 349 s. Dostupné online. ISBN 0712907661, ISBN 9780712907668. OCLC 4077068 S. 265. 

Externí odkazy

Zdroj