Wincenty Witos
| Wincenty Witos | |
|---|---|
 | |
| Předseda vlády Polska | |
|
Ve funkci: 1920 – 1921 | |
|
Ve funkci: 1923 – 1923 | |
|
Ve funkci: 1926 – 1926 | |
| Poslanec Haličského zemského sněmu | |
|
Ve funkci: ??? – 1914 | |
| Poslanec Říšské rady | |
|
Ve funkci: 1911 – 1918 | |
| Poslanec Sejmu | |
|
Ve funkci: 1919 – ??? | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství |
Polská lid. str. (Polský klub) Polská lid. str. „Piast“ Lidová strana Polska |
| Narození |
22. ledna 1874 Wierzchosławice  Rakousko-Uhersko
|
| Úmrtí |
31. října 1945 (ve věku 71 let) Krakov  Polsko
|
| Profese | politik, publicista a zemědělec |
| Ocenění | Řád bílé orlice Řád grunwaldského kříže 1. třídy Řád rumunské hvězdy velkokříž Řádu Bílého lva |
| Commons | Wincenty Witos |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Wincenty Witos (22. ledna 1874 Wierzchosławice – 30. října 1945 Krakov) byl polský politik, trojnásobný premiér druhé Polské republiky.
Životopis
V letech 1895–1897 sloužil Witos v armádě, kde působil v dělostřelectvu. Politicky aktivní byl již za Rakouska-Uherska. Po odchodu z armády se stal členem Polské lidové strany.
Počátkem 20. století byl poslancem Haličského zemského sněmu ve Lvově, kde zůstal do roku 1914. Ve volbách do Říšské rady roku 1911 se stal poslancem Říšské rady (celostátní parlament), kam byl zvolen za okrsek Halič 42. Usedl do poslanecké frakce Polský klub. Ve vídeňském parlamentu setrval do zániku monarchie.[1]
V letech 1917–1918 byl Witos členem Národní ligy.
Roku 1919 se stal poslancem Sejmu. Roku 1920 se stal premiérem Polska, kterým byl s několika pauzami. Roku 1926 vyprovokoval maršál Józef Piłsudski tzv. Květnový převrat, který byl mířen proti autoritářskému prezidentovi Stanisławu Wojciechowskému. Witos stál na prezidentově straně, proto musel odstoupit a stal se odpůrcem sanace.
Roku 1930 byl zatčen a pro údajný pokus o převrat odsouzen na jeden a půl roku vězení v Brest-Litevsku. Po propuštění odešel do emigrace. Léta 1933 až 1939 strávil v Československu.[2]
V březnu 1939 se Witos vrátil do Polska. V Československu se přestal cítit bezpečně poté, co německá armáda začala okupovat zbytek Čech a Moravy. Dne 31. srpna téhož roku zemřela jeho žena Katarzyna. Následujícího dne proběhla německá invaze do Polska a Witos byl zatčen. Německé úřady zkoušely Witose přesvědčit ke kolaboraci, ten však odmítal. V roce 1941 byl sice propuštěn, zůstal však nadále pod dohledem gestapa.
V roce 1945 mu byla nabídnuta funkce prezidenta Zemské národní rady, což však odmítl. Až do smrti byl předsedou Polské lidové strany.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Vincenty Witos na polské Wikipedii.
- ↑ Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
- ↑ BORÁK, Mečislav. Wojciech Korfanty a Těšínsko v pamětech Jaroslava Šaldy. In:Časopis Těšínsko, 2003
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Wincenty Witos na Wikimedia Commons
- Osoba Wincenty Witos ve Wikicitátech
