William Kingdon Clifford

William Kingdon Clifford
Narození 4. května 1845
Exeter
Úmrtí 3. března 1879 (ve věku 33 let)
Madeira
Příčina úmrtí tuberkulóza
Místo pohřbení hřbitov Highgate
Grave of William Kingdon Clifford
Alma mater Trinity College
Králova kolej v Londýně
Univerzita v Cambridgi
Povolání matematik, filozof a vysokoškolský učitel
Zaměstnavatel University College London
Ocenění společník Královské společnosti
Nábož. vyznání ateismus
Choť Lucy Clifford
Děti Ethel Clifford[1]
Rodiče William Clifford[2] a Frances Kingdon[2]
Příbuzní Sir John Fisher Wentworth Dilke, 5th Bt.[1], Michael Clifford Wentworth Dilke[1] a Christopher Wentworth Dilke[1] (vnoučata)
Podpis William Kingdon Clifford – podpis
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

William Kingdon Clifford (4. květen 1845, Exeter3. březen 1879, Madeira) byl anglický matematik a filosof.

Vystudoval matematiku na King’s College v Londýně a Trinity College v Cambridge. Nakonec, roku 1871, se stal profesorem na University College v Londýně. Roku 1874 byl zvolen členem Královské společnosti

Inspirován pracemi Bernharda Riemanna a Nikolaje Lobačevského věnoval velkou pozornost neeuklidovské geometrii. Roku 1876 napsal přelomový článek On the space theory of matter, kde vyjádřil myšlenku, že energie a hmota jsou pouze různá zakřivení vesmíru. To bývá považováno za předstupeň teorie relativity.

Významně přispěl také ke studiu algebry. Především tím, když zavedl tzv. bikvaterniony (či též duální kvaterniony), jež byly zobecněním kvaternionů Williama Rowana Hamiltona. Užíval je k popisu pohybu v neeukleidovských prostorech i po některých eukleidovských plochách. Později navázal na studie Hermanna Grassmanna o tzv. vnějších algebrách. Definoval obecnější typy algeber, tyto se po něm dnes nazývají Cliffordovy algebry.

Ve filozofii měl blízko k Hermannu von Helmholtzovi a Ernstu Machovi. Proslul pojmy „látka mysli“ (mind-stuff), která označuje základní komponenty, z nichž se má skládat vědomí, a „kmenové já“ (the tribal self). Pokusil se též poukázat na některé vztahy kantovské filozofie a neuklidovské geometrie.

Zemřel v 33 letech na tuberkulózu. Většina jeho prací byla vydána až posmrtně, péčí Karla Pearsona.[3][4]

Odkazy

Reference

  1. a b c d Darryl Roger Lundy: The Peerage.
  2. a b Leo van de Pas: Genealogics.org. 2003.
  3. http://www.britannica.com/biography/William-Kingdon-Clifford
  4. http://is.muni.cz/th/151393/prif_b/Clifford.txt

Externí odkazy

Zdroj