William Holman Hunt

William Holman Hunt
autoportrét (1867)
autoportrét (1867)
Narození 2. dubna 1827
Londýn
Úmrtí 7. září 1910 (ve věku 83 let)
Londýn
Místo pohřbení Katedrála svatého Pavla
Alma mater Royal Academy of Arts
Povolání malíř, autor autobiografie, rytec leptů, projektant a ilustrátor
Rodiče William Hunt a Sarah Holman
Manžel(ka) Fanny Waugh (od 1865)
Edith Holman Hunt (od 1875)
Děti Cyril Benoni Holman Hunt
Hilary Lushington Holman-Hunt
Gladys Mulock Holman Hunt
Významná díla The Light of the World
The Scapegoat (painting)
The Shadow of Death
Ocenění Řád Za zásluhy
Podpis Podpis
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

William Holman Hunt (2. dubna 1827, Londýn – 7. září 1910, tamtéž) byl anglický malíř a jeden z původních prerafaelitů. I když jméno Holman je prostředním jménem, často jej můžeme najít jako součást příjmení oddělenou pomlčkou.

Život a dílo

Již ve velmi mladém věku začal William Hunt pracovat jako úředník, ale v roce 1844 je přijat na Královskou akademii, kde se setkává s Dantem Rossettim a Johnem Millaisem. Roku 1848 společně založil spolek prerafaelistů. Inspiraci ke svým dílům hledal, stejně jako ostatní prerafaelisté v umění středověkých malířů (tvořících před Rafaelem Santim). Aby hlouběji poznal renesanční umění, odcestoval ho studovat do Florencie.

Špatný pastýř, 1852

Huntova práce nebyla ve své době zpočátku příliš úspěšná, stejně jako práce ostatních prerafaelistů vzbuzovala pobouření. Huntovým největším zdrojem inspirace byla Bible a do mnoha obrazů vnáší duchovní pohled. Po rozpadu bratrstva prerafaelitů dokonce odcestoval čerpat inspiraci do Svaté země. Později se do Palestiny ještě vrací. Společně s duchovním významem vnáší do svých děl i morální ideály. Při tvorbě svých děl se také nechával inspirovat literárními díly – starými anglickými básněmi, nebo Shakespearem.

Hunt měl velký smysl pro detail a většina jeho děl se pyšní sytými, jasnými barvami. Pro Huntova díla je typické, že mají symbolický význam tudíž nutí pozorovatele zamyslet se a pokusit se v obraze "číst".

Ke konci života už Hunt příliš netvořil, měl totiž problémy s očima.

Gallerie

Odkazy

Související články

Externí odkazy

Zdroj