Wilkowice (okres Bílsko-Bělá)

Wilkowice
U školy
U školy
Wilkowice – znak
znak
Poloha
Souřadnice 49°45′44″ s. š., 19°5′25″ v. d.
Stát PolskoPolsko Polsko
Vojvodství Slezské
Okres Bílsko-Bělá
Gmina Wilkowice
Wilkowice
Wilkowice
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 17,5 km²
Počet obyvatel 6 761 (2011)
Hustota zalidnění 386,3 obyv./km²
Etnické složení Poláci
Náboženské složení římští katolíci
Správa
Telefonní předvolba (+ 48) 33
PSČ 43-365
Označení vozidel SBI
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Wilkowice (německy Wolfsdorf) je vesnice v jižním Polsku ve Slezském vojvodství v okrese Bílsko-Bělá, která spolu s obcemi Bystrá a Meszna tvoří gminu Wilkowice. Leží na úpatí Malých Beskyd ve Wilkowické bráně (srov. Żywiecká kotlina) na říčkách Wilkówka a Mesznianka, na severu sousedí s Bílskem-Bělou. Prochází tudy rychlostní silnice S1 z Bílska-Bělé směrem ke slovenským hranicím a také stejným směrem vedoucí železniční trať se stanicí Wilkowice Bystra. V roce 2011 zde žilo 6 761 obyvatel.

Historie

Vesnice vznikla pravděpodobně mezi roky 1310 a 1320 během cisterciácké kolonizace, kdy opatem v Rudech u Ratiboře byl Balwin, přezdívaný Vlk (polsky Wilk). První zmínka o obci (Abbatisvilla) pochází z roku 1364.[1] Patřila Osvětimskému knížectví a s ním byla součástí nejdřív Českého království, poté v letech 1457–1772 Polska (od roku 1450 v rámci samostatného Żywieckého panství), resp. polsko-litevské říše, a následně Habsburské monarchie. Z hlediska kulturně-geografického se řadí k Malopolsku, resp. Západní Haliči.

V roce 1929 byla k Wilkowicím přičleněna obec Huciska ležící jihovýchodně od vlastních Wilkowic. Do roku 1936 sahají dějiny Železniční nemocnice Wilkowice, původně sanatoria pro léčbu tuberkulózy.

Turistika

Ve vesnici se nachází katolický kostel sv. Michaela Archanděla (novogotický z roku 1900), vesnice je také východiskem turistických značených cest do Malých Beskyd a Slezských Beskyd.

  • PLžlutá turistická značka žlutá turistická značka vede na Klimczok přes Mesznou a chatu na Groni
  • PLzelená turistická značka zelená turistická značka vede na Magurku a opačným směrem také na Klimczok přes sedlo Kołowrót
  • PLmodrá turistická značka modrá turistická značka vede na Klimczok přes Bystrou

Partnerské obce

Reference

  1. ↑ W. Wattenbach (red.). Codex Diplomaticus Silesiae T.2 Urkunden der Klöster Rauden und Himmelwitz, der Dominicaner und der Dominicanerinnen in der Stadt Ratibor. Breslau: Josef Max & Comp., 1859. Dostupné online. S. 33. (latinsky) 

Externí odkazy

Zdroj