Whitley Castle

Whitley Castle (Epiacum)
Whitley Castle
Whitley Castle
Účel stavby

vojenský

Základní informace
Výstavba kolem roku 122
Přestavba kolem roku 200 a 300
Zánik 2. polovina 4. století
Poloha
Adresa hrabství Northumberland, AnglieAnglie Anglie
Souřadnice 54°49′55,92″ s. š., 2°28′36,08″ z. d.
Další informace
Kód památky 1006621
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Whitley Castle je rozlehlá římská pevnost s půdorysem jedinečného tvaru, která leží v anglickém hrabství Northumberland na severozápad od městečka Alston v Cumbrii. Římané ji pojmenovali Epiacum. Byla postavena počátkem 2. století a alespoň částečně zbořena a přestavěna kolem roku 200 a znovu kolem roku 300. Zanikla v 2. polovině 4. století.

Díky poloze 330 metrů nad mořem je Epiacum ze všech kamenných římských pevností v Británii tou, která leží nejvýš. Hájila ji posádka složená zhruba ze 600 mužů, z toho bylo 480 pěšáků a 128 jezdců.[1] Pevnost pravděpodobně měla za úkol především ovládat okolí Alstonu s doly na olovo a stříbro; dále střežit silnici Maiden Way, po níž se přesunovaly vojenské jednotky, které mohly být v pevnosti ubytovány,[2] a také poskytovala podporu jednotkám hájícím Hadriánův val.[3]

Whitley Castle jižně od Hadriánova valu

Je to jedna z nejodlehlejších římských lokalit v Británii, což pravděpodobně přispělo k tomu, že se do značné míry zachovala.[4]

Poloha

Pevnost leží v Penninách na jihu hrabství Northumberland blízko hranice s Cumbrií. V době římské se Epiacum nacházelo přibližně 24 km na jih od Hadriánova valu a 32 km na sever od hlavní cesty Maiden Way, která spojovala Luguvalium (Carlisle) na severozápadě s Eboracem (Yorkem) na jihovýchodě, mezi pevností ve vesničce Kirby-Thore (Bravoniacum, Bravniacum) a pevností Magna neboli Magnis[2].

Římská pevnost

Systém obranných hradeb na severní straně pevnosti Epiacum

Historie

Na tom místě pravděpodobně stávala pevnost z doby železné, poté tam Římané vybudovali tábor a teprve po něm (v 2. století) pevnost.[5][3]Tu po přinejmenším částečné demolici kolem roku 200 přestavěli; její zničení spadá do doby povstání severních kmenů v roce 196.[6] Další úpravy proběhly okolo roku 300.

Rysy typické

Zatímco římské pevnosti obvykle mají „tvar hrací karty“ (obdélník se zaoblenými rohy), Whitley Castle dostal kvůli tamějšímu terénu tvar kosočtverce. Zabírá plochu přesahující jeden hektar.[3]

Epiacum je v některých ohledech typickou římskou pevností: uvnitř jsou přímo vedené silnice, které se kříží, budova velitelství (Praetorium), dům velitele, několik kasárenských bloků pro kohortu vojáků pomocných oddílů a sýpky pro skladování potravin. Také jako obvykle jsou mimo samotnou pevnost lázně a chrám (který pomocné oddíly zasvětily císaři Caracallovi).[3] Je tam dále oltář boha Mithry a Herkula.[5] Zarovnaná plocha v blízkosti pevnosti pravděpodobně sloužila jako cvičiště. Hradby byly původně ze dřeva, později z kamene. Na každé straně byl strážní domek se dvěma věžemi a další věže stály v rozích. Na severovýchodní straně a jihozápadní byly další dvě věže.[3]

Herkulův oltář nalezený v pevnosti, Thomas Sopwith, 1833. Nyní v Bedfordském muzeu

Rysy jedinečné

Sedm valů a příkopů (zarostlých sítinou) na západní, svažité straně římské pevnosti

Epiacum má však dva jedinečné rysy. Za prvé, vojenští inženýři upravili obvyklý obdélníkový plán pevností tak, aby vyhovoval zdejším podmínkám: je zdeformován do kosočtverce nebo rovnoběžníka; stavby uvnitř jsou tomu přizpůsobené. Za budovu velitelství bylo natěsnáno šest kasárenských bloků a čtyři před ni, vše na omezené ploše 1,25 ha.[4]

Za druhé, kamenná hradba je navíc obklopena čtyřmi strmými náspy příkopy a na ostrohu a na svažité straně je takových valů hned sedm.[5] Pevnost má nejsložitější systém obranných ze všech ostatních pevností známých v Římské říši. Důvodem patrně byla hůř zabezpečená poloha pod hřebenem kopce. Vše nasvědčuje silnému ohrožení pevnosti ze západní strany.

Archeologický výzkum

Plán pevnosti, jehož autorem je Thomas Sopwith, 1853.[7] Novodobé zdi byly v roce 2018 do značné míry odstraněny.[8]

Pevnost zkoumal v 19. století geolog Thomas Sopwith, ve 20. století historik Robin George Collingwood; v Archeologii římské Británie z roku 1930 poukazuje na jedinečný tvar pevnosti a mimořádně vysoký počet obranných valů na západní straně kopce.[7] Podle keramiky nalezené v 50. letech 20. století byla pevnost postavena v roce 122, ve stejné době jako Hadriánův val.[9]

V 21. století tam byl proveden geofyzikální průzkum. Mezi nálezy z této pevnosti patří oltáře s věnováním bohu Herkulovi od Legio VI Victrix (6. legie) římské armády (která obvykle byla v Eboracu, tedy v Yorku) a bohu Apollonovi od 2. kohorty Nervianů, jednotky pomocného sboru.

Průzkum v letech 2007–2008, který prováděla britská kulturní nezisková organizace English Heritage[4], objevil velkou římskou civilní osadu neboli vicus na sever a na západ od pevnosti. K nalezeným artefaktům patří mince, keramika či sklo.[10] Intenzivní výzkum zde probíhal v roce 2009.[11]

V roce 2012 provedla Durhamská univerzita v rámci projektu English Heritage geofyzikální průzkum.[12] Půda nebyla odkrývána plošně, archeologové využívali půdu, kterou ze země vyryli krtci. V prosáté půdě byly úlomky terra sigillata z ostrova Samu a další keramiky, korálek z černého jantaru či několik železných hřebíků;[13] dále bronzový delfín z lázní, nejspíš rukojeť nějakého nástroje, například břitvy.[14]

Název

Římský název pevnosti, Epiacum, je uveden v Ptolemaiově Geografii jako první z měst v severovýchodní Anglii v oblasti obývané kmenem Brigantů. Název pravděpodobně znamená „Eppiův majetek nebo jeho pozemky“. Eppius je pořímštěné keltské nebo britské jméno; mohl to být náčelník kmene Brigantů.[15][16] Epiacum je pravděpodobně zkrácená podoba názvu Epiacumen.[2]

Ochrana

Tato lokalita na vyvýšeném místě na farmě Castle Nook je soukromém vlastnictví.[13] Na ploše se pasou ovce. Pozůstatky pevnosti leží pod trávou a jsou nejzřetelněji vidět na leteckých fotografiích.[17]

Jde o chráněnou starověkou památku.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Whitley Castle na anglické Wikipedii.

  1. ↑ The Romans. Epiacum Heritage [online]. [cit. 2019-08-22]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c Whitley Castle (Epiacum Roman Fort) | North East England | Castles, Forts and Battles. www.castlesfortsbattles.co.uk [online]. [cit. 2019-08-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-08-22. 
  3. ↑ a b c d e Šablona:PastScape
  4. ↑ a b c Archivovaná kopie [online]. [cit. 2019-08-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-11-05. 
  5. ↑ a b c Dostupné online. 
  6. ↑ Robertson, 2007. p10
  7. ↑ a b [s.l.]: [s.n.] 
  8. ↑ http://www.epiacumheritage.org
  9. ↑ North Pennines AONB/English Heritage leaflet 'Whitley Castle' ref NMR 20677/026, 2013
  10. ↑ Archivovaná kopie [online]. [cit. 2019-08-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-11-05. 
  11. ↑ Whitley Castle Roman fort and vicus, 280m south west of Castle Nook, Knaresdale with Kirkhaugh - 1006621 | Historic England. historicengland.org.uk [online]. [cit. 2019-08-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. ↑ Dostupné online. 
  13. ↑ a b Archivovaná kopie. www.journallive.co.uk. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-06-26.  Archivováno 26. 6. 2012 na Wayback Machine.
  14. ↑ Dostupné online. 
  15. ↑ Robertson, 2007. p9
  16. ↑ Dostupné online. 
  17. ↑ Dostupné online. 

Literatura

  • Robertson, Alastair F. (2007). Whitley Castle; Epiacum: A Roman Fort near Alston in Cumbria (3rd ed.). Hundy. ISBN 978-0-954-73394-0

Související články

Externí odkazy

Zdroj