Wenzel Lustkandl

prof. Dr. Wenzel Lustkandl
Wenzel Lustkandl
Wenzel Lustkandl
Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1878 – 1885
Poslanec Dolnorakouského zemského sněmu
Ve funkci:
1870 – 1902
Stranická příslušnost
Členství Ústavní strana
(Klub pokroku – mladoněmci)
Narození 17. března 1832
Schönbach u Chebu
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 18. června 1906 (ve věku 74 let)
Vídeň
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Alma mater Karlo-Ferdinand. univerzita
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Wenzel Lustkandl (17. března 1832 Schönbach u Chebu[1] – 18. června 1906 Vídeň[2])[3][4][5] ,byl rakouský právník, vysokoškolský pedagog a politik německé národnosti, v 2. polovině 19. století poslanec Říšské rady.

Biografie

Působil jako univerzitní profesor.[3]

Vystudoval práva na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze. Už během studií byl aktivní ve studentských spolcích. V roce 1859 získal titul doktora práv. Působil potom od roku 1859 jako prefekt Tereziánské akademie ve Vídni. V roce 1864 se habilitoval v oboru státní právo na Vídeňské univerzitě. Roku 1868 se stal mimořádným a roku 1894 řádným profesorem všeobecného a rakouského státního práva a správního práva. V roce 1897/1898 byl děkanem. Byl veřejně a politicky činný. V letech 1870–1873 byl členem vídeňské obecní rady, kde se zabýval hlavně školskými otázkami. V letech 1889–1898 zasedal v zemské školní radě.[4][5]

Už v 60. letech se zapojil do politických debat o státoprávním uspořádání. Odmítal autonomistické a federalistické aspirace Maďarů a Čechů. V roce 1863 napsal spis Uhersko-rakouské státní právo k řešení otázky ústavní (Das ungarisch-österreichische Staatsrecht).[2] Myšlenkově patřil k centralistům ve stylu Antona von Schmerlinga. Po publikování tohoto spisu následovala více než rok trvající publicistická polemika s Ferencem Deákem.[5]

Dlouhodobě zasedal jako poslanec Dolnorakouského zemského sněmu, kam nastoupil roku 1870 a členem sněmu zůstal až do roku 1902. Zastupoval kurii měst, obvod Bruck a. d. Leitha, Hainburg, Schwechat. V letech 1871–1874 byl náhradníkem a v letech 1874–1896 i řádným členem zemského výboru.[4]

Byl také poslancem Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam nastoupil v doplňovacích volbách roku 1878 za kurii městskou v Dolních Rakousích, obvod Baden, Mödling, Schwechat atd. Slib složil 10. prosince 1878. Mandát zde obhájil ve volbách roku 1879, nyní za obvod Vídeň I. okres.[6] V roce 1878 se uvádí jako Dr. Wenzel Lustkandl, c. k. univerzitní profesor, bytem Vídeň.[7]

Podle údajů z roku 1879 patřil mezi ústavověrné poslance (tzv. Ústavní strana, liberálně, centralisticky a provídeňsky orientovaná).[8] V říjnu 1879 je zmiňován na Říšské radě coby člen mladoněmeckého Klubu sjednocené Pokrokové strany (Club der vereinigten Fortschrittspartei).[9] Vystupoval z opozičních pozic proti konzervativní vládě Eduarda Taaffeho. Zapojil se do parlamentních polemik o jazykových a školských otázkách.[5]

Zemřel v červnu 1906 v soukromém ústavu pro choromyslné ve Vídni.[2] Tělo pak bylo převezeno do rodného západočeského Schönbachu.[10]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu
  2. ↑ a b c Prof. dr. Václav Lustkandl. Národní listy. Červen 1906, roč. 46, čís. 167, s. 1. Dostupné online. 
  3. ↑ a b KNAUER, Oswald. Das österreichische Parlament von 1848–1966, Österreich-Reihe, 358–361. [s.l.]: Bergland Verlag, 1969. 316 s. Dostupné online. S. 129. (německy) 
  4. ↑ a b c BIOGRAPHISCHES HANDBUCH des NÖ LANDTAGES 1861 – 1921 [online]. landtag-noe.at [cit. 2015-07-01]. Dostupné online. (německy) 
  5. ↑ a b c d Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 5. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Lustkandl, Wenzel (1832-1906), Jurist und Politiker, s. 376. (německy) 
  6. ↑ Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  7. ↑ http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0008&size=45&page=252
  8. ↑ Celkový výsledek voleb do rady říšské. Národní listy. Červenec 1879, roč. 19, čís. 164, s. 1. Dostupné online. 
  9. ↑ Parlamentarisches. Salzburger Volksblatt: unabh. Tageszeitung f. Stadt u. Land Salzburg. Říjen 1879, roč. 9, čís. 126, s. 1–2. Dostupné online. 
  10. ↑ Hofrat Prof. Dr. Lustkandl. Bohemia. Červen 1906, roč. 79, čís. 168, s. 3. Dostupné online. 

Externí odkazy

Zdroj